|
Systém EasyMon již ve verzi 3
Jestliže potenciální čtenář tohoto článku ještě nezná systém EasyMon, může si zkusit zodpovědět několik sugestivních otázek:
Znáte nějaký vizualizační software, který z větší části vyvíjí firma Microsoft, a to zadarmo?
Znáte nějaký vizualizační software, který lze konfigurovat i při použití toho nejjednoduššího textového editoru Notepad?
Znáte nějaký vizualizační software, který lze konfigurovat pouze kódem HTML (Hyper Text Markup Language)?
Znáte nějaký vizualizační software, který je určen pro prostředí Microsoft Windows, a přesto se jeho instalace vejde na disketu?
Znáte nějaký vizualizační software prodávaný za méně než 3 000 Kč?
Správná odpověď ve všech případech samozřejmě je: „Ano, EasyMon."
Princip systému
Systém EasyMon verze 1 byl vytvořen pro vnitřní potřebu firmy ZAT Easy Control Systems v roce 2001 a v současné době je nabízen a používán ve verzi 3 především ve skupině firem ZAT. Ambice programu EasyMon od verze 1 podstatně vzrostly, a to zejména z popudu uživatelů. V současné době to již není jen doplňující modul k „velké“ vizualizaci (např. programu InTouch od firmy Wonderware), ale jde o plnohodnotný systém pro tvorbu i poměrně rozsáhlých aplikací. Má za sebou již několik úspěšných použití menšího i většího rozsahu (Elektrárna Opatovice, Elektrárna Mělník, Kaučuk Kralupy, Národní divadlo aj.) a stal se jádrem aplikací postavených na bázi firemního balíku modulů ProConT/Win (ovladače pro komunikační protokoly, archivní systém reálného času – RTDB, vizualizační komponenty do prostředí Delphi atd). Mimo jiné je velmi dobře použitelný pro doplnění řídicích systémů na bázi softwaru ProConT (v prostředí MS-DOS) monitorovacími a dalšími funkcemi v prostředí Windows.
Činnost systému EasyMon
Základní myšlenkou programu EasyMon je využít zobrazovací schopnosti a možnosti programu Microsoft Internet Explorer (MSIE) nejen pro tvorbu zobrazení s textovými údaji (změna textu a jeho barevnosti), ale i pro přepínání obrázků, pohyby prvků stránky vytvořené v HTML po stínítku monitoru a v neposlední řadě také zobrazení grafických prvků (např. sloupcový graf, LED atd.) jazyka VLM (Vector Markup Language). Standardní MSIE provádí všechny tyto funkce se záviděníhodnou vizuální dokonalostí, jak se může kdokoliv a kdykoliv přesvědčit na milionech webových stránek na internetu. Využitím těchto možností je skutečně možné vytvářet počítačová zobrazení technologií bez použití prvků ActiveX nebo Java apletů a plně se spolehnout na uvedenou vlastnost – tvorbu zobrazení technologie pouze prostřednictvím HTML.
Samotný MSIE je možné přinutit k rozhýbání statických obrazovek různým způsobem – pomocí skriptů, objektů ActiveX a popř. apletů Java. Řešení nabízené firmou ZAT Easy Control Systems je – troufáme si tvrdit – poměrně novátorské. Je tomu tak proto, že do hloubky využívá otevřenost rozhraní MSIE (tzv. DOM – Data Object Model) a jednotlivé prvky obrazovky vytvořené s použitím HTML „rozhýbává“ zvenku speciální program – EasyMon (obr. 1). Ten je tedy spojovacím článkem mezi zdrojem aktuálních dat ze sledovaného procesu a zobrazovacím „strojem„ MSIE. Hlavní a téměř jedinou funkcí programu EasyMon je převzít data ze specifikovaného zdroje dat a předat je MSIE k zobrazení. Aby bylo možné splnit některé další požadavky a realizovat dané funkce, tvoří EasyMon jakýsi obal kolem MSIE, čímž jej odstiňuje od uživatele a zprostředkovává mu pouze povolené funkce (tzn. že uživatel programu EasyMon se sice dívá na práci MSIE, ale nevidí uživatelské rozhraní MSIE, ale uživatelské rozhraní programu EasyMon).
