Úvodník

Vážení čtenáři

Zmínka o počasí na začátku úvodníku mi mnohdy pomůže příhodně představit téma vydání – třeba máme-li vydání zaměřené na automatizaci v energetice, přijdou mi vhod tuhé mrazy. Jenže než časopis projde tiskárnou a distribucí, nastane obleva, venku se zazelená tráva a moje snaha o poutavé uvedení tématu vyjde naprázdno. Proto se raději těchto příměrů vzdám a nebudu už vrtkavé počasí v úvodnících připomínat.

Ostatně tématem květnového vydání je s počasím zcela nesouvisející správa životního cyklu výrobků a software pro návrh, simulaci a pro technickou diagnostiku. Jaké nové možnosti a přístupy otevírá v tomto oboru koncept internetu věcí, o tom se můžete dočíst v článku na straně 8 od docenta Oldřicha Kodyma a kolektivu autorů z VŠB-Technické univerzity Ostrava. Pod podivným označením internet věcí (Internet of Things – IoT) se skrývá schopnost zařízení samostatně vzájemně komunikovat a vytvořit síť. Podobně jako se internetem rozumí síť propojených počítačů je internet věcí síť propojených a vzájemně komunikujících zařízení. Sdílení informací mezi propojenými objekty vnáší do sledování nevídanou dynamiku a posouvá správu životního cyklu výrobků i zařízení na úplně jinou úroveň. Odtud je již jen krůček k modelování dynamických procesů a jejich vizualizaci. Když se informace o objektech propojí s reálnou situací, mohou se automaticky vytvářet dynamické virtuální scény. A v nich se dokonce může uživatel volně pohybovat. Připomíná to počítačové hry, ale tam se často vytvářejí fantaskní scenérie, naproti tomu v technické praxi oceníme co nejvěrnější zobrazení skutečných podmínek s možností podívat se na detail, který nás zajímá, nebo sledovat součásti v různých úhlech pohledu. Modelování virtuálních scén má nespočet uplatnění, dovoluje třeba vyzkoušet si výrobní operace ještě předtím, než je pracoviště zkonstruováno.

Jakkoliv věrně kopírují virtuální scény realitu, přece jen poskytují idealizovaný obraz skutečnosti – prostředí bez špíny, zápachů a protivného rámusení. Není tedy divu, že se mnozí příznivci počítačových her zdráhají dokonalé prostředí opustit a vrátit se do světa, kde se práší, bouchá, lomozí a nadává, kde praží slunce a sem tam i sprchne. Ale jak jsem již zmínila na začátku, o počasí už ani muk.

Přeji Vám, milí čtenáři, nikoliv virtuální, ale skutečné zážitky po celé letošní jaro.

Eva Vaculíková, zástupce šéfredaktora