Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři,
„Hlavně, aby vám nepršelo!“, tak se často loučíme se šťastlivci, kteří odjíždějí na dovolenou. Kapičky deště k dovolené snů zkrátka nepatří. Ale slunci a dešti neporučíš, a tak se občas dovolená, která měla být koupací a opalovací, změní v holínkovou.
Lidé mají rádi vše pod kontrolou a počasí je poněkud deprimuje tím, že nad ním nemají žádnou moc. A přece se mu vydávají napospas tím, že stále více energie získávají z fotovoltaických panelů a větrných elektráren. Dříve by to bylo nemyslitelné, ale s rozvojem chytrých sítí se stále lépe daří energii ze zdrojů, které má pod svou vládou vrtkavé počasí, přeměnit na spolehlivé dodávky elektrické energie, bez nichž si dnešní civilizaci nelze představit.
Domácí automatizace – hračka, spotřební elektronika, nebo seriózní disciplína? To je název článku na str. 10, v němž Jaroslav Klaban porovnává přístup k domovní a průmyslové automatizaci. Mimo jiné popisuje, jak prožívá rozmary počasí ten, kdo si na střechu svého domu instaluje fotovoltaické panely, aniž by je připojil k elektrorozvodné síti, takže musí veškerou energii spotřebovat v domě. A to nevyzpytatelné slunce svítí často právě v době, kdy jsou všichni v práci a spotřeba energie je na nule. Jakmile se začne vařit večeře a pouštět sprcha, schová se sluníčko za mraky nebo za obzor.
Když tak sleduji různá pojednání o počasí, zdá se mi až nespravedlivé, jaká s ním panuje nespokojenost. Snad největší výhrady máme k dešti. Buď prší málo a zdá se, že hladina spodních vod se už nikdy nedostane na uspokojivou úroveň, nebo prší moc, domy se zaplaví vodou a úrodná voda z polí je splavována do rybníků a řek. Déšť tropí opravdu jen neplechu. Jak vlivem kapiček deště dochází k erozi půdy, to zkoumají na Fakultě stavební ČVUT v Praze. A v článku na str. 29 se dočtete, že to zmíněné pravidlo „neporučíš dešti“ neplatí bez výjimky. Vědci se svým výzkumem nečekají, až začne pršet, ale déšť si vyrábějí takovým velkým kropítkem, simulátorem deště.
Doufám, milí čtenáři, že vám kapičky deště nenaruší dovolenou. Nakonec ale i deštivé dovolené mají své kouzlo. Docela ráda vzpomínám, jak jsme pěkně mokli na dovolené v Belianských Tatrách v povodňovém roce 2002. Moc dobře jsme si tam tehdy v horské chatě odpočinuli, popovídali, zahráli karty a užívali si pohled na těžké mraky, které byly střídány mlhou, za níž jsme tušili štíty hor. Přeji vám, milí čtenáři, abyste se z dovolené vrátili plni sil a elánu.
Eva Vaculíková, redaktorka