Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Vynález nebo užitný vzor?

Automa 1/2000

Mgr. Karel Špindler,
Úřad průmyslového vlastnictví

Vynález nebo užitný vzor?

V čísle 7-8 časopisu AUTOMA jsem si přečetl zamyšlení pana Stránského k problematice patentové ochrany v České republice. S autorem článku se lze v mnohém ztotožnit, jistě má jako známý vynálezce své zkušenosti, především z praxe. Co se ale týká poplatků a jejich výše, pak počet přihlašovaných řešení k ochraně na Úřadu průmyslového vlastnictví, ať už jako patent nebo užitný vzor, vypovídá o něčem jiném, než tvrdí pan Stránský. Vždyť jen v uplynulém roce bylo podáno 4 387 přihlášek vynálezů (z toho 626 od domácích přihlašovatelů) a 1 327 užitných vzorů (z toho od domácích přihlašovatelů přišlo 1 236 přihlášek).

Protože mnoho čtenářů se nedokáže v oblasti průmyslových práv plně orientovat, pokusím se nastínit základní rozdíly mezi vynálezem a užitným vzorem a uvést poplatky, které musí přihlašovatel zaplatit.

Vynález
Jaké požadavky jsou kladeny na vynález? Podle zákona č. 527//1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, musí předmět přihlášky splňovat požadavek novosti, tzn. že nesmí být součástí stavu techniky u nás ani v zahraničí. Mluvíme zde o novosti světové, kdy dané řešení překonává vše, co bylo známo přede dnem, od něhož přihlašovateli přísluší právo přednosti. Dalším požadavkem na vynález je, že musí být výsledkem vynálezecké činnosti, musí to být originální tvůrčí řešení, které se z pohledu stávající techniky jeví jako podstatné novum. Jde o řešení, která pro odborníka nevyplývají zřejmým způsobem ze stavu techniky, naopak přesahují rámec jeho poznatků a předvídavosti. Další podmínkou je průmyslová využitelnost, tzn. že řešení může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.

Za vynálezy nelze považovat objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, pouhé uvedení informace. Dále se patenty neudělují na vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, se zásadami lidskosti a veřejné morálky.

Přihláška vynálezu se podává na předtištěném formuláři. Kromě vlastní žádosti o patent musí přihláška obsahovat popis vynálezu, který má přísně vymezená pravidla, popř. výkresy a patentové nároky, které vymezují předmět, pro nějž se ochrana požaduje. Přihlášku lze podat buď osobně v podatelně Úřadu průmyslového vlastnictví, nebo poslat poštou. Úřad podrobí každou přihlášku předběžnému průzkumu, v němž vyloučí z dalšího řízení ty přihlášky, které jsou podle zákona nepatentovatelné. Po 18 měsících od vzniku práva přednosti Úřad přihlášku zveřejní ve Věstníku Úřadu. Do 36 měsíců od podání přihlášky musí přihlašovatel požádat o provedení úplného průzkumu. Bylo-li shledáno, že vynález splňuje všechny podmínky patentovatelnosti, udělí Úřad patent. To je tedy velmi stručný průběh řízení o přihlášce vynálezu.

Výše poplatků je dána zákonem č. 386/1992 Sb. ve znění zákona č. 305/1997 Sb. Za podání přihlášky vynálezu je stanoven poplatek 1 200 Kč. Je-li přihlašovatelem výlučně původce, je výše poplatku poloviční. Podání žádosti o provedení úplného průzkumu stojí přihlašovatele 3 000 Kč a vydání patentové listiny do rozsahu deseti stran strojopisu se účtuje částkou 1 600 Kč. Prvních pět let udržování patentu v platnosti přijde na 7 000 Kč (platnost patentu je dvacet let). Poplatky lze platit v hotovosti v pokladně Úřadu nebo složenkou či v kolcích.

Užitný vzor
Podstatně jednodušší a lacinější je přihláška užitného vzoru. Podle zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se tímto institutem chrání nová, průmyslově využitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Předmětem ochrany je technické řešení. Zákon definici technického řešení neuvádí, pouze cituje řešení, která se za technická nepovažují. Jsou to objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, plány, pravidla, způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů aj.

