Aktuální vydání

celé číslo

11

2019

Využití robotů, dopravníků a manipulační techniky ve výrobních linkách

Průmyslové a servisní roboty

celé číslo

Úvodník

Vážení a milí čtenáři
když jsem v sobotu ráno vstal, zdálo se mi, že je doma zima, a přepnul jsem to­pení na větší výkon. Potom jsme odjeli na víkend a až kus za Prahou jsem si vzpo­mněl, že jsem ovladač regu­látoru topení nevrátil zpět, natož abych ho na­stavil na úsporný provoz. „No,“ říkali jsme si, „alespoň nebude naší kočce zima.“
 
Kolik lidí podobně zapomene přepnout tope­ní, nebo je vůbec nenapadne, že by něco tako­vého měli udělat? V současné době už není pro­blém umožnit takovým zapomnětlivcům přepnout topení prostřednictvím internetu nebo GSM, po­případě vybavit byt snímači, které topení pře­pnou na nižší výkon automaticky, když „usou­dí“, že v místnosti nikdo není. Jenže vybavit to­pení takovým systémem něco stojí. Vyplatí se to?
 
Podobnou otázku si kladou i ti, kdo uvažují o systémech umožňujících spořit energii v prů­myslu. Vyplatí se to? Úspory jsou zde podstat­ně větší než v domácnostech, avšak také přísluš­né technické prostředky a systémy jsou výrazně dražší. O potenciálu úspor energie v průmyslu si můžete přečíst v článku Martina Sedláka na str. 16. Jde o koncepci „chytrá energie“, kterou propaguje Hnutí Duha spolu s dalšími ekolo­gickými organizacemi a která se snaží dokázat, že se v budoucnu můžeme obejít bez rozšiřování těžby hnědého uhlí za limity, bez dalších jader­ných elektráren a bez zvyšování závislosti na do­vážené ropě a zemním plynu. Posuďte sami, do jaké míry je taková koncepce reálně uskutečni­telná – a jaké máme jiné možnosti?
 
Nové energetické koncepce nabízejí také mno­ho příležitostí pro uplatnění řídicí a automati­zační techniky. Jak pro úspory energie, tak pro efektivní využití zdrojů energie a jejich začleně­ní do rozvodné soustavy – zvláště těch malých, decentralizovaných – je nutné široké uplatně­ní automatických systémů řízení a vytváření tzv. chytrých rozvodných sítí, smart grids. Teoretic­ké základy i technické prostředky pro nové ener­getické koncepce z velké části existují, ale jejich využití a instalace něco stojí. A jsme zase u toho: Vyplatí se to?
 
Třeba bude řešením termojaderná fúze, na je­jímž výzkumu intenzivně pracují vědci v soused­ství naší redakce, ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Článek o řízení polohy plazmatu v tokamaku bude zveřejněn v příštím čísle. Jenže cesta k vy­užití termojaderné fúze bude ještě dlouhá – vždyť zmíněné řízení polohy plazmatu je jen jednou z dílčích, i když důležitých úloh. Vyplatí se to?
A co vlastně znamená „vyplatí se to“? Komu? A kdy? Vyplatí se to nám, vyplatí se to i našim sousedům a našim potomkům, nebo jen energe­tickým zlatokopům, kteří se vezou na momentální vlně zájmu o alternativní zdroje a úspory ener­gie? Ano, energetické koncepce musejí být chyt­ré; avšak to neznamená chytrácké, nýbrž moudré, prozíravé, ohleduplné a spravedlivé. Jsem pevně přesvědčený, že takové koncepce, nejen energe­tické, se nakonec vyplatí.
Petr Bartošík,

šéfredaktor