Vzdělávání 4.0 Foxee Lab

Předpremiérová akce v novém výukovém středisku Foxee Lab v Hradci Králové se uskutečnila 17. května 2019. Ze svých prostředků středisko vytvořila a provozuje firma Smart BIT, s. r. o., (www.smart-bit.cz) ve spolupráci s Teco a. s. (www.tecomat.com). Uskutečnilo se zde setkání zájemců o zkvalitnění výuky automatizace na odborných školách a její aktualizaci pro trend 4.0. Učebnu zaplnilo více než dvacet účastníků. Kromě představitelů pořádajících firem Smart BIT a Teco převažovali zkušení učitelé automatizace na renomovaných středních odborných školách. Zastoupeny byly i některé technické univerzity, jejich doktorandi a mladí absolventi. Přítomni byli i specialisté v oboru tvorby webových stránek, komunikace na sociálních sítích, tvorby audiovizuálních výukových produktů a financování škol (obr. 1). S nadsázkou lze tuto skupinu nazvat Kole­gium Komenium – když existují různá kolegia, grémia a konsorcia, může se kolektiv „vzdělavatelů“ jmenovat právě takto.

Vyučující referovali o svých zkušenostech s výukou, o problémech s nestejnou úrovní studentů a s jejich rozdílnou motivací ke studiu. Inspirující byly zprávy o úspěšné motivaci aktivních studentů a jejich vedení k tvořivému řešení zajímavých projektů. Důležité je ve třídě objevit několik aktivních studentů, věnovat se jim, svěřit jim zajímavé „nadstandardní“ úkoly, poskytnout prostředky k jejich řešení a nechat je samostatně pracovat. Je pravděpodobné, že svou tvořivostí, osobním příkladem a výsledky zajímavé práce „strhnou“ i další žáky, kteří by jinak zůstali pasivní – a těm „nenapravitelně pasivním“ je třeba poskytnout alespoň „povinné penzum informací“ nutných ke složení maturitní zkoušky. Zajímavá byla i informace o motivaci studentů ke studiu v souvislosti jejich tvořivých aktivit s prospěchem. Překvapující bylo konstatování, že ti aktivní se obvykle nevyznačují výborným prospěchem, někdy mají i problémy s kázní, popř. jsou až hyperaktivní. Jsou ale úspěšní v různých studentských soutěžích a lze předpokládat, že budou úspěšní i ve své profesní kariéře.

Dlouhodobým problémem je financování odborných škol a jejich laboratoří. Mnohdy je nesnadné získat i nevelký finanční obnos na pořízení drobných součástek pro řešení studentských prací (např. senzory, elektromotorky apod.). Problematická bývá i možnost účasti aktivních učitelů na spe­cializovaných kurzech, které jsou nutné nejen pro vedení účasti studentů v soutěžích, ale i pro jejich osobní rozvoj. Zazněly zde informace, jak získat (třeba jen nevelké) finanční prostředky z existujících zdrojů, např. z tzv. šablonových projektů. Starost o financování by neměla zatěžovat odborné učitele, ale měla by být úkolem ředitele školy a jejího zřizovatele.

Samostatnou skupinou problémů je spolupráce firem se školami. Všeobecně je zájem firem o problémy odborných škol nedostatečný. A když jej projeví, bývá motivem získat kvalitní studenty, pokud možno hned po absolvování, popř. již v průběhu studia. Kontakt s praxí a získaná mzda sice mohou zvýšit zájem o studium odborných předmětů, ale mnohdy je pracovní zátěž natolik intenzivní, že odvádí studenty od studia, které pak může být „na vedlejší koleji“, popř. žáci školu ani nedokončí. Bývá to problém zejména studentů na technických univerzitách, doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, někdy i učitelů. Spolupráce firem se školami by neměla být motivována jen sobeckým zájmem firem na získání konkrétních špičkových absolventů, ale především zájmem o kvalitní výuku všeobecně, o potřebnou úroveň a profesní „použitelnost“ většiny absolventů, o rostoucí odbornou úroveň celé společnosti. Podpora školství by měla spočívat na principu solidarity, podobné principu zdravotního pojištění – každý přispívá svým dílem, ale prospěch z výsledku mají jen ti potřební (ti zdraví jsou rádi, že pojistné plnění nevyužívají). Je třeba vytvořit společenské klima, které lze nazvat „národní technické obrození“, jež je podmínkou prosperity a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Je zde mnoho práce pro všechny zainteresované. Potěšující je konstatování, že mnohé firmy „se probouzejí“ a hledají formy spolupráce a podpory škol. Účelné je podporovat i oboustrannou spolupráci středních škol a technických univerzit.

Nosným tématem setkání byla diskuse o spolupráci na zajištění kvalitní výuky automatizace a souvisejících oborů tak, aby odpovídala současným (a stále se měnícím) potřebám průmyslu 4.0. Je zapotřebí vytvořit soubor mechatronických a softwarových pomůcek, ale i učebních textů a metodických návodů – a to tak, aby neodrazovaly studenty (ani učitele), probouzely jejich zájem a spontánní hravost. Dále je potřebné vytvořit příležitost pro celoživotní profesní vzdělávání učitelů.

Stále opomíjenou otázkou je celoživotní vzdělávání zaměstnanců firem. Jejich profese prochází průběžnými změnami, mnohdy je nutná celková rekvalifikace. K řešení je třeba průběžná spolupráce co největšího počtu učitelů různých škol, aby vznikající učební produkty vyhovovaly jejich potřebám a aby je „přijali za své“. Je to úkol i pro redakci časopisu Automa, který se tématu rovněž dlouhodobě věnuje a bude informovat o novinkách. Na adrese https://1drv.ms/f/s!AmKabEQpZx1k4jER5oLkJCRG36T4 jsou fotografie a videozáznam ze setkání ve Foxee Labu. Atmosféra byla velmi pozitivní, přátelská a konstruktivní. Další setkání je očekáváno na podzim.

Ladislav Šmejkal, Teco a. s.

Obr. 1. Společnost na setkání ve Foxee Lab byla opravdu různorodá

Obr. 2. Pohled do učebny Foxee Lab; v záběru je několik mechanických pomůcek, 3D tiskárna a nezbytný „bastlířký koutek“

Obr. 3. Manipulátor s pásovým dopravníkem je oblíbená mechatronická pomůcka pro výuku programování PLC; v záběru je i „kostka Foxee“ se zabudovaným (jednodeskovým) PLC Foxtrot

Obr. 4. Z pohledu do rozváděče je patrné, že Foxee Lab je řešen jako „chytrý dům“ – tato technika může být předmětem výuky i praxe