Aktuální vydání

celé číslo

02

2021

Systémy pro řízení vodárenských sítí a ČOV

Hladinoměry

celé číslo

Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

článek o pohonech od firmy Bosch (str. 44 až 45) mě přiměl k tomu, abych zavzpomínal, s jakými pohony jsem se v životě setkal. Jako kluci jsme si chodili hrát do bývalého válcového mlýna (jasně že jsme tam nesměli), kde byl v suterénu parní stroj s velkou řemenicí, kterou byl výkon veden na transmisní hřídele v jednotlivých patrech. Tenhle mlýn jsem sice nikdy v činnosti neviděl, ale představovali jsme si, jak se asi důstojně roztáčel ohromný setrvačník, stroj funěl a řemeny svištěly a pleskaly.

Dlouhý plochý běžící řemen jsem obdivoval v hájovně, kam jsme s dědou chodili udržovat naftový motor pohánějící pilu. O té doby vím, že pečovat o plochý kožený řemen vůbec není jednoduché: musí se správně namazat a vypnout a po práci se musí uložit na suché místo, kde ho neokousají myši – pečovat o kožený řemen je věda. Nebo možná více než věda. Jako pilný čtenář strojních příruček vím, že převod s plochým řemenem snahám o spoutání matematickou teorií vždy odolával a jeho návrh je založený spíše na zkušenosti než exaktních výpočtech.

To dnes, když potřebuji na zahradě pořezat dřevo, napínám už jen klínové řemeny mezi hřídelí okružní pily a stařičkým, ale naprosto spolehlivým a výkonným elektromotorem Siemens. Jen občas zkontroluji, zda se nepřehřívají ložiska a není třeba je domazat trochou vazelíny.

A to už jsme u moderních pohonů. Nyní už jsou elektrické pohony brány u výrobních strojů jako naprostá samozřejmost – i tam, kde akční členy ovládá pneumatika nebo hydraulika, je na začátku elektromotor pohánějící kompresor. Elektromotorů pracujících na různých principech jsou v průmyslu, a nejen tam, miliony. Jejich řízení je věnována velká pozornost, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, regulace polohy a pohybu nebývá jednoduchá úloha a chyba je ihned vidět: rameno stroje narazí, balík spadne z dopravníku, podavač není tam, kde má být. Zadruhé jde o mechanismy, které jsou zdrojem mnoha rizik: od úrazů elektrickým proudem přes mechanické poranění obsluhy až po výbuch nebo požár. Při navrhování řízení pohonů je proto vždy třeba uvažovat také o bezpečnostních funkcích. A zatřetí, elektromotorů jsou opravdu miliony a spotřebují velké množství elektřiny. Zvyšování jejich účinnosti a optimalizace provozu jsou proto zdrojem značných úspor.

Velkým trendem v moderním průmyslu je sledování provozu pohonů na dálku. Například v tomto čísle je to zmíněno v článku firmy Lenze (str. 22 až 23), která přišla s konceptem „pohon jako snímač“. Důvody jsou dva. První je nedostatek pracovníků, zvláště těch zkušených, kteří sluchem a čichem poznají, že s motorem není něco v pořádku, a zodpovědných, kteří nezapomenou položit ruku na domeček ložiska a zkontrolovat jeho teplotu. Druhý důvod je spojen s koncepcemi chytré továrny, průmyslu 4.0 nebo průmyslového internetu věcí, kdy jsou data generovaná pohonem a obsahující údaje o proudu, teplotě nebo vibracích podkladem pro plánování údržby, pro podnikovou energetiku či pro optimalizaci provozu pohonu nebo i celé továrny. Nové pohony bývají možností sdělovat provozní informace již vybaveny, ale existují i možnosti, jak potřebnými senzory a komunikací rychle a efektivně vybavit i stávající pohony, aby celý systém neměl „slepá místa“. Ovšem to už se dostáváme k tématu lednového vydání, kde se kromě jiného budeme věnovat i edge computingu a k dohledu nad pohony se vrátíme.

Petr Bartošík, šéfredaktor