Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři,
otázka Jaké je krédo Vaší firmy? se pravidelně objevuje v rozhovorech našeho letošního seriálu Vyprávějte příběh své firmy. Firemní kréda, vize, hesla toho o společnostech dost napoví. Většinou slibují dobré služby zákazníkům např. takto: „být co nejblíže zákazníkům“, nebo dokonce: „kompletní doživotní servis zákazníkovi“. Poněkud rafinovaněji působí heslo „Listen. Think. Solve.“ společnosti Rockwell Automation.
Já sama považuji za nejpůsobivější krátká hesla výstižně vyjadřující filozofii firmy nebo organizace. Úderné heslo Miroslava Tyrše „Tužme se!“ říká o cílech tělovýchovné jednoty Sokol víc než dlouhé pasáže textu.
Letos v létě jsem při rozhovorech pro seriál Vyprávějte příběh své firmy dvakrát narazila na stejné zásady, stejné firemní krédo, které rozhodně stojí za zmínku. Do letního dvojčísla (Automa 8-9/2010) vyprávěl o firmě Neovision její ředitel Petr Palatka. Ten o zásadách firmy řekl: „ Naší snahou je dodávat produkty, ... , u kterých máme garanci, že zákazníkovi vyřeší, co potřebuje. Snažíme se nejprve zjistit, zdali to, co po nás chce, je opravdu to, co potřebuje. Stává se i to, že musíme zákazníkovi říct, že takovou věc nemůžeme vyřešit, protože to nelze provést technicky dobře.“
Měsíc poté řekl totéž jinými slovy jednatel firmy Papouch Pavel Poucha: „Naším krédem je, že zákazník má dostat to, co opravdu potřebuje, co vyřeší jeho problém. Tím se řídíme natolik, že ho někdy zrazujeme od jeho vlastních nápadů, protože víme, že by jejich realizace nedopadla dobře.“
Poctivý postoj k zákazníkovi je v kontrastu s prostředím prosyceným reklamou, která nám podsouvá, že inzerované zboží určitě potřebujeme. Při nákupech se spíše setkávám s tím, že mě prodávající „zpracovává“ tak, abych si koupila kolikrát i to, co vůbec nepotřebuji.
Polemizování se zákazníkem sice může firmě krátkodobě uškodit, protože je-li zákazník tvrdohlavý, předloží svůj nápad jinému dodavateli. Naproti tomu nesmyslně vyřešený systém není dobrou vizitkou pro firmu, která se pod něj „podepíše“. Další ztrátu utrpí tím, že pochybné projekty berou lidem radost z práce.
Jako člověk, v němž zůstala troška sokolského nadšení, bych si tedy závěrem dovolila Tyršovo heslo rozvinout takto: „Tužme se, ale neubíjejme se v pochybných projektech.“
S přicházejícím podzimem vám tedy, milí čtenáři, přeji, abyste se podíleli jen na smysluplném díle.
Eva Vaculíková,
zástupce šéfredaktora