Zdrojem dat pro EasyMon byl v první verzi pouze server DDE (Dynamic Data Exchange – opomíjené, ale dodnes pro některé případy výhodné a velmi výkonné funkční komunikační rozhraní mezi programy v prostředí Windows; firma ZAT Easy Control Systems dodává také několik vlastních serverů DDE) a ve verzi 2 server DDE a speciální program EasyLink Server. Ten „balil„ komunikaci DDE do paketů UDP a zprostředkovával tak přísun dat ze serverů DDE přes sítě s TCP/IP (a to lépe než standardní systémový NETDDE.EXE, jehož je v podstatě náhradou). Ve verzi 3 je již možné – vedle již zmíněných zdrojů dat – spustit EasyMon také jako klient OPC (OLE for Process Control), čímž se dostává do elitní skupiny vizualizačních programů současnosti a je schopen zobrazit libovolný řídicí systém s funkcí serveru OPC (kterou vládnou téměř všechny významné současné systémy – Siemens, ABB, SAIA aj.). Program EasyLink Server v současné verzi 2 funguje již na bázi TCP, je schopen konvertovat různé podporované protokoly (DDE, EasyLink, OPC) a může sloužit také jako koncentrátor protokolů či několikanásobná brána (gateway) mezi různými sítěmi. Velkým přínosem programů EasyLink Server verze 2 a EasyMon verze 3 oproti jejich předchozím verzím je prudký nárůst propustnosti dat.
Bylo již uvedeno, že při použití programů EasyMon a MSIE lze nakonfigurovat zobrazení na monitoru pouze s HTML. Mlčky byla zatím pominuta skutečnost, že kromě standardních příznaků (tag) HTML a jejich atributů, které pro MSIE popisují vizuální podobu stránky, je také nutné programu EasyMon určitým způsobem sdělit, jak a kde má číst data pro „rozhýbání“ této stránky. Také tyto informace jsou součástí kódu HTML a mají i jeho syntaxi – pomocí speciálních (tzv. EM) atributů je u příslušných příznaků uvedeno, která data (např. OPCServer.SAIA.R1000) mají ovlivňovat které atributy (INPUT.VALUE) a jakým způsobem (výpis čísla). Tyto EM-atributy jsou určeny pouze pro EasyMon a MSIE je ignoruje (přestože je ochotně programu EasyMon zprostředkuje). Podrobnosti lze nalézt v uživatelské příručce programu EasyMon na webových stránkách firmy.
Kdy přesto použít dodatečné moduly nebo skripty
Bylo také uvedeno, že pro „rozhýbání“ stránek HTML se nevyužívají žádné další moduly či skripty – což platí potud, pokud skutečně nejsou zapotřebí. Jsou ale případy, kdy je použití těchto dodatečných prvků výhodné, či dokonce nutné. Typickým případem nutnosti je použití objektů ActiveX TrendX a ArchiveX pro zobrazení aktuálního či historického průběhu nějaké veličiny – teoreticky by bylo možné i takové funkce řešit pomocí VML, ale v praxi to není rozumné. Typickým případem výhodnosti je použití skriptu – JavaScript (JS) i Visual Basic Script (VBS) jsou integrální součástí MSIE: další ukázka dokonalého souladu produktu firmy Microsoft s potřebami uživatelů. S použitím krátkých segmentů kódu ve zvoleném skriptovém jazyce je možné doplnit funkce stránky zobrazením dat z bilančních tabulek v serveru SQL (např. MSDE – volně dostupný SQL Server od firmy Microsoft), zobrazit hodnotu vypočítanou z několika hodnot z datového zdroje nebo vybudovat relativně jednoduchý systém generování zobrazení v programu EasyMon z konfiguračních tabulek v serveru SQL (jde vlastně o nejpoužívanější metodu tvorby firemních vizualizačních aplikací většího rozsahu).
