Aktuální vydání

celé číslo

08

2021

Digitální transformace a konvergence provozních, informačních a inženýrských systémů

Výzkum, vývoj a vzdělávání v automatizaci

celé číslo

Zabezpečení stavebních komplexů

Oblast zabezpečení stavebních komplexů v České republice se za posledních osmnáct let velmi bouřlivě rozvíjela. S budováním nových obytných, kancelářských, obchodních, průmyslových a dalších objektů s rozsáhlou vnitřní infrastrukturou bylo nutné vhodnými způsoby zajistit i jejich celkovou bezpečnost – tedy vnější ochranu, kontrolu vstupu a další části, které vzhledem k jejich složitosti již nebylo možné zabezpečovat pouze fyzickou ostrahou. Řešením se stalo elektronické a technické zabezpečení propojené s elektronickým řízením budov. A právě tato oblast zabezpečení zaznamenala nejvýraznější technický pokrok, díky němuž byla rychle dohnána ztráta oproti vyspělým zemím. Navíc se objevily nové přístupy a řešení, jejichž využitím se český trh dostal v oblasti komplexních zabezpečovacích systémů na úroveň vyspělých států Evropy.
 

Situace před rokem 1990

Do roku 1989 se zabezpečení objektů v tehdejším Československu řešilo prostředky dostupnými v té době, které nebyly srovnatelné s technikou v zemích západní Evropy. Bezpečnost objektů v největší míře zajišťovala mechanická zábrana (zámky, mříže apod.) a fyzická ostraha, a k tomu se v některých případech přidružovalo také elektronické zabezpečení. Úroveň zabezpečovacích ústředen a detektorů byla vlivem uzavřenosti minulého režimu nízká. Tato úroveň se odrážela i ve spolehlivosti těchto systémů, ale ani uživatelský komfort a výtěžnost informací z této techniky nebyly příznivé. Od roku 1974 do roku 1989 bylo střežení objektů zajišťováno výhradně Službou ochrany objektů VB, která střežila čerpací stanice, kulturní objekty, sklady trhavin, bankovní objekty apod. Její centrály (Centr KM, Rona, Něva, TCP60, Tvrz, Genova) přenášely informace prostřednictvím telefonních linek. V roce 1989 pracovníci Služby ochrany objektů VB (v tehdejší ČSSR) střežili téměř osm tisíc objektů. V pultech centrální ochrany, což byly svými rozměry úctyhodné „šatní skříně“, se scházely informace o poplachu z jednotlivých objektů. Poplach byl signalizován pouhým rozsvícením žárovky, v lepším případě LED,
bez jakýchkoliv dalších podrobností.
 

Prvotní rozmach

Po roce 1989 s uvolněním obchodu a transferu technologií začala etapa rozmachu bezpečnostních systémů. Ve velkém měřítku se díky nové zahraniční technice instalovaly zabezpečovací ústředny (EZS) do objektů velkého, ale i malého rozsahu. Počáteční boom zabezpečovací techniky s sebou přinesl i některé problémy. Mezi ně patřila především skutečnost, že mnoho malých firem se zaměřovalo hlavně na obrat v oboru instalací jednodušších zařízení s cílem zabezpečit objekt, ale se servisním zázemím se příliš nepočítalo. Ve stejné době se na trhu také objevili i první tuzemští výrobci bezpečnostní techniky, kteří byli v mnoha případech dobrými konkurenty zavedených zahraničních firem. Tato etapa zabezpečení objektů byla jakýmsi hledáním možností, vhodné techniky a spolehlivých firem. Ukázalo se, že nestačí mít „slušnou“ techniku, ale je velmi důležité, aby tato technika byla správně nainstalována a také podle charakteru objektu a především podle potřeb uživatele správně nastavena. Výstupy zabezpečovacích systémů se v tomto období řešily instalací výkonné externí sirény, telefonickým nebo rádiovým připojením na vznikající bezpečnostní agentury nebo na pult centrální ochrany Policie ČR.
 
Technika se postupně zdokonalovala a u větších společností vlastnících větší počet budov se již tehdy projevil dodnes platný trend, že je výhodné spolupracovat s firmou, která zaručí instalaci a servis stejné a ověřené techniky ve všech objektech.
 
Po několika letech se souběžně s montážemi zabezpečovací techniky začala objevovat, hlavně u větších objektů, instalace požárních systémů. Elektronické požární systémy (EPS) se vyznačují vyšší ekonomickou náročností. Zhruba v polovině devadesátých let 20. století se díky prvotnímu rozvoji elektronických systémů a obzvlášť počítačové techniky začaly objevovat nadstavbové prvky, které usnadňují obsluhu bezpečnostní techniky v rozsáhlejších objektech. Kromě těchto nadstaveb se v té době začaly více instalovat i kamerové systémy, jež se staly cenově dostupnými.
 

