Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Vstup do evropské informační společnosti – program IST

Automa 7/2000

Jan Hlavička, Jiří Kadlec

Vstup do evropské informační společnosti – program IST

Článek hodnotí účast českých subjektů v evropských programech rozvoje informačně zaměřené společnosti, především v 5. rámcovém programu EU. Na základě analýzy údajů o počtech a charakteristikách dosud podaných a přijatých přihlášek projektů jsou naznačeny hlavní rysy dosavadního vývoje, příčiny našich úspěchů a neúspěchů a naše vyhlídky v dalších letech.

1. Úvod
Vstup do informačně zaměřené společnosti (Information Society – IS) bude bezpochyby spojen s určitým úsilím, protože IS není instituce, která vznikne sama a která nabídne zájemcům jen výhody. Pro země, které byly delší dobu násilně izolovány od špičkových výsledků pokroku v oblasti informačních technologií, je tento úkol o to těžší, že chybí téměř vše, co je ke vzniku IS třeba, především infrastruktura, legislativa a potřebné znalosti. Do IS se přitom úspěšně začlení jen ten, kdo se bude aktivně podílet na jejím vytváření a nebude čekat, až pro něj něco připraví jiní. Akademické instituce mohou do značné míry ovlivnit tvorbu infrastruktury i inovaci legislativy, avšak jejich dominantní oblastí působnosti je rozšiřování znalostí. To zahrnuje nejen předávání informací již známých, ale především vytváření informací nových. V praxi to znamená podílet se na vědeckém výzkumu metod a prostředků, na nichž jednou bude IS založena.

Do roku 1999 byla účast českých firem a vědeckých pracovišť na mezinárodních projektech spíše výjimkou. V letech 1992 až 1998 získalo v ČR podporu z EU jen asi 80 projektů. Jedním z významných důvodů tak malého počtu podporovaných projektů byla skutečnost, že podpora byla vyplácena ze zdrojů, na jejichž vytváření se naše země nepodílela. Od 1. 1. 1999 však ČR jako asociovaná země získala v oblasti vědy a výzkumu práva i povinnosti shodné se zeměmi EU. V praxi to znamená, že pro naše vědecké pracovníky, kolektivy i firmy se otevírá možnost zúčastnit se soutěže o získání finanční podpory vědeckého výzkumu a vývoje z prostředků EU.

2. Základní informace o 5. rámcovém programu EU
EU schválila tzv. 5. rámcový program (5. RP) na léta 1999 až 2002 s celkovým rozpočtem 15 miliard euro. ČR do tohoto programu vkládá prostředky odvozené od velikosti národního důchodu, přičemž v prvních letech je část vkladu hrazena ze strukturálních fondů EU. Reálný vklad ČR do programu postupně roste z částky 330 milónů korun v roce 1999 na zhruba 800 miliónů korun v roce 2001. Tento vklad je vlastně vstupenkou umožňující našim firmám, školám a výzkumným pracovištím spoluúčast na projektech v celém 5. RP EU za podmínek identických s podmínkami platnými pro partnery ze zemí EU, tedy formou grantové soutěže. Námi vložené prostředky se tedy automaticky nevracejí zpět do ČR a nepřerozdělují se prostřednictvím ministerstev či jiných centrálních orgánů. Předložené projekty navíc neprocházejí žádným předběžným hodnotícím řízením v rámci instituce nebo země původu, takže vše je záležitostí jen výběrového řízení v rámci jednotlivých programů 5. RP.

Termíny a přesné podmínky pro podávání projektů zveřejňuje EU na stránkách 5. RP http://www.cordis.lu, což je evropská databáze těchto programů. Termínů pro vyhlášení závazných podmínek pro podávání přihlášek projektů je obvykle několik ročně. Poté následuje standardně tříměsíční prodleva na vypracování přihlášek. Předběžné podmínky jsou ale ve většině případů zveřejněny předem. Zkušení koordinátoři tudíž mohou při přípravě projektů a při hledání partnerů získat významný náskok.

