Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři,
v tomto čísle jistě nepřehlédnete diskusi o modelování, simulacích a umělé inteligenci (str. 14 až 24). Jsme rádi, že diskutující toto téma zaujalo a sešlo se nám více fundovaných odpovědí než obvykle. Diskuse je sice dlouhá, avšak zajímavá a jistě stojí nejen za přečtení, ale také za zamyšlení. Protože nejsem mezi jejími respondenty, dovolte mi k ní alespoň dvě stručné poznámky.
První je o potřebě multidisciplinárního vzdělávání. Moderní výrobní systémy, využívající k plánování a optimalizaci modely a „virtuální dvojčata“, vyžadují stále více znalostí simulačních nástrojů, ale přitom musí zůstat zachována důkladná znalost řízených technologických procesů. Někdy se klade otázka, zda mají být automatizační inženýři odborníky více na simulace, nebo na technologické procesy. Myslím si, že je to stejné jako u konstruktéra: to, že znám konstrukční software, třeba i velmi dobře a detailně, ještě neznamená, že jsem konstruktér. Naproti tomu bez znalostí konstrukčních nástrojů bude moje práce neefektivní a neschopná konkurence. A s automatizačním inženýrem je to stejné: to, že umím ovládat simulační nástroje, zdaleka neznamená, že umím řídit technologické procesy.
Jiným zajímavým námětem k zamyšlení je sdílení znalostí. Objevuje se představa, že starší pracovníci by své zkušenosti měli předávat těm mladším. To, zda bude předávání znalostí a zkušeností ve firmě nebo ve společnosti fungovat, je však otázkou motivace. Finanční motivace přitom nebývá ta nejsilnější. Často je to společná snaha o úspěch týmu nebo firmy a nebo touha předvést své znalosti či altruistická potřeba pomoci někomu méně zkušenému.
Zajímavým fenoménem je sdílení znalostí v rámci různých profesních a komunitních sítí, populární zvláště u mladší generace. Co je zde motivací? Peníze ne, spíše pocit, že někam patřím, že jsem součástí určité profesní nebo sociální „bubliny“. Účastníci takových skupin mívají jednu užitečnou vlastnost: bez ohledu na věk jsou ochotní informace a zkušenosti předávat, ale také je přijímat.
Je možné informace nazvat komoditou? Možná ano, ale takovou trochu zvláštní: když někomu informaci „prodám“, neznamená to, že přestanu být jejím vlastníkem. Informace není možné v pravém slova smyslu prodat, lze je sdílet. Považovat informace za komoditu je však užitečné z jednoho důležitého hlediska: jako u jiných komodit, tak u informací musíme vždy uvažovat nejen o množství, ale také o kvalitě.
Abych se nezabýval jen diskusí, ještě bych připomněl jeden článek z tohoto čísla: Aplikační platformy a internet věcí (str. 33 až 37). Autoři z konzultantské společnosti ARC Advisory Group se v něm snaží vysvětlit, co je to cloud, fog, edge – a jak to vše ovlivňuje průmyslovou automatizaci. Pokoušejí se najít ztracený smysl slova „platforma“, které se v současné době řadí po bok inovativním technologiím, komplexním výzvám nebo systémovým řešením. Aplikační platformy budou rovněž jedním z témat konference ARC Industry Forum Europe, o níž se dočtete na str. 37.
Příjemné a podnětné čtení přeje
Petr Bartošík, šéfredaktor