Co se týká druhého kritéria – novosti, považuje se technické řešení za nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je přitom vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Jde tedy o požadavek světové novosti, jen s tím rozdílem, že ke stavu techniky nepatří obsah přihlášek vynálezů a užitných vzorů s dřívějším právem přednosti a takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Požadavek tvůrčí úrovně je v zákoně uveden formulací „přesahují rámec pouhé odborné dovednosti“. K ochraně tedy nejsou připuštěna taková řešení, která spadají do rámce odborné dovednosti průměrného odborníka v oboru.

Kritérium průmyslové využitelnosti má podobný význam jako u vynálezů. Podle zákona jsou z ochrany vyloučena řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, se zásadami lidskosti, veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály, způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Přihláška užitného vzoru má obsahovat žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů (na předtištěném formuláři), popis technického řešení, popř. výkresy a nároky na ochranu, v nichž musí být stručně a jasně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.

Řízení o přihlášce užitného vzoru je podstatně jednodušší než u vynálezů, a proto je i levnější. Je založeno na tzv. registračním principu, tzn. že Úřad nezkoumá novost a tvůrčí úroveň, uskutečňuje pouze formální průzkum a přihlášku zapíše do rejstříku. Doba řízení se ve srovnání s udělením patentu zkrátí na dva až tři měsíce. Maximální doba platnosti užitného vzoru je deset let (u patentu je to dvacet let). Zjistí-li se ovšem v průběhu platnosti, že technické řešení není nové a nemá požadovanou tvůrčí úroveň nebo je předmět užitného vzoru již chráněn patentem nebo užitným vzorem s dřívějším právem přednosti, Úřad vymaže užitný vzor z rejstříku.

Za podání přihlášky se platí 1 000 Kč a za deset let platnosti 9 000 Kč.

Na otázku, zda volit ochranu patentem nebo užitným vzorem, lze odpovědět asi takto: ochranu patentem volíme tehdy, když ochrana užitným vzorem není možná (výrobní postupy) a kdy majitel potřebuje právní jistotu v souvislosti se svým výlučným postavením na trhu. Ochrana patentem je dále nutná tehdy, když by doba ochrany užitným vzorem nebyla dostačující. Jde-li o předmět s krátkou morální životností, je samozřejmě výhodnější užitný vzor.

Průmyslový vzor
Do oblasti průmyslových práv patří i průmyslové vzory, kterými lze chránit vnější úpravu výrobků, tj. plošnou nebo prostorovou úpravu, spočívající zejména v tvaru, obrysu, kresbě nebo v uspořádání barev či v kombinaci těchto znaků. Průmyslový vzor musí být světově nový a průmyslově využitelný.

Přihláška se podává rovněž na Úřadu průmyslového vlastnictví na předtištěném formuláři spolu s popisem a výkresy nebo fotografiemi. Řízení o přihlášce není vedeno na registračním principu, ale na základě věcného průzkumu, podobně jako u patentů.

Zvláštním druhem ochrany je ochrana topografií polovodičových výrobků podle zákona č. 529/1991 Sb., který poskytuje ochranu těm topografiím, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Topografií se rozumí prostorové rozmístění a zobrazení vzájemného zapojení mikroelektronických prvků, z nichž se polovodičový výrobek skládá. Přihlášky se podávají rovněž na Úřadu průmyslového vlastnictví.

Jak podat přihlášku?
A na závěr několik rad pro začínající přihlašovatele: nejste-li si jisti, jak postupovat při přihlášení nového řešení, základní informace vám poskytne informační středisko na Úřadu průmyslového vlastnictví. Jak vyplývá z uvedeného textu, má přihláška vynálezu, užitného vzoru či průmyslového vzoru svá specifika a uspořádání. Jestliže jste takovou přihlášku ještě nesestavovali, obraťte se na některého patentového zástupce, který vám za úhradu přihlášku vypracuje a bude vás zastupovat v dalším řízení. Seznam patentových zástupců je k dispozici buď ve zmíněném informačním středisku na Úřadu, nebo v Komoře patentových zástupců. Ušetříte tak svůj čas a korespondenci při chybném sestavení přihlášky.

Sídlo Úřadu průmyslového vlastnictví:
ul. Antonína Čermáka 2a,
160 68 Praha 6 – Bubeneč,
tel. 02/20 38 31 11.

Sídlo Komory patentových zástupců:
Gorkého 12, 601 02 Brno,
tel. 05/41 24 82 46.