Ke komplexnímu řízení infrastruktury budov

Na sklonku devadesátých let a začátku 21. století nastala etapa centralizace bezpečnostních systémů. Ve větších objektech se vedle systémů EZS a EPS začaly uplatňovat také prvky klíčového hospodářství, systémy kontroly vstupu (SKV), docházky, stravování, rozhlasu, řízení parkovacího provozu, kamerové systémy (CCTV), řízení vytápění, klimatizace, vzduchotechniky, výtahů, osvětlení, ovládání žaluzií, čerpadel, obecně systémy měření a regulace (MaR) a další speciální systémy, které chce uživatel v co největší míře automatizovat a pod dohledem obsluhy ovládat. Mezi takové speciální systémy patří např. perimetrická ochrana, která zajišťuje ochranu objektu pomocí speciálních kabelů instalovaných na plotech nebo zakopaných do země. Tyto systémy jsou velmi přesné a dokážou identifikovat na plotě o délce několika kilometrů s přesností na metr otřesy způsobené osobou, která se snaží překonat plot, přičemž silný vítr či jiné přírodní vlivy poplach nevyvolají. Do perimetrických systémů lze také zařadit elektronické závory, které ovšem bývají většinou součástí EZS.
 
V rozsáhlejších objektech nachází uplatnění jednotný systém s integrovaným řízením a správou, označovaný jako „inteligentní budova“. Tento termín, jenž vznikl počátkem 90. let minulého století v USA, sice není přesným vyjádřením uvedeného řešení, nicméně je již zaveden, a proto pravděpodobně zůstane zachován.
 
V současnosti je na českém trhu k dispozici obrovská spousta techniky od různých výrobců. Je těžké orientovat se v této nabídce, a proto jsou v rozsáhlejších komplexech specialisté, kteří mají na starost pouze problematiku centralizace, monitorování a řízení jednotlivých systémů.
 
Co vlastně je důležité k zabezpečení větších komplexů? Podle mého názoru je nejdůležitějším krokem počáteční rozhodnutí: co všechno chce uživatel monitorovat, vyhodnocovat, řídit, a hlavně v jakém rozsahu. Nejde pouze o typ techniky a počet připojených prvků v systému, ale také o to, jaké informace je schopna příslušná technika předat a jaké povely může přijmout a následně vykonat. Rovněž je velmi důležité, jakým způsobem lze systém zálohovat.
 

Systém řízení inteligentní budovy Latis

Společnost Trade FIDES, a. s., od svého vzniku kladla důraz na vlastní vývoj a výrobu bezpečnostní techniky. Díky tomu se její systém LATIS™, jenž ve starší verzi nalezl uplatnění v dodávce rádiových pultů centrální ochrany u PČR, postupně prosadil v ostatních segmentech trhu. Od roku 2006, kdy byl zaveden první Latis SQL, je tento systém provozován nejen jako prostředek dálkové ochrany, ale také jako lokální nadstavba různých subsystémů – to vše v jednom celku.
 
Na obr. 1 je struktura systému Latis SQL. Obrázek je rozdělen do tří vrstev: spodní část tvoří strana operátora (lokální nadstavba) s místním připojením subsystémů prostřednictvím služeb (LAGI, LDBI, LMBI atd.), střední část obrázku reprezentuje přenosovou cestu pro vzdálené objekty a vrchní vrstva znázorňuje samotné střežené objekty nebo subsystémy.
 
Podle důležitosti objektů lze pro Latis SQL volit různé komunikační kanály, které se mohou vzájemně nahrazovat, např. hlavní komunikace využívá rádiovou cestu a při zarušení rádiového spojení lze objekt plnohodnotně monitorovat nebo ovládat prostřednictvím telefonní linky. Jako jádro Latis SQL využívá Microsoft SQL Server 2005. Administraci Latis SQL zajišťuje program LAT, administrační síťový nástroj (Latis Administration Tools), kterým se nastavují téměř všechny parametry systému prostřednictvím sítí LAN. Program pro obsluhu LOW (Latis Operator Workstation) je opět síťový nástroj, který lze uzpůsobit podle požadavků uživatele – operátorských pracovišť může být v systému libovolné množství, každé z těchto pracovišť může sledovat stejné nebo různé množství informací a každému z nich mohou být přidělena různá práva pro ovládání (např. operátor pro bezpečnostní systémy EZS + EPS, operátor pro technické poruchy – stav baterií, stav klimatizace, výtahů apod.).
 
