Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Vzpomínka na prof. Ing. Jiřího Bílu, DrSc. (27. 10. 1946 – 6. 3. 2023)

Před několika měsíci nás zastihla zpráva o úmrtí prof. Jiřího Bíly z ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT. Dovolte nám věnovat mu krátkou vzpomínku.

Jiří Bíla absolvoval Fakultu strojní na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1969. Téhož roku nastoupil jako asistent na katedru automatického řízení FS ČVUT. Ve výzkumu pracoval zpočátku na teoretických základech tekutinových mechanismů – fluidiky, které představovaly speciální podoblast teorie proudění. Následně začal pracovat na rozvíjející se oblasti tehdy nazývané automatické konstruování, která vyústila v dnešní systémy počítačové podpory konstruování (CAD). Především se věnoval teorii řešení problémů, v té době hlavnímu zaměření umělé inteligence. Kandidátskou práci obhájil v roce 1977 na téma Automatická syntéza struktury technického objektu a doktorskou disertaci v roce 1987 na téma Formální metody řešení problémů při návrhu technických systémů, obě na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Profesor Bíla byl hlavním reprezentantem teorie a praxe umělé inteligence na Fakultě strojní ČVUT, s významným mezinárodním přesahem a uznáním, zejména v uplatnění umělé inteligence pro inženýrské konstruování ve strojírenství. Velkou pozornost věnoval zpracování signálů, klasickému a adaptivnímu řízení, expertním systémům a neuronovým sítím. Zkoumal podmínky vzniku kvalitativní změny v inženýrských systémech při nalezení invenčního řešení, technických systémech při vzniku poruchy a ekologických při vzniku kalamit a katastrof. Byl řešitelem a spoluřešitelem mnoha úspěšně zakončených výzkumných úkolů a projektů, např.: Expertní systém pro návrh struktury převodovek, Konzultační expertní systém pro náběh deisobutanizační kolony, Neuronový detektor poruch svarů tenkostěnných konstrukcí, Analýza procesu provozní ventilace v automobilovém tunelu Mrázovka Praha, Řízení vlivu chladicího efektu vegetace na klima měst. V posledních patnácti letech se zabýval modelováním komplexních systémů s detekcí možností vzniku emergentních situací s využitím zejména v ekologii. Jeho práce byly publikovány v mnoha předních mezinárodních časopisech a získaly vysoké citační ohlasy.

Profesor Bíla byl výjimečný a mezi studenty oblíbený pedagog. Podílel se na výchově několika generací odborníků v oblastech automatického řízení a inženýrské informatiky, kterým předával své znalosti a zkušenosti v magisterských a doktorských předmětech se zaměřením na využití umělé inteligence, neuronových sítí, expertních, informačních a databázových systémů. Byl velmi úspěšným školitelem doktorandů.

V letech 2005 až 2009 byl vedoucím ústavu přístrojové a řídicí techniky FS ČVUT v Praze. Od roku 2006 do roku 2009 byl prorektorem pro rozvoj ČVUT, od roku 2010 do roku 2013 prorektorem ČVUT pro vnější vztahy. V letech 2014 až 2017 byl proděkanem pro vnější vztahy na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Po dlouhá léta byl členem vědeckých rad mnoha univerzit a fakult v České republice, nejdéle na Univerzitě Tomáše Bati a Fakultě aplikované informatiky ve Zlíně a na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

Jeho úspěšná vědecko-výzkumná, pedagogická a manažerská činnost byla oceněna na ČVUT v Praze Hasovou medailí, stříbrnou Felberovou medailí, zlatou Felberovou medailí a medailí ČVUT 1. stupně. Na UTB ve Zlíně mu byla udělena Stříbrná medaile Univerzity Tomáše Bati.

Profesor Bíla se také věnoval umění, psal, publikoval a prezentoval své básně, byl to vědec-básník. Byl velmi váženým a přátelským kolegou, posezení s ním, jeho kytarou a kamarády patří k nezapomenutelným setkáním.

Do posledního dne byl aktivním profesorem Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Čest jeho památce.

 

(ed)