Partneři z EU vědí, především na základě předchozích zkušeností, jak o tyto prostředky žádat, protože 5. RP je z jejich pohledu jen mírně upravené pokračování předchozího (čtvrtého) rámcového programu. Pro nás je ale situace nová. V minulých letech jsme se zúčastnili v projektech INCO Copernicus, TEMPUS a dalších, ve kterých bylo zaručeno, že určitá, předem stanovená část vyčleněných prostředků bude přidělena partnerům mimo EU, přičemž účast partnerů ze zemí střední a východní Evropy byla pro přijetí projektů podmínkou. Koordinátoři z EU tedy dříve museli hledat partnery u nás, aby splnili požadovaná kritéria. Nyní je situace jiná tím, že konečné rozdělení finančních prostředků jednotlivým zemím není předem určeno, takže partneři jsou vybíráni striktně podle kvality. Je tedy jen na nás, zda se pro někoho staneme žádaným partnerem pro určitý projekt, popř. zda si potřebného partnera najdeme sami. K tomu bylo vytvořeno množství pomocných mechanismů a informačních sítí, jejichž hlavní úlohou je umožnit potenciálním partnerům dozvědět se o sobě a navázat kontakty. O těchto „seznamkách“ se podrobněji zmíníme dále.

Mezi potenciálními partnery tvořícími řešitelský kolektiv projektu lze identifikovat především tři typy institucí: školy, výzkumné instituce a firmy. Motivace každé z těchto skupin může být trochu jiná, avšak to nic nemění na skutečnosti, že spojením sil lze dosáhnout výrazného posílení výzkumného potenciálu každé z účastnických organizací. Pro řešitelské kolektivy z akademické sféry je, vedle finančního příspěvku, důležitým motivem i získání prestižního postavení uvnitř instituce, protože počet a kvalita grantových úkolů jsou významnými složkami hodnocení kvality kolektivu. Firmy do projektů vstupují jednak proto, aby si zajistily spolufinancování vývoje, šíření a testování produktů atd., aby získaly přístup ke společnému vývoji s často strategickými partnery z EU a také proto, aby vznikající výsledky přizpůsobily nově se tvořícím celoevropským standardům a normativům. V této souvislosti stojí za zmínku, že v přihlášce každého projektu je třeba odpovědět na otázku, jaká je přidaná „evropská hodnota“ projektu. To je značně abstraktní pojem, ale v podstatě jde o snahu explicitně vyjádřit přínos mezinárodní spolupráce.

Navrhovatelé a spoluřešitelé z ČR mohou na základě vlastních aktivit získat podstatně více prostředků, než kolik jich ČR do programu vložila. Je však možné získat i mnohem méně, a to tehdy, když se firmy a instituce o možnostech financování nedozvědí anebo se nenaučí existujících možností efektivně využívat. Na tomto místě je vhodné upozornit na zkušenosti z Rakouska a Izraele, což jsou země, které se dodatečně připojily k běžícímu 4. RP. O programech podpory se v těchto zemích nejprve vědělo jen málo, počet připravených projektů byl relativně malý a navrhovatelům chyběla zkušenost. Výsledkem byl v souhrnu malý objem prostředků získaných zpět z EU. Tuto zkušenost lze ale interpretovat také tak, že navrhovatelé projektů vybavení potřebnými znalostmi a zkušenostmi měli v prvních letech po připojení k programu relativně značné šance v konkurenci, která zákonitě existuje uvnitř každé země. Podobnou situaci lze očekávat i u nás. EU si související problémy uvědomuje a snaží se je překonat především rozšířenou nabídkou informací, např. pořádáním seminářů, informačních dnů a podobných akcí.

5. RP lze charakterizovat takto:

  • Projekty mají mezinárodní charakter, s podmínkou, že alespoň jeden z partnerů musí být z členské země EU.
  • Projekty jsou koordinovány jedním z partnerů, kterým nejčastěji bude partner z EU (to sice není nutná podmínka, ale dosavadní zkušenosti ukazují, že takové uspořádání značně zvětšuje šanci na úspěch).
  • Příprava a podávání projektů jsou individuálními aktivitami instituce nebo firmy a jejích partnerů. Partneři se prostřednictvím svého koordinátora obracejí přímo na EU. Je-li projekt vybrán, jde o přímý smluvní vztah mezi pracovišti partnerů a Evropskou komisí.
  • V projektech zdaleka nemusí nutně jít o základní výzkum. Většinou jde o projekty, které mohou prokázat nějaký nadnárodní či celoevropský dopad. Kromě těchto velkých projektů lze však uspět i s mnoha menšími aktivitami.