Latis SQL obsahuje také několik dalších modulů (programy nebo služby), jako je např. služba LAOM (Latis Automatic Operation Module), která se stará o všechny automatické operace, které systém musí vykonávat (hlídání doby střežení, odesílání povelů apod.). Mezi služby také patří LMG (Latis Modem Gateway), zajišťující spojení s modemy, které komunikují s objekty. Program LDE (Latis Data Export) řeší veškeré exporty z databáze do formátů pdf, csv nebo přímo do koncových tiskáren. Velkou výhodou systému jsou tzv. zásuvné moduly (pluginy). Tyto moduly mohou být v libovolném potřebném množství vloženy do systému podle požadavků uživatele jako speciální doplňky k operátorskému pracovišti, tedy např. pouze pro jednoho uživatele. Celý systém je koncipován jako škálovatelné stavebnicové řešení přesně přizpůsobitelné potřebám zákazníka.
 
Jednotlivá centrální pracoviště Latis SQL lze libovolně propojit prostřednictvím sítí LAN a z několika velkých komplexů tak vytvořit obrovský systém, který může podřízené celky pouze monitorovat nebo je může ovládat se stejnými právy jako na lokálních pracovištích. Toto propojení celků do jednoho nebo i několika větších center se využívá na letištích, u mnoha vojenských komplexů, velkých bankovních ústavů apod.
 
Díky své komplementaritě, škálovatelnosti a otevřenosti je Latis SQL mocným nástrojem, který je schopen centralizovat data z různých systémů a prvků od výrobců celého světa a podle potřeb uživatele jednotlivé prvky vzájemně ovlivňovat a sjednocovat. Velkou výhodou nadstavbových možností Latis SQL je, že v jednom prostředí může operátor sledovat a ovládat prvky EZS, EPS, CCTV, SKV, MaR a další.
 

Inteligentní budova z hlediska běžného uživatele

Jakkoliv je řízení systémů inteligentní budovy technicky složité, jeho nesporné výhody je možné vysvětlit i běžnému uživateli prostřednictvím příkladů schopností takového systému. Při vjezdu na parkoviště do budovy kamerový systém a příslušný software identifikují registrační značku automobilu a automaticky vyhodnotí, zda toto vozidlo má v tuto dobu právo na vjezd do budovy. Možnost vjíždět ovlivňuje tabule, která informuje o počtu volných míst na parkovišti. Přiložením karty řidiče na čtečku systému SKV (případným zadáním PIN) se prověří i osoba. Ostraze se zobrazí fotografie se základními údaji a v té chvíli lze uvedené osobě zpřístupnit v systému EZS základní prostor pro pohyb v objektu. U hlavního vchodu přiložením své osobní karty na čtečku klíčového hospodářství může pracovník převzít klíče, na které má v uvedenou dobu právo. Všechny zmíněné informace o vjezdu, vstupu a převzetí klíčů jsou automaticky archivovány a jsou k dispozici pro jakékoliv pozdější operace. Například převzetím klíče od trezoru se automaticky uvolní příslušná chodba, rozsvítí se světla na této chodbě a v případě, že trezor není otevřen do nastavené doby nebo nejsou vráceny klíče v určené době, je upozorněna obsluha hlášením „pracovník X nevrátil klíče od trezoru“.
 
Při cestě na místo výkonu práce si může pracovník na chodbě objednat na klávesnici pomocí své osobní karty stravu na následující den nebo období či ji může zrušit, popř. upravit výši kreditu na stravu. Opět s použitím osobní karty se pracovník výtahem dostane přesně do prostor, do kterých má právo vstupovat, přičemž některé mu mohou být přístupné nepřetržitě a některé pouze s omezením na pracovní dobu.
 
Při narušení objektu perimetr identifikuje přesné místo napadení a toto místo se zobrazí na mapě operátorského pracoviště. Ve stejné chvíli se v místě napadení rozsvítí osvětlení (podle požadavku uživatele ve viditelném nebo neviditelném pásmu) a souběžně se automaticky předají povely do systému CCTV, který do místa napadení zaměří všechny dostupné kamery, jejichž obraz se objeví na poplachových monitorech.
 

Závěrem

Co říci závěrem? Nejlépe snad zopakovat důležitost již zmíněného prvního kroku při rozhodování o systému. Koncepce inteligentní budovy je komplexní záležitost a vlastník objektu by se měl rozhodovat na základě propojitelnosti a otevřenosti jednotlivých subsystémů tak, aby mu přinášely nezávislost na konkrétním dodavateli a zvyšovaly komfort, bezpečnost a produktivitu vlastníka i uživatelů objektu. Bez vzájemného propojení jednotlivých systémů mezi sebou totiž nelze účinně provozovat funkční stavební komplex.
Richard Panáček,
vedoucí technické podpory, Trade FIDES
 
Obr. 1. Struktura systému Latis SQL, který pracuje jako kombinace lokální nadstavby a současně jako stanice dálkového střežení
Obr. 2. Zobrazení mapových podkladů na operátorském pracovišti s vyznačením ovládání vybraného detektoru