Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Úvodník

Vážení a milí čtenáři

Na konferenci ARC Industry Forum 2015 letos v březnu v Amsterdamu měl Valentijn de Leeuw, viceprezident ARC Advisory Group, závěrečnou přednášku o trendech v moderní průmyslové výrobě. Uvedl tam myšlenku – ne svoji, ale původem od Kennetha E. Bouldinga, ekonoma, filozofa a vědce v oboru teorie systémů: „Každý, kdo věří v neomezený růst na naší fyzicky omezené planetě, je buď blázen, nebo ekonom.“
 
Zeptáte-li se někoho na trendy a výzvy moderního průmyslu, bude asi hovořit o průmyslovém internetu věcí nebo čtvrté průmyslové revoluci. Jenže před námi jsou větší výzvy: to, jak se dosud rozmařile chováme k přírodním zdrojům a prostředí, je život na dluh. Ten dluh bude třeba jednou splatit. My stále doufáme, že jej budou platit až následující generace, ale to je jednak sobecké, jednak to vůbec nemusí být pravda.
 
V souvislosti s tím doporučuji vaší pozornosti článek Biohospodářství zítřka o veletrhu Biobased World, který se konal ve Frankfurtu nad Mohanem (str. 48). Zabýval se hledáním alternativ k materiálově a energeticky náročné výrobě a možnostmi náhrady fosilních paliv a materiálů biopalivy a biomateriály. Suroviny k jejich výrobě je třeba vypěstovat – a jsme u zemědělství, jehož automatizace je zdůrazněným tématem tohoto vydání našeho časopisu. V současné době mám rozečtenou encykliku papeže Františka Laudato si‘ (Ať tě chválí). Když jsem slyšel o papežově úmyslu vydat „zelenou“ encykliku, bál jsem se, že se tím zařadí mezi pochybné ekologické blouznivce. Mýlil jsem se a jsem rád. Je to encyklika, která mi mluví z duše. Ostatně, přečtěte si ji sami, je psána srozumitelným jazykem a není určena jen věřícím, ale všem, kdo mají starost o náš společný domov.
 
Papež František i Valentijn de Leeuw shodně vidí pod pojmem „udržitelnost“ nejen nutnost využívat výhradně obnovitelné zdroje surovin a energie (tomu se někdy říká circular manufacturing, výroba v uzavřeném cyklu), ale také udržet ekonomickou a sociální stabilitu. A jsou to věci, které od sebe není možné oddělovat – proto František hovoří o integrální (tj. environmentální, ekonomické a sociální) ekologii a Valentijn mluvil o nutnosti přeorientovat se od pohodlných a snadno měřitelných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) na mnohem hůře měřitelný ukazatel „well-being“ neboli v jazyce Františkovy encykliky na „všeobecné dobro“, tj. na ukazatel, který zahrnuje všechny tři zmíněné složky, environmentální, ekonomickou i sociální.
 
Co z toho vyplývá pro automatizační techniky a vedoucí pracovníky v průmyslu? Posun od řízení s jednoduchým cílem maximalizovat okamžitý zisk k šířeji pojatým koncepcím, které berou ohled na ohleduplnost k životnímu prostředí, sociální stabilitu a trvalou udržitelnost. Myslím, že to je náročná výzva, která by nás však mohla oslovit, že ano?
Petr Bartošík, šéfredaktor