Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Německá spolková republika ze státních prostředků významně podporuje výzkum a vývoj nové techniky a technologií, v tom aktivity v oboru umělé inteligence. O tom, že vynakládané prostředky jsou efektivně využívány, se při návštěvě významného německého výzkumného ústavu DFKI v Kaiserslauternu osobně přesvědčil spolkový ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil.
Technika umělé inteligence zásadně mění pracovní svět. Má potenciál stát člověku po boku jako digitální pracovní partner a poskytovat mu při práci personifikovanou podporu. Otevírá firmám a organizacím cestu k novátorským způsobům organizace práce s příslibem dosažení náskoku před konkurencí. Aby se osobně informoval o stavu a perspektivách základního i aplikovaného výzkumu v oboru umělé inteligence, navštívil německý spolkový ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil známé Německé středisko pro výzkum umělé inteligence (Deutschen Forschungszentrum für Künstliche Intelligenz – dále jen ústav DFKI) v Kaiserslauternu jako špičkové vědecké pracoviště s dlouholetou tradicí a mnoha úspěšně realizovanými projekty zavedení umělé inteligence do praxe.
Prof. Dr. Andreas Dengel, vedoucí ústavu DFKI v Kaiserslauternu, na úvod návštěvy vzácného hosta zdůraznil, že člověk má určité zkušenosti a snaží se jednat intuitivně. Technika umělé inteligence může na základě využití velkého množství údajů nabídnout nové pohledy na problémy či převzít za člověka úlohy, které jsou pro něj jen obtížně, jestli vůbec, řešitelné. Velká šance této symbiózy spočívá v tom, že technika umělé inteligence působí jako intelektuální zesilovač výkonu, který účelně doplňuje a rozšiřuje schopnosti člověka při současném zachování transparence všech rozhodovacích cest.
Při návštěvě byly hostu představeny vybrané výsledky dosažené v poslední době v ústavu DFKI s použitím techniky umělé inteligence v oboru bezpečnosti při práci, při hledání nových forem základního a pokročilého vzdělávání, k podpoře autonomní mobility a při zajišťování asistenčních činností pro pracovníky ve výrobě.
Umělá inteligence promění do budoucna výukové prostředí
Velký zájem ministr Heil projevil o využití umělé inteligence ke zdokonalení výuky ve všech oborech a na všech úrovních společnosti. V interaktivní výukové laboratoři iQL (Immersive Quantified Learning Lab) odborníci ústavu DFKI zkoumají, jak prostřednictvím techniky umělé inteligence při použití rozmanitých snímačů rozpoznat pokroky ve výuce a jakou lze účastníkům vzdělávacího procesu nabídnout individuální podporu (obr. 1).
Laboratoř iQL představuje tzv. Living Lab, tj. živé výzkumné a ověřovací prostředí, v němž a s ním propojený počítač společně představují inteligentní kreativní platformu. Vědečtí pracovníci ústavu DFKI a Technické univerzity Kaiserslautern v laboratoři v kooperaci se školami, univerzitami a podniky vyvíjejí nové moderní metody celoživotní výuky, nesmírně důležité pro zdravý budoucí rozvoj digitální společnosti.
„Aby mohly stroje spolupracovat s lidmi, musí přesně vědět, co člověk právě dělá a jakou přitom potřebuje podporu. K tomu účelu musí být schopné umět zaznamenávat i velmi složité pracovní pohyby a operace, rozpoznat, o co jde, a poskytnout člověku kontextuální podporu podle aktuální situace. Klíčovými technikami, bez nichž patrně nelze dosáhnout účelné spolupráce člověka a stroje, jsou učící se zařízení pro strojové vidění spolu s nástroji realizujícími funkce kognitivní rozšířené reality,“ řekl prof. Dr. Didier Stricker, vedoucí výzkumné skupiny zabývající se v ústavu DFKI technikou rozšířené reality.