Aktuální snímky zobrazení v HTML
Závěrem popisu programu EasyMon uvedeme ještě poslední velkou novinku uplatněnou ve verzi 3: možnost vytvářet „snímky„ s aktuálním stavem zobrazení. Tyto snímky jsou také kopiemi v HTML původního zobrazení, ovšem zachycují aktuální stav (hodnoty). Lze je generovat ručně i automaticky (periodicky). Automatická tvorba snímků může být použita pro sekundární vizualizační úroveň, kdy s již skutečně „holým„ programem MSIE lze snímky načíst (při jejich uložení do prostoru webového serveru také prostřednictvím internetu), popř. periodicky načítat, a zpřístupnit tak data z výrobního procesu např. řídícím pracovníkům bez nutnosti instalace jakéhokoliv dalšího programu (funkce velmi dobře použitelná při požadavku na jednorázové zobrazení, popř. občasné prohlížení).
Co EasyMon neumí
Po vší chvále je ještě třeba říci, co EasyMon není, resp. co neumí. EasyMon je monitorovací program – umí (a to díky MSIE dost dobře) zobrazovat data z různých zdrojů. Jeho činnost v obráceném směru, tj. přenos dat od uživatele do řídicího systému, je zatím omezena na dvě funkce – tlačítko (binární hodnota) a příznak INPUT (číselná nebo textová hodnota). Takže budovat úplný monitorovací a ovládací systém na bázi programu EasyMon se nedoporučuje. Stejně tak není v programu EasyMon k dispozici funkce nutná k podpoře správy uživatelů, subsystému výstražných hlášení, archivace dat, vytváření zpráv a dalších vlastností „velkých„ vizualizačních systémů, protože nejsou ani v MSIE (nicméně je možné některé tyto funkce více či méně dokonale vybudovat s použitím skriptů anebo prvků ActiveX a dalších programů). Program EasyMon také není serverovou aplikací a neposkytuje živá data dalším aplikacím (nepočítá-li se funkce „snímků“). Jestliže má zdroj dat kapacitní problémy s připojením většího počtu klientů (aplikací programu EasyMon), nemá EasyMon žádné možnosti, jak tomu odpomoci (může ovšem pomoci EasyLink Server).
Závěr
Cílem článku bylo seznámit čtenáře s hlavními rysy monitorovacího programu EasyMon jakožto jednoduchého, levného a přitom pozoruhodně výkonného systému pro tvorbu samostatných vizualizačních aplikací menšího a středního rozsahu, popř. doplňků vizualizačních aplikací velkých softwarových balíků (např. InTouch).
Mezi hlavní klady a přínosy programu EasyMon se řadí:
- velmi jednoduchá tvorba aplikace s krátkou dobou zaškolení,
- nízké licenční poplatky se zajímavou množstevní slevou,
- podpora a využívání standardů (TCP/IP, DDE, OPC, HTML, VML, MSIE),
- možnost doplňovat stávající aplikace programu ProConT funkcemi monitorování a archivace v prostředí Windows,
- možnost rozšiřovat stávající aplikace (např. InTouch) o levné doplňkové monitorovací stanice.
Pro bližší seznámení se s programem EasyMon je na firemních webových stránkách zdarma k dispozici plně funkční EasyMon verze 1 bez jakýchkoliv funkčních omezení, a to včetně uživatelské příručky a simulačního zdroje dat.
Jaroslav Jančík,
ZAT Easy Control Systems, a. s.
(jaroslav.jancik@easy-ctrl.cz)
ZAT Easy Control Systems, a. s.
Vejprnická 56
318 02 Plzeň
tel.: 377 387 492
fax: 377 386 496
e-mail: easy@easy-ctrl.cz
http://www.easy-ctrl.cz
|