Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Úvodník

Vážení čtenáři,
lijáky, bouřky a krupobití, které se začátkem června přihnaly po téměř tropických dnech, nám znovu připomněly, jak dokáže počasí svou nevypočitatelností překřížit plány nás smrtelníků. Nedlouho před tím oznámila kancléřka Angela Merkelová záměr Německa uzavřít nejpozději do roku 2022 všech jeho sedmnáct jaderných elektráren, které nyní zajišťují čtvrtinu energie vyrobené v Německu, a přiklonit se k obnovitelným zdrojům energie. Německo má tedy kuráž a věří, že si dokáže poradit s rozmary slunce a větru. Mnohé si totiž slibuje od větrných parků v Severním a Baltském moři o výkonu deset tisíc megawatů, tedy pěti Temelínů, a ještě více očekává od fotovovoltaických zařízení a solárních panelů umístěných na střechách domů. V dlouhodobějším výhledu patrně počítá také s elektřinou, kterou budou dodávat solárně termální elektrárny na Sahaře v rámci projektu Desertec. Němečtí odborníci chtějí nad nestabilitou obnovitelných zdrojů zvítězit pokročilou řídicí technikou, kterou uplatní při budování tzv. chytrých přenosových sítí.
 
Rozhodnutí Německa přirozeně vyvolalo obavy ze zvýšení ceny energie v Evropě a velkou vlnu kritiky. Český prezident Václav Klaus se proti němu ohradil dokonce z kabiny velkorypadla v dole v Bílině, jehož slavnostní uvedení do provozu zařadil do svého programu, patrně ve snaze podpořit klasickou energetiku.
 
Připustíme-li, že přechod od jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům není zbrklé rozhodnutí, ale (jak sama doufám) promyšlený, sebevědomý krok, který je Německo skutečně odhodláno učinit, můžeme uvažovat nad jeho důsledky. Bezpochyby se urychlí vývoj a výzkum nejen v oblasti chytrých sítí, smart grids, ale také např. v oboru skladování elektrické energie. Přechod na jiný druh zdrojů energie podnítí další inovace a ty mohou přispět k ekonomickému rozvoji. Ústup významné průmyslové země od jaderné energetiky může být začátkem nové éry, kdy obnovitelné zdroje postupně nahradí i jiná paliva – uhlí, ropu a plyn, jejichž zásoby se beztak tenčí. To by byl konec blahobytu ropných šejků a k bohatství by patrně přišly země se stálým slunečným počasím, třeba saharské státy Afriky. S rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů nabude na významu meteorologie – změny počasí budou mít ještě větší dopad než dnes.
 
Počasí ovšem dokáže potrápit i „klasickou“ energetiku. Ráda vzpomínám na to, jak jsme uprostřed školního roku odjeli na tři týdny lyžovat, protože na průmyslovce byly uhelné prázdniny. Stačilo náhlé ochlazení po deštivé oblevě a v elektrárnách
nebylo možné vyložit uhlí zamrzlé ve vagonech. Na rozdíl od kapitánů průmyslu jsme z toho mystudenti měli nesmírnou radost. Kdoví, zdali nebudou zanedlouho studenti vyhlížet zamračené bezvětří s nadějí na solární nebo větrné prázdniny.
 
Přeji vám, milí čtenáři, léto podle vašich představ.
 
Eva Vaculíková,
zástupkyně šéfredaktora