Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Vzdělávání orientované na praxi je klíčem ke konkurenceschopnosti

V prostorách pražského hotelu Mandarin Oriental se 26. listopadu 2012 diskutovalo o situaci v technickém vzdělávání. Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) uspořádala toto odborné symposium ve spolupráci se zastoupením Svobodného státu Bavorsko a Velvyslanectvím SRN v Praze a za podpory Bosch Group v České republice.

Struktura školství neodpovídá potřebám průmyslu

Odborná diskuse vycházela z průzkumu ČNOPK zaměřeného na vzdělávání a dostupnost kvalifikovaných pracovníků v České republice (viz vložený rámeček), jehož výsledky ukázaly, že na pracovním trhu v ČR chybějí odborníci některých technických profesí.

Rudolf Fischer, prezident ČNOPK a finančně-ekonomický ředitel společnosti Siemens, v úvodní přednášce zmínil, že Německo a Česká republika jako dvě průmyslové země s velkým podílem exportu musí dbát na dostatek kvalitně vzdělaných absolventů odborných škol se zkušenostmi z praxe. „Přitom je samozřejmě potřeba, aby odborné vzdělávání bylo opět dostatečně atraktivní a aby se mladí lidé vedle maturity a vysokoškolského studia nadchli také pro praktické odborné vzdělávání s rozmanitými možnostmi kariérního postupu,“ sdělil Rudolf Fischer.

Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK, řekl: „Pro podniky je kvalifikovaná pracovní síla již dlouhá léta jedním z hlavních důvodů, proč investují právě v České republice. Pokud nenajdou na trhu práce dostatek odborníků v odpovídající kvalitě, může to mít závažné důsledky pro konkurenceschopnost českého hospodářství. Proto v České republice již několik let voláme po takové formě vzdělávání, která reflektuje aktuální potřeby trhu a z velké části probíhá přímo v podnicích.“

Na klady a zápory současného odborného školství poukázal Pavel Juříček, generální ředitel Brano Group, viceprezident Svazu průmyslu ČR a viceprezident AutoSAP. Mezi pozitiva patří to, že se zlepšuje materiálně technické zázemí škol a žáci mají zájem o moderní technologie a umějí pracovat s výpočetní technikou. Školy si také začínají uvědomovat, že spolupráce se zaměstnavateli je nejen nezbytná, ale i výhodná. Negativní stránkou je, že struktura středního školství neodpovídá potřebám ekonomiky – průmysl zaměstnává více než 40 % pracujících, ale na technické obory nastupuje jen 29 % studentů středních škol.

Co potřebují firmy

Na odborném symposiu vystoupili zástupci tří průmyslových firem, které jsou významnými zaměstnavateli v České republice: Škoda Auto, Siemens a Robert Bosch. Z jejich vystoupení bylo znát, že pokládají dostatek kvalitních techniků za klíčový předpoklad úspěšného působení a aktivně se zapojují do jejich přípravy. Investují nemalé prostředky do výuky techniků a do celoživotního vzdělávání svých zaměstnanců. Spolupracují se středními a vysokými školami, umožňují praxe ve svých provozech. Společnost Škoda Auto má vlastní odborné učiliště a vysokou školu, společnost Robert Bosch má odborné učiliště pro obory mechatronik, seřizovač strojů CNC apod. V posledních několika letech se citelně zmenšil počet učňů a žáků středních odborných škol – ze 64 000 v roce 2000 klesl na 40 000 v roce 2011. Přitom generace zkušených techniků odejde za deset až patnáct let do důchodu. Nedostatek je také inženýrů, kteří navíc nejsou dostatečně mobilní a jazykově vybavení. Podle Pavla Romana, vedoucího oddělení korporátní komunikace společnosti Robert Bosch, by bylo v této situaci vhodné umožnit otevírat v technických oborech podlimitní třídy a zvýšit směrná čísla pro přijímané studenty technických škol na úkor škol netechnických. Tím by bylo možné překlenout „demografické dno“ v následujících letech, kdy budou dospívat děti narozené v populačně slabých devadesátých letech minulého století. Pavel Roman také navrhuje legislativní úpravu, která by umožnila zavázat studenty firemních škol, aby po absolvování školy zůstali pracovat ve firmě, která nese všechny náklady na jejich vzdělávání. Mezi jeho návrhy rovněž patří daňové úlevy pro firmy spolupracující se školami – odpisy nákladů na praktické vyučování a stáže studentů a pedagogů.

