Stav a výhledy oboru automatizace v Německu, ČR i ve světě

Stav a výhledy oboru automatizace v Německu, ČR i ve světě

Odborný svaz automatizace při Ústředním svazu elektrotechnického a elektronického průmyslu (ZVEI) Německa v současné době sdružuje více než 350 podniků nabízejících průmyslovou automatizační, informační a komunikační techniku a služby orientované na průmysl. Vedle velkých koncernů a dodavatelů komplexních systémů a služeb jsou jeho členy převážně malé a střední podniky vyrábějící a dodávající komponenty pro průmyslovou automatizaci. V roce 2003 vyprodukovaly členské podniky Odborného svazu automatizace výrobky a služby v hodnotě překračující 26 miliard eur, tj. asi 13 % světové produkce v tomto odvětví. Při příležitosti oborového veletrhu SPS/IPC/Drives 2004 prezentoval Odborný svaz automatizace zprávu o současném stavu a výhledech odvětví automatizační techniky v Německu [1].

Stručný výtah z této zprávy je v příspěvku doplněn některými údaji vybranými z [2] a [3].

Výroba automatizační techniky v Německu

Obrat na světovém trhu s automatizační technikou v dlouhodobém průměru roste o 6 až 8 % za rok. V celku je to dobrý výsledek, uváží-li se, že v roce 2001 obrat poklesl, v roce 2002 trh stagnoval a teprve v roce 2003 byl zaznamenán mírný nárůst řádu 1 až 2 % na hodnotu asi 203 miliard eur. Regionální rozdělení světové produkce automatizační techniky v roce 2003 ukazuje obr. 1. Německý automatizační průmysl, zaměstnávající asi 221 000 pracovníků, se na světové produkci podílel, jak již bylo uvedeno, 13 % a na Evropskou unii jako celek připadla téměř třetina světové produkce v tomto oboru.

Obr. 1. Regionální rozdělení světové produkce automatizační techniky v roce 2003

Příznivé pro Německo je také porovnání obchodních obratů za první pololetí roků 2003 a 2004. Celkový obrat německých podniků v oblasti průmyslové automatizace vzrostl v prvním pololetí 2004 meziročně o 8,1 % na 17,7 miliardy eur, počet došlých objednávek o 7,2 % a produkce asi o 7 %. To je, po špatných obchodních výsledcích v letech 2001 a 2002 a jen nepatrném nárůstu v roce 2003, hodnoceno jako dobrý výsledek. Obdobný počet došlých objednávek je očekáván i na rok 2005.

Na uvedeném posledním meziročním nárůstu produkce automatizační techniky v Německu 7 % se podílejí všechny dílčí segmenty odvětví průmyslové automatizace. Segment měřicí techniky a automatizace spojitých technologických procesů zaznamenal nárůst asi o 7 % a navázal tak na pozitivní trend z předchozího roku, přestože počet nově došlých objednávek se v posledním čtvrtletí vyvíjel hůře, než bylo očekáváno. Téměř shodně se vyvíjel segment spínacích přístrojů, rozváděčů a řízení nespojité výroby, který vykázal nárůst produkce o 8 % i uspokojivý příjem nových objednávek. Poněkud menší nárůst, jen asi o 5 %, zaznamenal segment elektrických pohonů. Struktura domácího trhu průmyslové automatizace v Německu se podstatě nezměnila (obr. 2). Společné pro všechny tři segmenty je, že jejich příznivý vývoj byl ovlivněn především poptávkou ze zahraničí.

Německý vývoz a dovoz

Export je již po mnoho let základem německého průmyslu automatizační techniky. Proto nepřekvapuje, že i v prvním pololetí 2004 přispěl k nárůstu obratu více zahraniční obchod než domácí poptávka. Zatímco obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 12,8 % na 7,6 miliardy eur, obrat v tuzemsku ve stejné době narostl jen o 4,8 % na 10,1 miliardy eur. Také počet objednávek ze zahraničí došlých v tomto časovém období výrazně vzrostl o 14, 6 %, zatímco objednávek z tuzemska jenom o 1,9 %.