3. Tematický program IST
Pátý rámcový program se dále dělí na tematické programy, mezi nimiž je nejblíže zaměření časopisu AUTOMA program Technika pro informačně zaměřenou společnost (Information Society Technology – IST). Rozpočet programu IST činí pro období 1999 až 2002 celkem 3,6 miliardy euro, což představuje 24 % rozpočtu 5. RP. Program IST byl od samého začátku nejdále v přípravě podkladů a byl také zahájen jako první z celého 5. RP. Časový plán zahájení prací na jednotlivých projektech je dán tzv. výzvami (calls), které kancelář 5. RP periodicky zveřejňuje ve svých informačních materiálech.

Program IST je členěn na čtyři klíčové akce, základní výzkum a doplňkové aktivity.

Klíčové akce (klíčová akce 1 až klíčová akce 4) jsou směrovány do těchto oblastí:

  1. Systémy a služby pro obyvatele (zdraví, osoby se speciálními potřebami včetně tělesně postižených a starých lidí, administrativa, životní prostředí, doprava a turistika).
  2. Nové metody práce a elektronického obchodování (pružné mobilní a dálkové pracovní metody a nástroje, manažerské systémy pro dodavatele a spotřebitele, bezpečnost informací, bezpečnost sítí, ostatní techniky zvětšování důvěryhodnosti).
  3. Multimédia: obsahová i technická stránka (interaktivní publikace, číslicový obsah, kulturní dědictví, vzdělávání a zaškolování, technika přirozených jazyků, filtrování přístupu k informacím.
  4. Základní technologie a infrastruktury (technika a řízení komunikace a sítí pro zpracování dat včetně širokopásmových přenosů, jejich realizace, vzájemné propojení a aplikace; technika a prostředky pro programové systémy a služby včetně statistických metod, techniky simulace a vizualizace v reálném čase a v rozsáhlém měřítku; mobilní a personální komunikace a systémy včetně satelitních a potřebné systémy a služby; rozhraní umožňující propojení rozdílných systémů, periferní podsystémy a mikrosystémy; mikroelektronika).

Na poslední z uvedených akcí je vyčleněn relativně největší objem prostředků a spadají sem témata využitelná v aplikačních oblastech prvních tří klíčových akcí.

Základní výzkum (Future Emerging Technologies – FET), na který je vyčleněna přibližně jedna desetina prostředků programu IST, se dělí na dvě oblasti:

  • otevřený výzkum (open domain), kde není oblast výzkumu úžeji specifikována;
  • specifické oblasti výzkumu (pro-active initiatives), jejichž zaměření se postupně mění, a kde je např. ve druhé polovině roku 2000 zvoleno téma Neuroinformatics for „living“ artefacts.

Doplňkové aktivity dovolují malým firmám požádat o částečnou úhradu nákladů spojených s vypracováním a podáním prvního projektu. Několik menších firem bez vlastní výzkumné kapacity může společně zadat výzkum, který je pak řešen vědeckou institucí a financován z prostředků EU. Je možné žádat o financování aktivit spojených se zavedením do používání, propagováním či zpřístupněním inovačních technologií atd. Mezi doplňkové aktivity patří také tzv. projekty take-up, představující mimořádně vhodný mechanismus vstupu do programu IST (viz předchozí článek).

4. Informační služby
Pro úspěch je v první řadě nutné získat podrobné a včasné informace. Proto byl na MŠMT (http://www.msmt.cz) zřízen pro 5. RP národní zastřešující orgán (odbor). Jednotlivé sekce 5. RP jsou reprezentovány pracovníky Technologického centra Akademie věd ČR (TC AV ČR, http://www.femirc.cas.cz), které působí jako národní kontaktní organizace pro 5. RP. Zde lze získat podrobnosti o podmínkách pro vypracování projektů, o informačních dnech pořádaných u nás i v zahraničí, o potenciálních partnerech atd. Hlavním posláním kontaktních pracovišť je koncentrovat a zpřístupňovat informace podstatné pro partnery z ČR z celého 5. RP.

