Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Vzpomínka na profesora Antonína Svobodu

Automa 1/2000

Ing. Josef Heřman, CSc.

Vzpomínka na profesora Antonína Svobodu

Obr. 1.

Při příležitosti výročí založení Československé republiky byla 28. října 1999 na Pražském hradě profesoru Antonínu Svobodovi udělena prezidentem republiky medaile Za zásluhy 1. stupně in memoriam. Pravděpodobně jen pamětníkům z řad odborné veřejnosti a asi pouze úzkému okruhu mladších specialistů bude jméno profesora A. Svobody říkat něco víc, než co bylo stručně uvedeno v médiích k udělení medaile. Krátkou vzpomínkou na zakladatele české školy návrhu a konstrukce číslicových počítačů chceme našim čtenářům přiblížit tuto velkou českou osobnost.

Antonín Svoboda se narodil 14. října 1907 v Praze. Po získání inženýrského titulu v roce 1931 na ČVUT v Praze pokračoval ve studiu teoretické a experimentální fyziky na Karlově univerzitě. V roce 1936 získal doktorát technických věd za práci o použití tenzorového počtu v distribuci elektrické energie. V té době pracoval jako asistent na katedře matematiky ČVUT. To však již nad Evropou vyvstávala hrozba války. Tato skutečnost významně poznamenala profesionální dráhu i životní osudy profesora Svobody.

V letech 1936 až 1938 byl Antonín Svoboda povolán do československé armády, aby se svými znalostmi podílel na testování a vývoji protiletadlových zařízení. Půl roku po návratu na ČVUT – v roce 1939 – opustil na doporučení ministerstva obrany republiku a odešel do Francie. Vzal s sebou plány nejpokročilejšího vybavení pro řízení palby. Ve Francii působil jako konzultant francouzského ministerstva války a pracoval jako vývojový a výzkumný pracovník na konstrukci zaměřovačů pro francouzskou armádu.

Po německé okupaci Francie opustil se svou ženou a právě narozeným synem Paříž. Několik měsíců poté se musela celá rodina skrývat v Marseille, odkud se za pomoci pracovníka místní filiálky firmy Baťa dostala v roce 1940 do USA.

V letech 1940 až 1946 žil A. Svoboda v USA a pokračoval ve vývoji protiletadlových zařízení. V roce 1943 byl přizván do věhlasné Radiation Laboratory Technologického institutu v Massachusetts, kde se v utajených podmínkách pracovalo na vývoji radarového zařízení. Zde dále rozpracoval své originální metody syntézy počítačových pákových mechanismů. Na projektu protiletadlového zaměřovače Mark 56 spolupracoval s mnoha světovými vědci zvučných jmen. Zařízení bylo úspěšně dokončeno a použito na válečných lodích USA.

A. Svoboda dostal za zásluhy na vývoji tohoto zaměřovače významné ocenění Naval Ordnance Development Award. V závěru svého prvního amerického pobytu napsal publikaci Computing Mechanisms and Linkages (New York, McGraw-Hill 1948). Kniha vyšla v mnoha vydáních, mj. též v ruském a čínském překladu.

Do Prahy se vrátil v roce 1946 s myšlenkou vybudovat československý počítačový průmysl. V roce 1948 získal hodnost docenta na ČVUT a založil zde kurs Matematické stroje.

V letech 1949 až 1950 spolupracoval s národním podnikem Aritma na vývoji proslulých děrnoštítkových strojů a kalkulačního děrovače.

V roce 1950 přijal místo v Ústředním ústavu matematickém v Praze, kde vybudoval oddělení matematických strojů. Zde také v roce 1951 navrhl první československý samočinný počítač SAPO, který byl druhým číslicovým počítačem zkonstruovaným v Evropě. Z tohoto pracoviště vznikl v roce 1955 Výzkumný ústav matematických strojů, jehož byl A. Svoboda až do roku 1964 ředitelem. Pod jeho vedením zde byl vyvinut elektronický počítač EPOS. Práce na konstrukci dalších počítačů však nepokračovala podle jeho představ. Navíc se stále více projevovala osobní nevraživost některých představitelů ČSAV, především akademika J. Kožešníka, vůči osobě A. Svobody. Do vedení VÚMS stále více zasahovali nekompetentní straničtí „kádři“, kteří Svobodu fakticky zbavili vedení tím, že každé jeho rozhodnutí podrobovali politické kontrole. A. Svoboda proto v roce 1964 emigroval z Československa podruhé a natrvalo se usadil v USA.

Ve své vědecké a pedagogické práci pokračoval i zde. Od roku 1966 přednášel na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se v roce 1968 stal profesorem. Spolu se svým žákem D. E. Whitem vydal knihu Advanced Logical Circuit Design Techniques (New York, 1979).

Profesor Antonín Svoboda zemřel 18. května 1980 v Portlandu ve státě Oregon, USA. Zůstává jedním z největších českých průkopníků vědy o počítačích a jejich konstrukci. Svou celoživotní prací významně přispěl k rozvoji vědy a techniky 20. století. Některá jeho původní řešení předběhla svou dobu natolik, že i v soudobých podmínkách teorie a praxe počítačové techniky, informatiky i obecné teorie systémů jsou stále aktuální a inspirativní.

Pozn. redakce: Nakladatelství Vesmír chystá k vydání sebrané spisy Antonína Svobody. Budou obsahovat fundamentální práce o počítačové vědě i jinou písemnou pozůstalost a úvodní kapitolu o pohnutých životních osudech A. Svobody z pera jeho žáka a spolupracovníka G. J. Klíra.