Obr. 2. Struktura německého trhu s průmyslovou automatizační technikou podle odběratelů

Hlavní hnací silou růstu německé výroby automatizační techniky jsou nově otevírané trhy v Číně, Indii, Rusku, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a na Středním východě. V poslední době ale také roste vývoz do USA a poprvé po dvanácti letech i na japonský trh. Jenom do oblasti jihovýchodní Asie směřovalo počátkem roku 2004 celkem 15 % německého exportu (v absolutním objemu asi o 10 % více než před rokem). Naproti tomu tempo růstu vývozu do technicky vysoce vyspělé Evropy poněkud zaostává. Přesto zůstává vnitřní trh rozšířené Evropské unie, na který směřuje více než 50 % německého vývozu, hlavním exportním teritoriem Německa. Názorně je aktuální regionální rozdělení německého vývozu automatizační techniky v celkovém objemu 15,5 miliardy eur ukázáno na obr. 3.

Tab. 1. Tržby a vývoz odvětví přístrojové a automatizační techniky v ČR v letech 2000 až 2003

¹⁾ převod přibližným kursem 30 Kč = 1 Euro

Německo ovšem není pouze významnou exportní zemí, ale současně je také velkým dovozcem. Z celosvětové produkce automatizační techniky dováží asi 9 %. V období mezi lednem a zářím 2004 vzrostl dovoz v oboru průmyslové automatizace do Německa meziročně o 6 % na hodnotu téměř 7,3 miliardy eur, i přesto, že významnou roli přitom zřejmě hrály dovozy německých firem z jejich zahraničních základen. Aktuální rozdělení německého dovozu podle regionů ukazuje obr. 4. Nejvíce automatizační techniky bylo dovezeno ze zemí EU (rozšířené na 25 členů). Zatímco dovoz z USA vzrostl v tomto období jenom asi o 1,5 %, pozoruhodně narostl dovoz z jihovýchodní Asie (o více než 11 %) a ze zbytku světa (o 18 %).

Porovnání se stavem v ČR

Přímo porovnat odvětví průmyslové automatizace v Německu a v České republice dost dobře nelze, protože chybí jednotná klasifikace i kritéria k hodnocení. Přesto je možné se alespoň pokusit o posouzení současného postavení a významu automatizačního průmyslu u nás s využitím nedávno zveřejněných informací o rozvoji elektrotechnického průmyslu ČR [2].

Obr. 3. Regionální rozdělení německého vývozu automatizační techniky v 1. až 3. čtvrtletí 2004

Ve výrobním sortimentu elektrotechnického a elektronického průmyslu v České republice spadá průmyslová automatizace do agregovaného odvětví výroba elektrických a optických přístrojů, kde je jí vyhrazena samostatná klasifikační skupina výroba přístrojové a automatizační techniky (OKEČ 33). Tržby v běžných cenách z vlastní činnosti v odvětví přístrojové a automatizační techniky v období let 2000 až 2003, které vlastně charakterizují objem výroby, jsou uvedeny v tab. 1 (pro snazší porovnání s údaji ZVEI vyjádřené v eurech). Z tab. 1 je zřejmé, že v období 2000 až 2003 samotné tržby v ČR celkem vzrostly o asi 30 % při meziročním nárůstu téměř 18 % na začátku období, ale již jen o asi 2 % na jeho konci. Současně jsou v tab. 1 uvedeny objemy vývozu produkce odvětví přístrojové a automatizační techniky v uvedeném období, podíl vývozu na celkových tržbách a také počet osob zaměstnaných v odvětví. Ve všech sledovaných letech byl podíl vývozu větší než 50 % a v roce 2003 činil dokonce až 59 % procent z tržby v běžných cenách. To ukazuje, že i v ČR má vývoz stále dominantní vliv na rozvoj automatizačního průmyslu. Při porovnání produkce na jednoho pracovníka, která v roce 2003 činila v ČR asi 39 000 eur a v Německu 119 000 eur, je však zřejmé, že ve výkonnosti automatizačního průmyslu ČR jsou ještě značné rezervy.