Navíc EU podporuje programy IDEALIST a IDEALIST-EAST, orientované právě na pomoc při vyhledávání partnerů pro projekty programu IST. IDEALIST-EAST (Information Dissemination and European Awareness Launch for the IST Programme in Central and Eastern Europe and the Newly Independent States of the former Soviet Union) je tvořen sítí 22 partnerů a jeho koordinátorem je DLR (Deutsche Luft- und Raumfahrtgesellschaft) v Kolíně nad Rýnem, udržující stránky http://www.idealist-east.net. U nás je IDEALIST-EAST zastoupen Ústavem teorie informace a automatizace AV ČR. Na stránce http://www.utia.cas.cz/idealist-east lze v elektronické podobě zadat základní údaje o firmě či organizaci a potenciálním zaměření eventuálního projektu.

Technologické centrum AV ČR a projekt IDEALIST-EAST úzce spolupracují při vyhledávání partnerů i při organizování informačních dnů. Zdrojem informací programu IST je webová stránka EU a pracovní verzi členění programu lze ve formě dokumentu psaného v editoru MS Word (asi 60 stránek) najít na http://www.idealist-east.net

Příprava jednotlivých projektů vyžaduje podrobnou orientaci jak v programu IST, tak v navazujících oblastech 5. RP. V každém případě se proto vyplatí buď podrobně sledovat stránky EU věnované IST, nebo se přímo obrátit na pracovníky programů FEMIRC a IDEALIST-EAST (kadlecov@utia.cas.cz, hiller@tc.cas.cz)

5. Výsledky dosud dosažené českými subjekty v programu IST
O skutečných výsledcích bude možné mluvit teprve tehdy, až budou nějaké projekty ukončeny a budou známy jejich výsledky a popř. i hodnocení dosažených výsledků ze strany zadavatelů. V současné době lze pouze shrnout, jak úspěšná byla ČR v etapě přihlášek, tedy kolik z navržených projektů bylo vybráno a jaké prostředky jim byly přiděleny.

První výzva (do 16. 6. 1999)
Na základě první výzvy bylo v rámci programu IST podáno 2 355 přihlášek projektů, které se ucházely celkem o 5,1 miliardy euro. Pro jednání o kontraktu, tedy do užšího výběru, bylo vybráno 418 projektů (asi 18 %) s celkovým finančním nárokem 766 miliónů euro. Celkem se 108 českých institucí zúčastnilo v 70 návrzích, což nás mezi asociovanými zeměmi EU řadí na třetí místo (za Polskem a Maďarskem). Z přihlášek bylo vybráno 11 projektů s 18 českými účastníky, což znamená úspěšnost 15 %.

Důvody zamítnutí zbývajících 59 projektů byly specifikovány takto: tři projekty nevyhověly formálním požadavkům, 46 projektů neobdrželo potřebné minimální ohodnocení v kritériu 1 (Scientific/technological excellence, innovation), tři projekty neobdržely potřebné minimální ohodnocení v kritériu 4 (Economic development and science & technological prospects) a sedm projektů bylo sice vyhodnoceno kladně, ale ve výsledném pořadí se umístily příliš vzadu, a proto nebudou financovány.

Velmi špatně vyznělo hodnocení těch projektů, jejichž koordinátorem byla česká instituce: bylo jich přihlášeno celkem šest, z toho dva s podporou IDEALIST-EAST. Vybrán z nich nebyl žádný.

V přijatých projektech prvního kola příslušely partnerům z ČR procentuálně poměrně malé částky – od 0 % do 8,4 % (v průměru 4,6 %) z celkové hodnoty grantů. Naproti tomu průměrný objem financí přidělených ze strany EU českým institucím zúčastněným na jediném přijatém projektu z oblasti FET je 54 %. Je to dáno tím, že „motorem“ přípravy tohoto projektu bylo několik partnerů z ČR.

