Úvodník

Vážení čtenáři,

klidně i bez roušky můžete zalistovat říjnovým vydáním časopisu Automa. Tentokrát nezamíříme do krytých výrobních provozů, ale do venkovních prostor současných farem, stavebních a těžebních areálů. Všude tam se totiž s úspěchem používá pokročilá automatizační technika. Procházkou po automatizaci pod širým nebem vůbec neporušíte současná opatření proti šíření nemoci covid-9. Nemoc se nešíří tam, kde se místo lidí shromažďují roboty nebo drony. Na polích a v sadech narazíme možná již brzy místo na skupinu brigádníků na roje vzájemně spolupracujících jednoduchých robotů či dronů. O této myšlence a dalších vyhlídkách na uplatnění robotů, dronů, systémů strojového vidění a umělé inteligence v zemědělství pojednává studie na str. 8.

Jak pravděpodobné je, že se nad poli budou místo černých havranů shlukovat autonomní drony, o tom se dozvíte v článcích na str. 11 a 15. Drony se již nyní používají ke sledování porostů nebo pro chemický postřik. Ale něco jiného jsou autonomní drony, ty ještě v Evropě povolené nejsou. Na průlety vzájemně spolupracujících dronů si počkáme, až se vyřeší bezpečnost jejich provozu, ochrana soukromí a také pojistné krytí v případě jakéhokoliv selhání.

Pomyslnou roušku si, milí čtenáři, zase rádi nasadíte při čtení článku na str. 14 o hnojení polí prasečí kejdou. Využívat toto přirozeně vznikající hnojivo je jistě výhodné. Avšak pracovat s agresivní a v mnoha ohledech obtížnou kejdou není jen tak. Vedle respirátorů a roušek pro obsluhu je třeba zajistit opravdu robustní a odolnou měřicí techniku. Magneticko-indukční průtokoměry umožňují dávkovat kejdu na pole „citlivě“ a ve správných množstvích.

Další články v tomto vydání představují četné příležitosti pro použití automaticky řízených strojů a zařízení v současných farmách a poněkud nabourávají romantickou představu o životě farmářů a pastýřů. Ale i zemědělci musí usilovat o co nejefektivnější hospodaření a co nejkvalitnější výrobky. A sežeňte dneska lidi na takové práce, jako je pletí. I pro nás zahrádkáře je tahle nimravá práce zkouškou trpělivosti. Dobrou zprávou je, že přesné zaměření na tenké stonky plevelných rostlin není již pro roboty žádný problém. Třeba SMASH AgroBot (str. 18) s kolaborativními rameny si už dokáže s plevelem poradit. Takové roboty mohou proniknout i do „zeleného“ zemědělství. Mohou být cestou, jak se v ekologických farmách zcela vyhnout herbicidům, a přitom si nenechat zarůst pole agresivním plevelem.

Někdy jsou články o řešení různých farmářských problémů s pomocí automatizace užitečným „opáčkem“ z přírodopisu či fyziky. Třeba článek na str. 20 popisuje, jak přesné řízení vodních postřikovačů podle venkovní teploty chrání porosty kanadských borůvek před mrazem. Mrznoucí voda totiž uvolňuje teplo, a tak jsou ledem pokryté květy a plody paradoxně ušetřeny před pomrznutím.

Přeji vám, milí čtenáři, abyste na svých procházkách nacházeli dobrou inspiraci pro svou práci.

Eva Vaculíková, redaktorka