Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Ve dnech 2. a 3. prosince 2020 probíhala virtuální akce OnRobot Expo. Vystoupili na ní manažeři a odborníci nejen z firmy OnRobot, ale i ze spolupracujících firem a odborných asociací. Program byl sestaven tak, aby přednášky mohli online sledovat návštěvníci z různých časových pásem a bezprostředně klást přednášejícím otázky. Firma OnRobot (www.onrobot.com) zde představila své produktové novinky a rovněž trendy v oboru.
James Taylor, ředitel firmy OnRobot pro Asii a Tichomoří, hovořil o změnách na trhu s roboty. Ačkoliv je podíl kolaborativních robotů na trhu stále malý, objevují se pro ně nové příležitosti. Automatizace a robotizace obecně pomáhají firmám snižovat požadavky na manuální práci. To se vyplatí v případě, že firma chce rozšiřovat výrobu, aby mohla zvýšit svůj obrat, a volných pracovních sil je nedostatek. Dalším argumentem pro automatizaci a robotizaci je zvyšování bezpečnosti a komfortu pracovníků a zlepšování kvality výroby. Kolaborativní roboty často umožňují automatizovat i úlohy, které by jinak automatizovat nebylo možné nebo by to bylo neefektivní.
Doba pandemie s sebou nese speciální požadavky, např. udržování bezpečné vzdálenosti mezi pracovníky. Také zde mohou kolaborativní roboty výrazně pomoci. Pandemie též posílila trend zkracování dodavatelských řetězců. S tím souvisí návrat výroby ze zemí s levnou pracovní silou do vyspělejších zemí. Tento návrat je ale ekonomicky udržitelný jen za předpokladu vysoké produktivity a efektivity práce.
Patrick Schwarzkopf, člen představenstva Mezinárodní robotické federace IFR, mluvil o různých úrovních spolupráce robotů a lidské obsluhy. Nejčastější jsou stále případy robotických buněk, kdy roboty pracují za fyzickou bezpečnostní bariérou a s lidskou obsluhou za běžného provozu vůbec nepřijdou do styku – roboty a člověk nespolupracují. Hlavní výhodou je to, že roboty mohou pracovat plnou rychlostí a s plným zatížením. Do kooperujícího režimu s omezením rychlosti nebo síly přecházejí jen při servisních úkonech.
Spolupráce začíná v situaci, kdy robot sice nepracuje za fyzickou bezpečnostní bariérou, ale jeho pracovní prostor a pracovní prostor člověka na výrobní lince zůstávají místně oddělené. V tom případě je nutné zajistit přesun výrobku od robotu k pracovníkovi a bezpečnost při neúmyslném vstupu pracovníka do pracovního prostoru robotu.
Nutnost manipulovat s výrobkem lze odstranit tak, že se pracoviště robotu a člověka neoddělí místně, ale časově. V době, kdy na výrobku pracuje robot, pracuje člověk jinde a člověk začne na výrobku pracovat až po skončení práce robotu a jeho uvedení do bezpečného stavu. Sekvence často bývá i opačná, kdy pracovník výrobek připraví, potom pracoviště opustí a na výrobku začne pracovat robot.
Toto jsou nejčastější scénáře spolupráce člověka a robotu ve výrobním prostředí. Méně často se vyskytuje požadavek na plnou spolupráci člověka a robotu, kdy na jednom výrobku a na jednom pracovišti pracují oba současně. Nejvyšším stupněm spolupráce, který se však v praxi dosud vyskytuje velmi zřídka, je situace, kdy robot v reálném čase reaguje na pohyby člověka a člověk na pohyby robotu. Zajistit bezpečnost pracovníka i robotu je v tomto případě nejsložitější (a nejnákladnější).
Camilo Buscaron, který pracuje jako strategický konzultant v oddělení Cloud Robotics and Open Source Technology společnosti AWS (Amazon Web Services), přednášel o významu simulací robotizovaných pracovišť. Simulace pomáhají zkrátit dobu vývoje a uvedení pracoviště do provozu. Již při vypracovávání návrhu zařízení lze odstranit mechanické kolize a odladit řídicí software. Simulovat je možné i situace, které by v reálném provozu mohly být nebezpečné. Důležitá je rovněž možnost optimalizovat pohyby robotu – metodou ručního vedení robotu, která u kolaborativních robotů často nahrazuje programování, lze jen těžko dosáhnout optimální trajektorie a dynamiky. Optimalizace může pomoci zkrátit dobu pohybu, zvýšit bezpečnost a ušetřit výdaje za energii.
Součástí virtuální akce byl i kulatý stůl, jehož se zúčastnili Mark Cuban, americký investor a podnikatel, Enrico Krog Iversen, ředitel společnosti OnRobot, a Rob Goldiez – ředitel společnosti Hirebotics, která se zabývá pronájmem a sdílením robotů. Diskutovali o tom, jaký přínos má kolaborativní robotika pro návrat výroby do vyspělých zemí (re-shoring) a jak pomáhá reagovat na opatření přijatá v souvislosti s bojem proti pandemii covidu-19. Zdůraznili význam kolaborativních robotů pro malé a střední firmy a rozebírali jejich návratnost, význam pro růst firmy i rizika s nimi spojená. Kolaborativní roboty umožňují dosahovat velké flexibility výroby: podle požadavků trhu hbitě měnit sortiment a podle momentální situace přizpůsobovat stupeň automatizace. Tématem diskuse byl i nový koncept podnikání v oblasti robotiky: robot jako služba, tedy pronájem a sdílení robotů (o firmě Hirebotics připravíme samostatný článek).
Petr Bartošík
Obr. 1. Sortiment uchopovačů OnRobot