|
Vrátí se investice do účasti na veletrhu?
Ve dnech 16. až 20. září se v Brně uskuteční 44. mezinárodní strojírenský veletrh. Přípravy jsou v současné době již v plném proudu a přede dveřmi je uzávěrka přihlášek vystavovatelů. Zeptali jsme se obchodního ředitele MSV Ing. Jiřího Rouska nejen na to, co se pro letošní brněnský strojírenský veletrh chystá, ale i na to, proč by vystavovatelé měli na podobné veletrhy jezdit.
Pane inženýre, jaké bude hlavní téma letošního 44. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně?
Letošní veletrh bude navazovat na koncepci minulého ročníku. Bude to opět veletrh složený ze specializovaných oborových celků. Jako hlavní téma veletrhu jsme zvolili odvětví plastů, gumárenství a chemie.
Proč právě tento obor?
Výroba plastů, pryže a chemická výroba jsou obory s velkou dynamikou rozvoje, které pronikají do všech ostatních oblastí průmyslové výroby. Náš vlastník, Messe Düsseldorf, pořádá úspěšný veletrh K, věnovaný právě tomuto odvětví. Chceme tedy využít i jeho zkušenosti.
A co průmyslová automatizace?
Automatizace bude na veletrhu silně zastoupena v rámci oborového projektu, navazujícího na předloňský Speciál automatizace. I to je obor, který se silně rozvíjí a který lze uplatnit ve všech oblastech průmyslové výroby, jež budou na veletrhu prezentovány.
V sudých letech se při MSV koná také veletrh IMT.
Ano, i letos se bude souběžně s MSV konat veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT. Ačkoliv je letošní ročník tohoto veletrhu teprve třetí, je to akce velmi úspěšná. Pořádáme ji ve spolupráci se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky. Veletrh IMT má podporu Evropského výboru pro spolupráci v průmyslu obrábění a tváření CECIMO. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že Česká republika je jediná ze zemí střední a východní Evropy, která je členem CECIMO (a jedna ze dvou zemí mimo EU), a také proto je tento veletrh významný nejen pro samotnou Českou republiku, ale i pro celý středoevropský a východoevropský region. IMT má mezi veletrhy pořádanými v České republice ojedinělé postavení: jde o veletrh s velmi silnou zahraniční účastí. Více než polovina vystavovatelů jsou zahraniční firmy.
Jakou úlohu přikládáte doprovodnému programu MSV?
Domnívám se, že doprovodný program k veletrhu patří. Hlavní důraz ovšem klademe na vlastní veletržní expozice, neboť právě výstavní prezentace zajímají návštěvníky veletrhu nejvíce. Naším cílem je malý počet kvalitních doprovodných akcí na vysoké odborné úrovni. Měly by účastníky seznámit s aktuálními tématy a měly by se týkat jak teoretických problémů, tak jejich využití v praxi.
A co se chystá konkrétně?
Doprovodný program veletrhu IMT je připravován ve spolupráci se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky. Koncept je již hotov. Mohu prozradit, že kromě odborných konferencí a seminářů, týkajících se moderních metod obrábění a tváření, bude věnována pozornost i školní a učňovské mládeži. Strojírenské obory trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a snahou pořadatelů bude ukázat mládeži, že strojírenství už není „černé“ řemeslo, ale práce s moderními číslicově řízenými stroji a automatizační technikou.
Také koncept doprovodného programu oboru Plasty, gumárenství a chemie se již připravuje, ale hovořit o konkrétních tématech je předčasné. V dalších oborech, včetně automatizace, je situace obdobná – scházejí se přípravné výbory a diskutuje se o vhodných tématech doprovodných akcí.
Celkem se při MSV koná obvykle třicet až čtyřicet akcí, z toho sedm až osm jsou akce stěžejní. Opakuji, že nám jde především o jejich kvalitu.
Pojďme nyní k obecnějšímu tématu. V poslední době se diskutuje o tom, zda veletrhy v době internetu a jiných elektronických médií nejsou přežitkem.
Tyto diskuse skutečně probíhají – např. konference na toto téma se uskutečnila v loňském roce jako doprovodná akce veletrhu Invex. Ovšem výstavy a veletrhy nelze, podle mého názoru, stavět do protikladu k internetu. Vliv elektronických médií mění úlohu veletrhů, ale elektronická média je nemohou nahradit. Svědčí o tom např. situace v Německu, kde se výstavnictví rozvíjí a firmy přikládají účasti na veletrzích stále větší význam. Marketingoví odborníci totiž vědí, že osobní styk a výměnu zkušeností nelze ničím zastoupit, a firmy proto vynakládají na veletržní prezentace stále více prostředků, jak o tom svědčí statistické průzkumy renomovaných institucí.
