Virtuální realita ve škole

Virtuální realita již není žádnou novinkou a ze zajímavé „hračky“ postoupila k využití jak v průmyslu, tak v ostatních společenských oborech. Znalost moderních metod a technologií je pro mladší generaci velmi přirozená, přijímá je velmi otevřeně, ale naproti tomu má někdy problém s jejich uplatněním v praxi.

O využití virtuální reality ve výuce jsem hovořil s Ing. Lenkou Nekorancovou, projektovou manažerkou gymnázia Hello v Ostravě. Virtuální realitu uplatňují ve výuce již déle než dva roky. Původní myšlenka byla inspirována zkušenostmi Lenky Nekorancové z jejího pobytu v USA. Cíle byly na počátku dva. První z nich byl seznámit žáky a studenty s možnostmi virtuální reality a druhým bylo upotřebení virtuální reality přímo ve výuce jednotlivých předmětů.

S využitím možností projektu IROP (integrovaný regionální operační program) bylo pořízeno sedmnáct autonomních brýlí s vlastní pamětí 64 GB a s napojením na internet. To byl ovšem začátek, protože specializované programy pro výuku bylo třeba získat samostatně. Do této části projektu se zapojili učitelé specializovaných předmětů a pro své potřeby získali placený i neplacený výukový software.

Virtuální realita se především využívá ve výuce jazyků, zeměpisu, přírodopisu, výtvarné výchovy, ale také fyziky – k poznání základních znalostí o stavbě hmoty. Mimo poznávací a vzdělávací funkce se virtuální realita ve spojení s grafickými programy používá k rozšiřování tvůrčích možností studentů.

K poznání vesmíru je možné např. virtuálně navštívit stanici ISS, seznámit se s prostory uvnitř, jednotlivými funkcemi a zažít na „vlastní kůži“ radosti pohybu v ní a také se pohybovat vně ISS stovky kilometrů nad zeměkoulí.

Vzhledem k tomu, že se výuka pomocí virtuální reality velmi osvědčila, plánuje se nákup brýlí nové generace s novými možnostmi a také 3D skeneru. Vše vychází z myšlenky naučit studenty běžně vnímat tuto techniku pro budoucí praxi. V budoucnu se předpokládá např. využívání individuálních 3D modelů v lékařství.

K výzvám patří, jako u všeho nového, absence metodiky využívání virtuální reality. Současná situace, že nadšení učitelé získávají z internetu aplikace, vyzkoušejí je na „živých studentech“ a dále se snaží své zkušenosti předávat dalším nadšeným učitelům, představuje pouze první možnou etapu. Především nadřízené instituce by měly takto získané zkušenosti sjednotit a vytvořit metodiku, standardy a systematické vzdělávání učitelského sboru ve využívání moderní techniky. Určitě sem patří virtuální a rozšířená realita, aditivní výroba nebo 3D modelování.

Moderní přístup ke vzdělávání, nahlížení do běžných věcí okolo nás, seznamování se se zákony a pravidly běžného světa a též motivace k řešení úkolů, které lze očekávat v budoucnosti – to patří k základním úlohám vzdělávání. Můžeme jen poděkovat těm, kdo mají zájem aplikovat novou techniku do praktické výuky.

 Radim Adam

Obr. 1. Páťáci ve virtuální realitě (foto: Základní škola Hello v Ostravě)