|
Výroční konference uživatelů jazyka Simula ve Švédsku
V cestopisných průvodcích po Skandinávii se lze dočíst, že nejrázovitější částí Švédska je krajina začínající asi sto kilometrů na severozápad od Stockholmu a táhnoucí se další stovky kilometrů zhruba tímtéž směrem až k norským hranicím. Nazývá se Dalarna, Švédové to čtou skoro jako dolina a ono to ve švédštině i něco jako dolina znamená. Do středu této krajiny v prvohorách dopadl obrovský meteor a vyhloubil dodnes znatelný kráter, částečně naplněný vodou, která tvoří jezero Siljan. Mezi městy na jeho pobřeží je i Rättvik, jehož jedno předměstí má centrum specializované na pořádání konferencí. Jmenuje se Gärdeby, čteno järdeby, kde järd souvisí např. s anglickým yard, tedy s dvorem. Centrum má opravdu tvar dvoru (neohraženého, jak to ve Švédsku bývá), kolem něhož stojí tři hotely a budova s nápisem Konferenslokal, což není žádný lokál, nýbrž konferenční místnost.
V Gärdeby byla ve dnech 11. až 16. října 2001 uspořádána 27. výroční konference společnosti ASU (Association of Simula Users). Simula je první z programovacích jazyků obsahujících prostředky pro objektově orientované programování, tedy prostředky, které jsou přibližně od začátku devadesátých let přijímány celým světem jako ty, které realizují moderní a progresivní metodu programování a reprezentace znalostí. Simula ovšem vznikla mnohem dříve (v roce 1967) a nabídla mnohem více než jen to, co naše civilizace desetiletí na to začala nazývat objektově orientované programování: byly to prostředky, které je možné dnešními termíny kvalifikovat do oblasti aplikace tzv. agentů (agent based computing). Není tedy divu, že uživatelé jazyka Simula mají před ostatními specialisty na programování počítačů a na počítačovou reprezentaci znalostí jistý náskok, a tak se na konferenci vyskytly příspěvky týkající se spíše nových směrů a reálných výhledů programování než prostých aplikací. Zazněly např. příspěvky o syntéze objektově orientovaného programování s programováním logickým nebo o simulaci na internetu.
Simula však nabízí i další nástroje, které lze pomocí starých (a časem poněkud zdiskreditovaných, byť stále platných) termínů vyjádřit jako prostředky pro blokově orientované programování: přestože ideu bloků (hierarchicky vnořovaných výpočtových úseků s vlastními daty i operacemi) přinesl už jazyk Algol 60 sedm let před jazykem Simula, v kombinaci s agentově a ještě i objektově orientovaným programováním se dospělo k úplně novým pohledům na systémy, k pohledům, které nejsou dodnes podporovány ani teoreticky, ani terminologicky.
Autoři z university v Lundu přednesli rozsáhlý příspěvek o návrhu nového programovacího jazyka vycházejícího z jazyka Simula a nazvaného Model Oriented Programming Language (MOPL), tedy „jazyk pro modelově orientované programování“. Vychází z toho, že programový produkt je obecně složen z několika vzájemně kooperujících modelů a ty jsou zase složeny z kooperujících procesů: každý model by přitom měl být vyjádřen adekvátními vyjadřovacími prostředky odpovídajícími jeho charakteru, a tak kooperují složky popsané tak, jako by každá „patřila do jiného světa“. Zvláštní případ je ten, že časy zobrazené v různých vzájemně kooperujících modelech probíhají různě: tím se dostáváme k tomu, co se nazývá vnořená simulace, tedy simulace systémů, v nichž jsou simulující prvky. I o tom zazněl na konferenci příspěvek, zaměřený na zvláštní případy tzv. reflektivní simulace, totiž případů, které čekají informatiky zejména v projektování průmyslových a logistických systémů třetího tisíciletí, totiž simulace objektu, v němž budou existovat počítače simulující tentýž objekt.
Informace o konferenci a o materiálech k ní vydaných jsou na internetových stránkách http://staff.um.edu.mt/jskl1/asu/simlist.html. Pro čtenáře bude jistě zajímavé sdělení, že uspořádání příští výroční konference uživatelů jazyka Simula, která se bude konat koncem září 2002, bylo svěřeno Vysokému učení technickému v Brně.
Evžen Kindler
|