|
Vážení a milí čtenáři
Bývaly doby, kdy panovala velká nedůvěra vůči počítačům typu PC v řídicích úlohách. Dnes jsou průmyslové počítače se spolehlivým hardwarem i softwarovým vybavením běžnou součástí řídicích systémů a projektant, který navrhuje jejich použití, se nemusí obávat nálepky nerozumného hazardéra.
Bývaly doby, kdy programovat PLC znamenalo sednout k papíru a začít malovat „žebříčky„. Dnešní programátoři PLC již nevystačí s „reléovou logikou„ – zvláště těm mladším z nich jsou ostatně bližší a pochopitelnější jiné programovací jazyky, např. programování pomocí funkčních bloků nebo strukturovaného textu (viz s. 18–19). Stále bohatší možnosti diagnostiky a komunikace, např. prostřednictvím internetu, uživatelé jistě ocení – ale na projektanty a programátory to klade další požadavky.
Mnohé funkce, které byly dříve vyhrazeny pouze PLC, v současné době dokážou vykonávat i provozní zařízení, např. pohony (s. 20–21) Tato „distribuovaná inteligence„ nejen zvyšuje rychlost řízení, ale i jeho spolehlivost a v neposlední řadě i bezpečnost. Ovšem přechod k distribuovanému řízení, nejen v sekvenčním řízení v oblasti strojní výroby, ale i při řízení procesů v kontinuální výrobě, popisovaný na s. 10–16, představuje pro automatizační techniky další změnu, s níž se musejí vyrovnat. Vždyť myšlenka, že v moderní automatizaci již vlastně není třeba žádná centrální řídicí jednotka, musí mnohým z nich připadat jako podezřelý blud.
V rozhovoru s prof. Maříkem na s. 53–56 jsou naznačeny některé další směry rozvoje směrem k holonickým výrobním systémům. V holonickém výrobním systému dostávají jednotlivé prvky úplnou volnost, aby si samy určovaly, jak nejlépe plnit zadané úkoly. Budoucnost klepe na dveře...
Taková je moderní řídicí technika, které je věnována velká část čísla, jež právě otvíráte: plná fascinujících změn a nových možností.
Petr Bartošík, šéfredaktor
|