Úvodník

Vážení čtenáři,

prázdninové počasí bývalo vděčným tématem debat a také předmětem obav. Hlavně aby nám o dovolené nepršelo! Ale teď, když nám už od června chrastí pod chodidly suchá tráva, tak jen přeju, aby konečně pořádně zapršelo. Ani na tu Medardovu kápi už není spolehnutí, takže jsem s vděkem uvítala i průtrž mračen, která mě letos na dovolené promočila až na kost nedaleko Skalnatého plesa.

Dešťová voda se v posledních letech stává žádaným artiklem a konečně se s ní začíná v moderních stavbách počítat ke splachování záchodů nebo zavlažování. Hospodaření s dešťovou vodou bývá součástí tzv. smart systémů, o nichž si můžete přečíst v tomto vydání na straně 18. Pro různé chytré projekty jsou vypisovány dotace, a tak se samosprávy snaží budovat „smart city“, nebo dokonce „smart region“. Zavádějí třeba adaptivní systémy řízení a preference městské hromadné dopravy nebo sledování znečištění vzduchu navázané na regulaci dopravy. Asi největší prostor pro chytré vychytávky jsou v energetice, zvláště tam, kde jsou využívány obnovitelné zdroje energie.

Úplně zblízka vidíme příklon ke stále chytřejším řešením v domácnosti. Začíná to automatickým ovládáním vytápění podle teploty a pak se připojí ovládání žaluzií, spínání klimatizační jednotky či otevírání oken podle toho, jak je v bytě vydýchaný vzduch, až k automatickému zabezpečení při odchodu z domu. Fanouškové chytrého ovládání si pak domů pořídí chytrý mikrofon a hlasového asistenta, třeba Alexu nebo SIRI. Pakliže se jim podaří vše náležitě propojit a nastavit, mohou své pomocníky v domácnosti ovládat hlasem – zatím jen anglicky. Ještě jsem v takové domácnosti nebyla, ale dodavatelé tvrdí, že prý stačí jen zvolat: „Hey SIRI, switch off the lights!“. A nikde se už nesvítí.

Živnou látkou smart systémů jsou data. Na nich je založena chytrost, předvídavost zařízení a celých soustav. Chytré řídicí systémy sbírají a analyzují množství dat a na základě této analýzy se zachovají „chytře“, přepnou třeba na jiný zdroj energie nebo začnou přebytečnou energii ukládat do baterií. V průmyslu zase napovědí, kdy je třeba provést servisní zásah. Prostředky pro analýzu dat a jejich přenos jsou představeny v článku na straně 36.

Na datech je postavena také chytrá koncepce městské logistiky, jak o ní hovoří v článku na straně 17 Michal Menšík, zakladatel start-upu DoDo. Zaměřuje se na rozvážení zásilek, které je třeba doručit po městě okamžitě, ještě ten samý den. Vzhledem k tomu, jak jsou dnes města zahlcena dopravou, je zapotřebí využít pokročilou analýzu dat i strojové učení a koordinovat rozvážky tak, aby byla auta dobře využita.

Jinak pracují s daty výzkumníci ČVUT v Praze (článek na straně 27). Průmyslový robot se učí zadanou úlohu pozorováním a napodobováním pohybů člověka. Robot je dokonce schopen v průběhu předvádění „poslouchat“ slovní popis pracovního úkonu.

Ukázek chytrých systémů je nepočítaně. Já jen, milí čtenáři, doufám, že až od chytrých domácností, chytrých měst a chytrých regionů postoupíme až k chytrému světu, tak už snad konečně začne pořádně pršet.

Přeji vám hezké léto mezi kapkami deště

Eva Vaculíková, redaktorka