Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Konference k 75. výročí vzniku kybernetiky – zajímavosti z historie

V roce 2023 byla příležitost oslavit 75. výročí vzniku oboru kybernetika, protože publikace prof. Norberta Wienera Kybernetika aneb řízení a sdělování v živých organismech a strojích vyšla tiskem roku 1948. V Technickém muzeu v Brně byla k tomuto výročí 23. listopadu 2023 uspořádána konference. Konference připomněla také narozeniny prof. Norberta Wienera, který se narodil 26. listopadu 1894.

 

Výrobní digitální soustavy průmyslu 4.0 představují složité kyber-fyzické systémy, proto je třeba se i nyní vracet k základům kybernetiky jako vědy. Ve své přednášce na konferenci upozornil doc. Branislav Lacko (sekce kybernetiky ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně) na další významná výročí v souvislosti se vznikem a využíváním kybernetiky.

 

Kybernetika a společnost

Na svoji první knihu o kybernetice prof. Norbert Wiener (obr. 1) navázal další publikací Kybernetika a společnost (v anglickém originále Human Use of Human Beings, vydalo nakladatelství Houghton Mifflin, 1950), jejíž český překlad u nás vyšel v roce 1953. Zakladatel kybernetiky v ní doporučoval, aby při řízení společnosti byly využívány obecné kybernetické principy řízení. Tato jeho druhá publikace byla rovněž ihned přeložena do mnoha jazyků, ale její dopad byl ve srovnání s Wienerovou první knihou minimální. Mnoho odborníků to dnes hodnotí jako „ztracenou příležitost, kterou současná moderní globální společnost promarnila.“

 

Neumannova versus harvardská architektura počítačů

Nástup a rozvoj kybernetiky předznamenaly nástup číslicových počítačů v 50. letech minulého století. John von Neumann (obr. 2), který se narodil v roce 1903 v Budapešti, navrhl architekturu počítače s procesorem, který se skládá z řídicí a výkonné (aritmeticko-logické) jednotky, jež operuje s vnitřní pamětí, kde jsou společně uloženy instrukce i data. Do té doby měly jak instrukce, tak zpracovávaná data samostatnou paměť (tzv. harvardská architektura).

 

Počítače profesora Svobody

Před 66 lety, v roce 1958, byl v Praze spuštěn první československý počítač SAPO, který ve VUMS Praha sestavil z elektromagnetických relé prof. Antonín Svoboda (obr. 3). Byl to počítač, jehož operační rychlost (pět operací za sekundu) budí u současných uživatelů počítačů úsměv. Nicméně měl některá světová prvenství. V historii počítačů je SAPO uváděn jako první počítač, u kterého byly využity von Neumanovy principy konstruování spolehlivých systémů z nespolehlivých prvků. Počítač měl tři aritmetické jednotky a výsledek se určoval na základě majority. Později byl tento princip využit také v řídicím počítači projektu kosmických lodí Apollo. Realizace počítače byla přímým důsledkem vlivu kybernetiky u nás a zároveň důkaz naší schopnosti držet i v tehdejších tíživých poválečných letech krok s progresivním světovým technickým vývojem.

 

Obecná teorie systémů

V roce 1968, tedy před 56 lety, vyšla kniha General System Theory: Foundations, Development, Applications Ludwiga von Bertallanfyho, která podrobně popsala a vymezila systémový přístup. Obecná teorie systémů hledá společné zákonitosti technických, živých i společenských systémů, zejména komplexnost jejich dynamické rovnováhy, působení rozličných zpětných vazeb v systému a samoorganizaci systémů. Systémový přístup se přitom zaměřuje na vazby a vzájemné vlivy částí v celku a systém se pak chápe jako množina prvků ve vzájemné interakci. Pojem „systém“ představuje jeden ze základních pojmů kybernetiky.

 

Wiener a Masaryk

Jubilejní 75. výročí kybernetiky bylo vy­užito také k prezentaci některých nových zjištění ze života zakladatele kybernetiky. Dříve se nevědělo, že prof. Norbert Wiener znal osobně prezidenta T. G. Masaryka. Otec Norberta Wie­nera, prof. Leo Wiener, byl polský emigrant litevsko-židovského původu z nyní polského Bělostoku, jenž byl tehdy součástí Ruska. Poskytl T. G. Masarykovi, když musel emigrovat do USA před pronásledováním rakouské policie, která ho chtěla zatknout a obvinit z velezrady, ubytování a pomohl mu rovněž s publikováním v americkém tisku, aby mohl prezentovat a vysvětlit své snahy o zřízení československého státu a agitovat ke vstupu do legií. Proto, když byl Norbert Wiener pozván do Evropy na univerzitu v Göttingenu, rozhodl se navštívit T. G. Masaryka v Praze. Ten souhlasil a v roce 1932 ho přijal s jeho manželkou na zámku v Lánech již jako prezident ČSR. V autobiografické knize Norberta Wienera (Já – matematik) je zmínka o tom, že mu prezident vyčítal obezitu a doporučoval mu, ať si pořídí koně, protože jízdou na koni se hubne.

 

Prohlídka expozice

Účastníci konference si po přednášce a diskusi prohlédli unikátní expozici historie výpočetní techniky v České republice. Její součástí je nejen první elektronkový počítač na Moravě – LGP30 (jediný zachovaný elektronkový počítač v ČR), ale i několik exponátů elektronkových analogových počítačů, které předcházely číslicovým počítačům. Expozice analogových počítačů obsahuje i elektromechanický hříbkový integrátor, který byl součástí mechanického analogového počítače ústředního systému řízení u protiletadlových dělostřeleckých baterií u nás v 60. letech minulého století. Právě problémy při řešení koncepce a konstrukce podobného řídicího systému protiletadlové palby pro americkou armádu přivedly prof. Norberta Wienera k myšlence na vznik nového vědního oboru – kybernetiky. Prof. Antonín Svoboda vydal monografii o konstrukci mechanických analogových počítačů Computing Mechanism and Linkages, která vyšla v roce 1948 – tedy před 76 lety – v nakladatelství McGraw-Hill v New Yorku a získala mu světové uznání a popularitu, ale též nepřízeň nové československé komunistické vrchnosti.

Dalšími spolupořadateli konference byly, kromě VUT v Brně, také Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, Asociace strojních inženýrů a Českomoravská společnost pro automatizaci.

Branislav Lacko

 

Obr. 1. Norbert Wienner (26. listopadu 1894 až 18. března 1964), americký filozof a matematik (foto: Britannica)

Obr. 2. John von Neumann (28. prosince 1903 až 8. února 1957), americký matematik (foto: Wikimedia)

Obr. 3. Antonín Svoboda (14. října 1907 až 18. května 1980), počítačový vědec a dvojnásobný emigrant z Československa (poprvé odešel v roce 1939, podruhé v roce 1964), na perokresbě P. Lisého (viz https://automa.cz/Aton/FileRepository/pdf_articles/36326.pdf)