Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun

Tisková zpráva Teplárenského sdružení České republiky (http://www.tscr.cz) uvádí, že v minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než jednu miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren hodně klesly, ovšem podle Teplárenského sdružení to k vyčištění ovzduší stačit nebude, dokud si stát „neposvítí“ na lokální topeniště.

Výsledkem miliardových investic je podstatné snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise z tepláren v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 %, a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021,“ vysvětluje Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 %. Podíl domácích topenišť na emisích karcinogenního benzo(a)pyrenu činil dokonce 98 %,“ upozorňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Benzo(a)pyren patří mezi aromatické uhlovodíky a je přítomen v kouři ze spalování dřeva, biomasy, uhlí, v automobilových výfukových plynech, zvláště ze vznětových motorů, v cigaretovém kouři a v uzených a grilovaných potravinách. Je produktem nedokonalého spalování při teplotách +300 až + 600 °C, které často probíhá právě v lokálních topeništích, jež jsou proto jeho největším zdrojem.

Problém lokálních topenišť spočívá nejen v tom, že na stejný výkon produkují výrazně více emisí než centralizované zdroje, ale také v tom, že emise produkují v místech, kde lidé bydlí. Nízké komíny nezajišťují dostatečný rozptyl znečišťujících látek a zvláště za inverze teploty vzduchu lidé v podstatě dýchají to, co z komína vypouštějí.

Teplárenské sdružení přitom hovoří o pokračující ekonomické diskriminaci tepláren v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště paradoxně většinou osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

V současné době, kdy se zpřísňuje legislativa i v oblasti lokálních topenišť – kotle s nejnižšími třídami účinnosti se již nesmějí uvádět na trh a od září 2022 nebude možné kotle v emisních třídách 1 a 2 vůbec provozovat –, mnozí obyvatelé využívají k modernizaci svých topenišť „kotlíkové dotace“. Na tom, že investice do lokálních topenišť je mnohem efektivnější než náročné úpravy v průmyslových podnicích a teplárnách, se shodují mnozí odborníci na problematiku znečištění ovzduší. Podle nich by se nákupem moderních kotlů do domácností docílilo zásadního snížení emisí.

Pravda nicméně je, že účinnost spalování v lokálních kotlích na tuhá paliva (počítaje v to i kotle na biomasu), a to ani v těch moderních, nikdy nebude taková jako v centralizovaných teplárnách a také emise znečišťujících látek z lokálních topenišť budou vždy větší. Z hlediska dlouhodobého udržitelného rozvoje je proto žádoucí přejít na jiné druhy vytápění: elektřinu, plyn nebo právě na dálkové vytápění z čistších energetických zdrojů, které propaguje Teplárenské sdružení ČR.

(Bk)

Obr. 1. Podíl odvětví na emisích prachu PM2,5 v České republice v roce 2016 (zdroj: ČHMÚ)