Při přípravě přihlášek některých projektů (32 ze 70 podaných) poskytli aktivní podporu pracovníci programu IDEALIST-EAST-CZ nebo národního kontaktního pracoviště pro IST v TC AV ČR. Vyhodnotíme-li tuto podporu z hlediska úspěšnosti, lze konstatovat, že pomohla zvětšit podíl vybraných projektů ze 13,1 % (bez podpory) na 18,7 % (s aktivní podporou). Tato podpora sama však není zárukou úspěchu: jak již bylo uvedeno, ze šesti projektů koordinovaných subjekty z ČR nebyl vybrán žádný, třebaže dva z nich byly připravovány s aktivní podporou ze strany pracovníků programu IDEALIST-EAST-CZ.

Druhá výzva (do 15. 1. 2000)
Z EU bylo přihlášeno 1 138 projektů, z nichž k podpoře bylo vybráno 217 (21 %). Celkem 48 projektů mělo účastníka z ČR, přičemž účastníků z ČR bylo 84. Z těchto 48 projektů bylo vybráno 11 (23 %), na nichž se podílí 23 účastníků z ČR. Celková dotace projektů s českými účastníky činila 1,847 miliónu euro. Významně lépe přitom uspěly projekty, jejichž koordinátorem byla česká instituce. Z 12 podaných projektů (z toho dvou s podporou IDEALIST-EAST) byly vybrány tři, tedy 25 %. Poměr zastoupení malých a středních podniků (Small and Middle Enterprises – SME) a ostatních institucí v těchto projektech byl 15 : 8.

Obr. 1.

6. Závěr
Třetí výzva programu IST (s termínem podání přihlášek do 10. 5. 2000) dosud nebyla vyhodnocena. V současné době je otevřena čtvrtá výzva s termínem uzávěrky 31. 10. 2000. Na první pohled je nápadná malá úspěšnost „velkých“ projektů výzkumu a vývoje (Research and Development – R&D) koordinovaných českými institucemi a podaných v odezvě na první výzvu. To může být důkazem nedostatku zkušeností ze strany našich potenciálních koordinátorů, ovšem může to signalizovat i určitou nedůvěřivost ze strany evropských struktur vůči „nezkušeným“ řešitelům projektů. Naproti tomu při druhé výzvě, kdy byly poprvé otevřeny projekty typu take-up, se počet vybraných projektů koordinovaných českými institucemi vyhoupl nad průměrnou hodnotu a dosáhl 25 %, a to právě díky kategorii Take-up Projects. Tím se ČR dostala v celkovém počtu partnerů v přijatých projektech po 1. a 2. kole na první místo mezi asociovanými zeměmi (obr. 1).

Dosažený výsledek signalizuje, že naše firmy jsou schopny přihlášky projektů podat a v soutěži uspět, dostanou-li informaci o projektech včas a vezmou-li přípravu projektu vážně. Seznamte se proto s oznámením 4. kola programu IST na str. 104. Je v něm otevřeno 21 současných témat kategorie Take-up Projects (tab. 1 - předchozí článek), představujících zatím nejschůdnější cestu, jak se do 5. RP EU zapojit.

Formulaci témat a podmínek přijetí projektů je třeba vidět jako výsledek práce zkušených odborníků ze zemí EU, kteří se navíc inspirují požadavky kompatibility s ostatními částmi světa, především USA, a kteří mají velmi vyhraněnou představu o tom, jak by měla budoucí informační společnost vypadat a co je třeba udělat pro realizaci této vize. Chceme-li se stát rovnocennými partnery a chceme-li, aby nás jako rovnocenné partnery EU skutečně přijala, musíme mít především co nabídnout. O schopné odborníky u nás nikdy nebyla nouze. Nabízejí se však poměrně závažné otázky: zda jsou současná struktura a zaměření našeho výzkumu kompatibilní s tím, co je připravena podporovat EU, a hlavně zda je tento výzkum dostatečně intenzivní. Odpověď by mohla pomoci vyřešit řadu současných problémů našeho výzkumu, protože je dosti pravděpodobné, že úspěch či neúspěch v projektech 5. RP bude spolurozhodovat o dalších možnostech jak komerčního, tak i neziskového výzkumu a vývoje u nás.