Autonomní mobilita – bez umělé inteligence nemyslitelné
Důležitým oborem výzkumu v ústavu DFKI je mapování a řešení problémů souvisejících s budoucím autonomním i částečně autonomním provozem motorových vozidel, kde je technika umělé inteligence rovněž nezastupitelná. V současnosti se odborníci ústavu např. věnují rozpoznávání kondice posádky uvnitř vozidla, zejména řidiče, který musí být v kritických situacích schopný v nejkratším možném čase převzít řízení. S rostoucím stupněm automatizace řízení vozidla ovšem řidičova úroveň pozornosti a ostrost vnímání aktuální dopravní situace klesají. Proto musí automatizovaný řídicí systém mj. neustále sledovat, jak dalece je řidič připraven vstoupit do procesu a převzít řízení do svých rukou. Tým prof. Strickera v různých projektech pracuje na metodách zajišťujících inteligentní verifikaci aktuální situace ve vozidle. S výhodou je přitom využíván speciální simulátor jízdy, který si při své návštěvě vyzkoušel také spolkový ministr (obr. 2).
Postavení člověka ve výrobním procesu budoucnosti
Velmi pozorně spolkový ministr vnímal aktuální představy výzkumníků v ústavu DFKI o postavení a úloze člověka ve výrobním procesu budoucnosti. Postupující digitalizace podnikových procesů, motivovaná mj. potřebou agilně reagovat na proměnné požadavky zákazníků, vyžaduje další změny ve výrobním průmyslu, jež jsou v ústavu DFKI intenzivně zkoumány v odboru Innovative Fabriksysteme. Při vypracovávání návrhu budoucích autonomních výrobních systémů je třeba důkladně analyzovat fungování každého jednotlivého pracoviště a stanovit, jakou roli na něm bude mí člověk. Plánování a řízení výroby za podpory metodami umělé inteligence otevírají ve spolupráci lidí a strojů zcela nové obzory. „V současnosti pracujeme na projektu Vision 2025, což je vize výrobního procesu pro rok 2025, jejíž výchozí teze hodláme předložit odborné veřejnosti k diskusi ještě v roce 2019. Koncept Industrie 4.0 bude touto vizí posunut na ještě vyšší technicko-sociální úroveň – s člověkem, nikoliv bez něho,“ uvedl prof. Martin Ruskowski, vedoucí výzkumného odboru Innovative Fabriksysteme v ústavu DFKI a od roku 2019 předseda představenstva registrovaného sdružení s názvem SmartFactoryKL e. V. (viz rámeček).
Závěr
Hubertus Heil, spolkový ministr práce a sociálních věcí, shrnul na závěr poznatky získané při návštěvě ústavu DFKI mj. slovy: „Prezentované příklady ukazují, že technika umělé inteligence může práci člověka učinit lepší – snazší, méně namáhavou a s dokonalejšími výsledky. Má enormní potenciál, a to nikoliv člověka nahradit, nýbrž mu sloužit jako kognitivní a fyzická podpora při jeho práci a zvyšování kvalifikace. Umělá inteligence může být pro člověka skutečně inteligentním digitálním partnerem. Množství projektů úspěšně realizovaných v ústavu DFKI dokazuje, že technika umělé inteligence Made in Germany je úspěšný příběh moderního výzkumu a vývoje.“
[Bessere Arbeit mit KI – Bundesarbeitsminister Heil besucht das DFKI. Pressemitteilung DFKI, 13. 8. 2019.]
(Kab.)
Obr. 1. V interaktivní výukové laboratoři iQL odborníci zkoumají, jak techniku umělé inteligence využít ke zlepšování základního a dalšího vzdělávání (foto: DFKI/A. Sell)
Obr. 2. Odpovědi na otázky vyvstávající v souvislosti s rozvojem autonomní mobility hledají odborníci v ústavu DFKI při použití speciálního simulátoru jízdy (foto: DFKI/A. Sell)