Vrátí se vystavovatelům vynaložené prostředky?
Investice vložené do účasti na veletrhu se nevracejí bezprostředně po jeho skončení. Otázkou je, zda a jak využívají vystavovatelé své účasti na veletrhu k dosažení maximálního efektu. Za velmi důležitou považuji přípravu před veletrhem a velmi aktivní vyhledávání potenciálních klientů v průběhu veletrhu. Průzkumy potvrzují, že návštěvnická struktura MSV je velmi kvalitní. Zvláště důležité je, že roste podíl návštěvníků s rozhodovacími pravomocemi. Veletržní správa se ale nemůže postarat o to, aby tito návštěvníci přišli právě do konkrétního stánku, a ne do stánku konkurence, o to se musí vystavovatel zasadit sám.
Veletrhy jsou jedinečnou šancí, jak uvést na trh nové výrobky. Zahraniční firmy dobře vědí, že nepředstaví-li nový výrobek na prestižním veletrhu, jako by na trhu nebyl.
Veletrh nabízí různé možnosti, jak se prezentovat. Záleží na firmě, jak jich využije a začlení účast na veletrhu do komplexu svých marketingových nástrojů, jimiž působí na potenciální zákazníky.
Paradoxní je, že vystavovatelé, kteří mají rovnocenné umístění v jednom pavilonu, mohou mít na veletrh zcela rozdílný názor: jeden si pochvaluje, kolik návštěvníků k nim přišlo a kolik nových kontaktů získali, druhý si stěžuje, že do jejich stánku nepřišel snad žádný seriózní zájemce. To jen potvrzuje skutečnost, že aktivní příprava na veletrh je nutným předpokladem úspěchu.
Jak vystavovatele zaktivizovat? Pro návštěvníky není nijak příjemné, když ve stánku místo informací, kvůli kterým přijeli, dostanou od znuděné hostesky hromádku barevných prospektů. A někteří vystavovatelé poslední den veletrhu začnou balit už před obědem, aby byli včas doma – to je vůči návštěvníkům až urážející.
Veletržní správa pravidelně informuje vystavovatele o tom, jak využít veletrh k co nejlepší propagaci firmy a jejích produktů. O možnostech, jak se nejlépe prezentovat na veletrhu, informujeme i prostřednictvím médií. Lze samozřejmě zajistit také speciální semináře o účasti na veletrzích. Veletržní správa může různé možnosti prezentace v rámci veletrhu aktivně nabízet, ale to, zda existující možnosti vystavovatel využije či nikoliv, je už jeho rozhodnutí. Zřejmě to chce čas. Jsem přesvědčen, že tržní prostředí postupně přiměje firmy účast na veletrzích opravdu efektivně využívat.
Může veletržní správa nějak pomoci malým firmám s účastí na veletrhu?
Věříme, že ano, alespoň částečně. Malým firmám nebo firmám, které chtějí na veletrhu představit třeba jen jediný inovovaný výrobek, dokážeme nabídnout úspornou variantu prezentace. V loňském roce např. byly úspěšnou akcí Elektrokontaktní dny, které daly i malým firmám možnost „nasát atmosféru“ veletrhu. Některé z nich se letos přihlásily jako řádní vystavovatelé.
Již třetí rok bude v rámci MSV fungovat Středisko pro podporu podnikání, kde mohou zástupci malých a středních firem získat různé užitečné informace.
Předpokládejme, že jste právě přesvědčil někoho, kdo letos na MSV nezamýšlel vystavovat, aby se přece jen přihlásil. Kolik na to má času?
Oficiální uzávěrka přihlášek byla 1. března. Atraktivní kryté výstavní plochy však byly již z větší části vyprodány před tímto termínem – čím dříve se tedy zájemce přihlásí, tím větší má šanci získat umístění podle svých představ.
Děkuji vám za rozhovor.
Rozhovor s Ing. Jiřím Rouskem vedl Petr Bartošík
Veletrhy Brno a. s.
Výstaviště 1
647 00 Brno
tel.: 05/41 15 29 26, 29 62
fax: 05/41 15 30 44
e-mail: msv@bvv.cz, imt@bvv.cz
www.bvv.cz/msv, www.bvv.cz/imt
|