Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
V roce 2023 byla příležitost oslavit 75. výročí vzniku oboru kybernetika, protože publikace prof. Norberta Wienera Kybernetika aneb řízení a sdělování v živých organismech a strojích vyšla tiskem roku 1948. V Technickém muzeu v Brně byla k tomuto výročí 23. listopadu 2023 uspořádána konference. Konference připomněla také narozeniny prof. Norberta Wienera, který se narodil 26. listopadu 1894.
Výrobní digitální soustavy průmyslu 4.0 představují složité kyber-fyzické systémy, proto je třeba se i nyní vracet k základům kybernetiky jako vědy. Ve své přednášce na konferenci upozornil doc. Branislav Lacko (sekce kybernetiky ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně) na další významná výročí v souvislosti se vznikem a využíváním kybernetiky.
Kybernetika a společnost
Na svoji první knihu o kybernetice prof. Norbert Wiener (obr. 1) navázal další publikací Kybernetika a společnost (v anglickém originále Human Use of Human Beings, vydalo nakladatelství Houghton Mifflin, 1950), jejíž český překlad u nás vyšel v roce 1953. Zakladatel kybernetiky v ní doporučoval, aby při řízení společnosti byly využívány obecné kybernetické principy řízení. Tato jeho druhá publikace byla rovněž ihned přeložena do mnoha jazyků, ale její dopad byl ve srovnání s Wienerovou první knihou minimální. Mnoho odborníků to dnes hodnotí jako „ztracenou příležitost, kterou současná moderní globální společnost promarnila.“
Neumannova versus harvardská architektura počítačů
Nástup a rozvoj kybernetiky předznamenaly nástup číslicových počítačů v 50. letech minulého století. John von Neumann (obr. 2), který se narodil v roce 1903 v Budapešti, navrhl architekturu počítače s procesorem, který se skládá z řídicí a výkonné (aritmeticko-logické) jednotky, jež operuje s vnitřní pamětí, kde jsou společně uloženy instrukce i data. Do té doby měly jak instrukce, tak zpracovávaná data samostatnou paměť (tzv. harvardská architektura).
Počítače profesora Svobody
Před 66 lety, v roce 1958, byl v Praze spuštěn první československý počítač SAPO, který ve VUMS Praha sestavil z elektromagnetických relé prof. Antonín Svoboda (obr. 3). Byl to počítač, jehož operační rychlost (pět operací za sekundu) budí u současných uživatelů počítačů úsměv. Nicméně měl některá světová prvenství. V historii počítačů je SAPO uváděn jako první počítač, u kterého byly využity von Neumanovy principy konstruování spolehlivých systémů z nespolehlivých prvků. Počítač měl tři aritmetické jednotky a výsledek se určoval na základě majority. Později byl tento princip využit také v řídicím počítači projektu kosmických lodí Apollo. Realizace počítače byla přímým důsledkem vlivu kybernetiky u nás a zároveň důkaz naší schopnosti držet i v tehdejších tíživých poválečných letech krok s progresivním světovým technickým vývojem.
Obecná teorie systémů
V roce 1968, tedy před 56 lety, vyšla kniha General System Theory: Foundations, Development, Applications Ludwiga von Bertallanfyho, která podrobně popsala a vymezila systémový přístup. Obecná teorie systémů hledá společné zákonitosti technických, živých i společenských systémů, zejména komplexnost jejich dynamické rovnováhy, působení rozličných zpětných vazeb v systému a samoorganizaci systémů. Systémový přístup se přitom zaměřuje na vazby a vzájemné vlivy částí v celku a systém se pak chápe jako množina prvků ve vzájemné interakci. Pojem „systém“ představuje jeden ze základních pojmů kybernetiky.
Wiener a Masaryk
Jubilejní 75. výročí kybernetiky bylo využito také k prezentaci některých nových zjištění ze života zakladatele kybernetiky. Dříve se nevědělo, že prof. Norbert Wiener znal osobně prezidenta T. G. Masaryka. Otec Norberta Wienera, prof. Leo Wiener, byl polský emigrant litevsko-židovského původu z nyní polského Bělostoku, jenž byl tehdy součástí Ruska. Poskytl T. G. Masarykovi, když musel emigrovat do USA před pronásledováním rakouské policie, která ho chtěla zatknout a obvinit z velezrady, ubytování a pomohl mu rovněž s publikováním v americkém tisku, aby mohl prezentovat a vysvětlit své snahy o zřízení československého státu a agitovat ke vstupu do legií. Proto, když byl Norbert Wiener pozván do Evropy na univerzitu v Göttingenu, rozhodl se navštívit T. G. Masaryka v Praze. Ten souhlasil a v roce 1932 ho přijal s jeho manželkou na zámku v Lánech již jako prezident ČSR. V autobiografické knize Norberta Wienera (Já – matematik) je zmínka o tom, že mu prezident vyčítal obezitu a doporučoval mu, ať si pořídí koně, protože jízdou na koni se hubne.
Prohlídka expozice
Účastníci konference si po přednášce a diskusi prohlédli unikátní expozici historie výpočetní techniky v České republice. Její součástí je nejen první elektronkový počítač na Moravě – LGP30 (jediný zachovaný elektronkový počítač v ČR), ale i několik exponátů elektronkových analogových počítačů, které předcházely číslicovým počítačům. Expozice analogových počítačů obsahuje i elektromechanický hříbkový integrátor, který byl součástí mechanického analogového počítače ústředního systému řízení u protiletadlových dělostřeleckých baterií u nás v 60. letech minulého století. Právě problémy při řešení koncepce a konstrukce podobného řídicího systému protiletadlové palby pro americkou armádu přivedly prof. Norberta Wienera k myšlence na vznik nového vědního oboru – kybernetiky. Prof. Antonín Svoboda vydal monografii o konstrukci mechanických analogových počítačů Computing Mechanism and Linkages, která vyšla v roce 1948 – tedy před 76 lety – v nakladatelství McGraw-Hill v New Yorku a získala mu světové uznání a popularitu, ale též nepřízeň nové československé komunistické vrchnosti.
Dalšími spolupořadateli konference byly, kromě VUT v Brně, také Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, Asociace strojních inženýrů a Českomoravská společnost pro automatizaci.
Branislav Lacko
Obr. 1. Norbert Wienner (26. listopadu 1894 až 18. března 1964), americký filozof a matematik (foto: Britannica)
Obr. 2. John von Neumann (28. prosince 1903 až 8. února 1957), americký matematik (foto: Wikimedia)
Obr. 3. Antonín Svoboda (14. října 1907 až 18. května 1980), počítačový vědec a dvojnásobný emigrant z Československa (poprvé odešel v roce 1939, podruhé v roce 1964), na perokresbě P. Lisého (viz https://automa.cz/Aton/FileRepository/pdf_articles/36326.pdf)