Úvodník

Vážení čtenáři,

věřím, že jste v pohodě vykročili do roku 2013. Listujete v prvním vydání tohoto roku, v němž jsme se zaměřili na automatizační techniku pro vozidla. Přelom roku vybízí ke vzpomínání, jak se s elektronikou v automobilech začínalo. Nejprve se v šedesátých letech minulého století objevilo elektronické vstřikování, v sedmdesátých letech nastoupily antiblokovací systémy brzd (ABS), později airbagy, navigace GPS, hlídání vzdálenosti, noční vidění a další nástroje. Jednotlivé elektronické prvky jsou propojovány a postupně jsou automatizovány nejen pohonné funkce, ale i řízení automobilu. Cesty k automaticky řízeným vozidlům a autonomním automobilům popisuje v tomto vydání prof. František Vlk na str. 12. Z článku je patrné, že automatizace ve vozidlech pokročila do té míry, že dnes řídicí komponenty a systémy nemají za úkol pouze zlepšovat komfort, bezpečnost a hospodárnost jízdy v automobilu. Nyní berou řidiči volant z rukou – při jízdě na automatické dálnici má být omylný a mnohdy i emocemi nabitý řidič nahrazen chladnokrevným řídicím systémem, který vede automobil ve vyhrazeném pruhu dálnice. Druhým směrem je autonomní řízení vozu. Řídicí systém se v tomto případě chová podobně jako řidič – shromažďuje informace o svém okolí, porovnává je s požadavky na směr jízdy a sám zasílá signály pohonným a ovládacím prvkům vozidla. Bude zajímavé sledovat, jak budou vymoženosti směřující k vyřazení řidiče ze hry lidem po chuti. Protože řízení auta je skutečně pro mnohé řidiče hra a jejich vůz pro ně není pouhý dopravní prostředek, ale součást jejich osobnosti, jejich prestiže.

Já sama skoro častěji než do auta sedám na bicykl – mám tento jednoduchý dopravní prostředek ráda i proto, že prozatím není ověšen žádnými displeji, nic na něm nepípá ani nebliká. A nikdo na mě nehouká, jedu-li pomalu. Kolo je stále oblíbenější a podle zpráv v denním tisku jezdí v Evropě na kole pravidelně více než 100 milionů lidí a 35 milionů cyklistů používá bicykl denně jako svůj hlavní dopravní prostředek. Proto začala brát Evropská unie nyní jízdní kolo vážně, a vybrané cyklistické trasy byly dokonce začleněny do evropské sítě dopravních koridorů a do oficiálních finančních pravidel Evropské unie. Nejsem si jistá, zda je tohle pro mě dobrá zpráva. Co když řidiči, které přestane jízda v automatizovaných autech bavit, přesedlají na kola a začnou na mě, pomalého cyklistu, houkat? Nechci mít kolo se senzorem přiblížení, který by signalizoval, že se mám vrhnout do křoví, jakmile se za mnou objeví šíleně rychlý jezdec. Snad by pro mně podobné cyklisty mohla Evropská unie zavést pomalé pruhy na cyklostezkách.

Přeji Vám, milí čtenáři, prima jízdu v celém roce 2013.

Eva Vaculíková, zástupce šéfredaktora