Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Úvodník

Vážení a milý čtenáři,
toto  vydání časopisu Automa má jako zdůrazněná témata roboty a výrobní logistiku.

Co je robot, je určeno normou ISO 8373 Robots and robotics devices. Robot je v ní definován jako automaticky řízený, opakovaně programovatelný a víceúčelový manipulátor programovatelný ve třech nebo více pohybových osách. Opakovaně programovatelný znamená, že pohyby nebo pomocné funkce je možné přeprogramovat bez fyzických úprav robotu. Víceúčelový znamená, že robot může plnit různé úlohy – s příslušnou fyzickou úpravou, např. po výměně nástroje či chapadla, změně typu montáže atd.

Roboty mohou být průmyslové nebo servisní (to je dáno jejich použitím), mohou být statické nebo mobilní a mohou mít různou kinematickou strukturu (karteziánské roboty, SCARA, delta apod.).

Takže je jasné, že do statistik robotizace se nezahrnují kuchyňské roboty ani robotické vysavače. Nepatří sem ale ani dvouosé průmyslové manipulátory (na robot mají málo os), ani na dálku ovládané manipulátory používané např. ve stavebnictví nebo ve zdravotnictví (nejsou programovatelné). Nepatří sem ani automaticky naváděné vozíky (AGV), tedy jestliže nenesou robotickou nástavbu – potom už patří do kategorie mobilních robotů. A rozhodně sem nenáleží nic, co není mechanický manipulátor – tedy tzv. softwarové roboty z definice žádné roboty nejsou, protože manipulují jen s daty.

Jaké jsou trendy v robotice? Zatímco před pár lety byste se dočetli zejména o robotech pro automobilový průmysl, v tomto čísle je jediný článek z automobilového průmyslu, můžeme-li tedy výrobu střídačů pro elektromobily považovat za automobilový průmysl (Robotizovaná výroba elektronického střídače pro elektromobily, str. 37). O to více roboty pronikají do jiných průmyslových oblastí, i tak netradičních, jako jsou zemědělství nebo stavebnictví. Články o robotech Atlas (34) a Spot (32) od firmy Boston Dynamics popisují zajímavou kategorii bionických robotů – kromě výzkumných účelů mohou sloužit ve vojenství nebo civilní obraně. Jinde zatím vzhledem k vysoké ceně ne, ale snad je to jen otázka času a dalšího vývoje.

Roboty také stále častěji opouštějí ploty a klece a spolupracují s člověkem. Forma spolupráce se přitom vyvíjí do stále dokonalejších a efektivnějších podob. Programování a ovládání robotů jsou stále jednodušší. Robotizace má zajímavé vedlejší efekty: práce ve spolupráci s robotem je nejen méně namáhavá, kvalitnější a bezpečnější, ale také atraktivnější. Takže třeba i práce skladového dělníka může být díky asistenčním robotům přitažlivým zaměstnáním (str. 13).

Petr Bartošík, šéfredaktor