Systém duálního vzdělávání v Německu

S problémem nedostatku technicky vzdělaných a vyučených odborníků se potýkají i v Německu. Personální ředitel Siemens Česká republika představil německý systém duálního vzdělávání. Ten se řídí zvláštním zákonem stanovujícím učební řády a osnovy v jednotlivých tří- až čtyřletých učebních oborech. Podnik se studujícím uzavře smlouvu o vzdělání a v průběhu výuky střední odborné učiliště velmi úzce spolupracuje s podnikem. Na učilišti probíhá teoretická fáze výuky (jazykové a všeobecné znalosti, schopnost vlastního rozvoje, jednání s lidmi apod.), zatímco v provozu dané firmy si studenti osvojí praktické dovednosti a metody používané v daném oboru. Jsou přitom zapojeni do skutečné práce za dohledu školitelů nebo pověřených osob. Zkoušky z teorie a praxe centrálně stanovují a organizují průmyslové a obchodní komory.

Co chystá ministerstvo školství

Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jindřich Fryč řadí upadající zájem žáků o technické obory mezi aktuální problémy českého školství (vedle zhoršujících se výsledků žáků, špatně placených učitelů, stárnoucího učitelského sboru apod.). Zájem o techniku hodlá ministerstvo vzbuzovat již u dětí v mateřských školách prostřednictvím lepších pomůcek a stavebnic. Záměrem je také podpořit spolupráci základních a středních škol a zaměstnavatelů a zkvalitnit kariérové poradenství a podporovat celoživotní vzdělávání. Ministerstvo neplánuje bezprostředně zavést systém duálního vzdělávání po vzoru Německa. Chce ale prvky tohoto systému vyzkoušet v projektu Pospolu. Tento projekt, do něhož ministerstvo investuje více než 100 milionů korun, má propojit teoretickou a praktickou výuku v oblasti odborného vzdělávání a podpořit spolupráci škol a firem. „Start projektu, do kterého předpokládáme, že se zapojí 25 firem a 25 škol, bude na jaře 2013,“ upřesnil Fryč. Podle Fryče chce ministerstvo dále popularizovat technicky zaměřené obory na vysokých školách: „Chceme navrhnout a prakticky ověřit účinné metody pro systematickou podporu zájmu mladé generace o studium technických a přírodovědných oborů.“

Eva Vaculíková

Tab. 1. Profese s nedostatkem kvalitních pracovníků

Pět profesí, u kterých se firmy nejvíce potýkají s nedostatkem mladých kvalifikovaných pracovníků

Pět profesí, u kterých se firmy nejvíce potýkají s kvalitou absolventů

konstruktér

technik

technický pracovník

elektrotechnik

operátor strojů CNC

mechatronik

svářeč

účetní

seřizovač

specialista IT

Obr. 1. Odborná diskuse ČNOPK na téma kvality a dostupnosti technicky vzdělaných pracovníků

Obr. 2. Nachází vaše firma v současné době na českém pracovním trhu dostatek mladých kvalifikovaných odborníků s následující dosaženou úrovní vzdělání?

Obr. 3. Jak dobře jsou absolventi škol v České republice připraveni na praxi?

Obr. 4. Spolupracujete se školami nebo jste ochotni a připraveni s nimi  spolupracovat?

Průzkum zaměřený na vzdělání a dostupnost kvalifikovaných pracovníků v České republice

Průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory na téma vzdělávání a dostupnosti kvalifikovaných pracovníků v ČR se zúčastnilo 80 investorů z Německa a Rakouska, kteří podnikají v České republice. Mezi nimi byl i velký podíl velkých podniků (31 % respondentů z firem nad 250 zaměstnanců). Výrobou se zabývá 39 % zúčastněných firem, 41 % z nich se věnuje službám a 20 % obchodu.

obr. 2 je zřejmé, že více než dvě třetiny respondentů uvedlo, že na českém trhu je nedostatek kvalifikovaných mladých lidí s odborným vzděláním. Podobná situace panuje také u odborníků s vysokoškolským diplomem nebo maturitou, 42 % podniků nemůže pokrýt svou potřebu. Osloveným podnikům chybějí především konstruktéři, technici, operátoři strojů CNC, svářeči a specialisté IT. Průzkum rovněž ukázal velkou ochotu firem ke spolupráci se školami (obr. 3). V tab. 1. jsou uvedeny profese, s jejichž obsazením mají firmy největší potíže.