Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři
„Výroba automobilů – perspektivní, ale náročný trh“, říkal titulek úvodního článku v dubnovém čísle loňského ročníku časopisu Automa. Platí to, nebo to byl ošklivý aprílový žert? Propad výroby dopravních prostředků v České republice v listopadu 2008 byl v meziročním srovnání více než třicet procent. Automobilový průmysl s sebou táhne ke dnu i další odvětví strojírenské a elektrotechnické výroby.
Analytici zjišťují příčiny krize a snaží se odhadnout další vývoj. Já jsem si pomohl podobenstvím z medicíny. Neustálý růst, to je životní názor rakoviny. To, v čem se teď nacházíme, je vlastně bolestivý začátek přirozeného ozdravného procesu. Tak jen doufejme, že ten ozdravný proces bude rychlý a civilizovaný.
Hledat cestu z krize znamená hledat nové trhy, nová technická řešení, nové postupy výroby, nové způsoby marketingu a prodeje. Troufám si tvrdit, že proto se právě teď výroba automobilů – levných, bezpečných a úsporných – stává skutečně perspektivním oborem.
V souvislosti se současnou krizí průmyslu a hledáním cest, jak se s ní vypořádat, si dovoluji upozornit na dva články v tomto čísle: krátké vyjádření Patricka Schwarzkopfa, jednatele VDMA Robotik + Automation, s názvem „Nové příležitosti pro automatizaci v době ekonomické krize“ (str. 6) a rozsáhlejší příspěvek Jana Snoeije „MES – šance pro výrobní podniky v Evropě“ (str. 10–11), který je záznamem jeho přednášky z konference MESA 2008 – European P2E.
Systémy MES, a vůbec systémy pro projektování, simulaci, modelování a řízení výroby, jsou hlavním tématem čísla. I pro ně je těžká doba. Je to pochopitelné: kdo by investoval do nástrojů, které slibují, že dokážou uspořit náklady, v době, kdy se náklady tak jako tak snižují na nejnutnější minimum? Jednoduše šetřit je lehčí a efektivnější v době, kdy se podniku daří. Když přijde krize, už vlastně není z čeho.
Jeden z našich autorů a současně čtenářů mi nedávno řekl: „Je to špatné, máme málo zakázek, nebudeme mít co dělat. Ale alespoň budu mít čas číst váš časopis a vzdělávat se.“ Tak vám všem přeji, abyste brzy měli tolik zakázek, že zase nebudete mít čas náš časopis číst, ale my současně uděláme všechno pro to, abychom vám přinášeli takové informace, že si na nás i v nabitém pracovním programu čas uděláte.
Petr Bartošík, šéfredaktor