Výhledy oboru podle ZVEI: růst dodávek, sítě, integrace provozních přístrojů

Podle počtu došlých objednávek Odborný svaz automatizace při ZVEI očekává, že příznivý vývoj odvětví automatizační techniky v Německu bude pokračovat stejným tempem jako v roce 2004 i v roce 2005. Objem produkce bude opět určovat zejména poptávka ze zahraničí. Zatímco objem dodávek na vnitřní trh rozšířené EU zůstane přibližně na úrovni roku 2004, očekává se větší objem dodávek zejména do Ruska a do Indie, ale méně strmý růst vývozu do Číny. Výrazněji by měl vzrůst podíl dodávek podnikům zpracovatelského průmyslu, tedy do sféry automatizace spojitých procesů (včetně softwaru a služeb). K lepší transparentnosti a větší důvěryhodnosti vztahů mezi smluvními partnery by měl přispět nový systém klasifikace služeb v automatizaci, který vypracovali a koncem roku 2004 představili experti Odborného svazu automatizace (viz samostatný článek v čísle 5/2005 na str. 58 – pozn. red.).

Obr. 4. Regionální rozdělení německého dovozu automatizační techniky v 1. až 3. čtvrtletí 2004

Z technického hlediska platí pro další vývoj v oboru automatizační techniky stále stejné priority: decentralizace automatizačních systémů, růst inteligence a funkčních schopností provozních přístrojů, pronikání síťových i bezdrátových komunikací do průmyslového prostředí, začlenění výrobních procesů do podnikových sítí a slučování bezpečnostních a automatizačních systémů. Automatizační technika, jasně směřující k distribuované inteligenci, potřebuje obousměrný tok dat a informací vyžadující co nejširší použití otevřených standardů výpočetní komunikačních techniky, které se osvědčily v kancelářském prostředí, tj. především důslednější orientaci na používání webových technik a Ethernetu.

Budoucnost v automatizaci patří progresivním, inovovaným řešením. Ačkoliv jsou inovace v technicky vyzrálém prostředí stále náročnější a nákladnější a zpřísňující se legislativa často spotřebovává značnou část zdrojů na výzkum a vývoj, platí i pro automatizaci stále přímý vztah mezi inovací a větším prostorem pro tvorbu ceny. Přitom zákazník sám je mnohdy odhodlán také víc zaplatit za vyšší kvalitu a nové funkční schopnosti inovovaného produktu, které mu v konečném výsledku přinesou větší zisk. Aby však bylo možné inovované automatizační produkty efektivně používat v decentralizovaných sítích, potřebuje automatizace jednoduché, otevřené a standardizované rozhraní zejména pro komplexní integraci provozních přístrojů. Proto bude Odborný svaz automatizace podporovat všechny aktivity směřující k širšímu používání metody FDT/DTM jako standardu vytvořeného na podporu integrace inteligentních provozních přístrojů do řídicích systémů. Podle svazových odborníků znamená metoda FDT/DTM daleko víc než jenom alternativu ke koncepci založené na použití popisných jazyků jako např. DDL.

Automatizace ve světě do roku 2010

Téměř souběžně se zprávou Odborného svazu automatizace byla uveřejněna rozsáhlá studie prognostické společnosti Mercer Management Consulting (MMC) z Mnichova s názvem Automatisierung 2010 – Zukunftsperspektiven einer Erfolgsbranche, která sepodrobně zabývá perspektivami automatizační techniky ve světě s výhledem do roku 2010 [3]. Ze studie MMC vyplývá, že doby dvouciferných meziročních nárůstů obratu, které automatizační průmysl zažíval v 90. letech dvacátého století, jsou nenávratně pryč a do roku 2010 může odvětví počítat s průměrným ročním přírůstkem jen asi 2,8 %, i když s různým regionálním rozdělením. Podle zpracovatelů studie stojí automatizační průmysl na prahu nové konsolidační vlny a ten, kdo bude chtít dlouhodobě přežít, potřebuje jasnou podnikovou strategii důsledně orientovanou na aktuální potřeby uživatelů.

Největší růst předpovídá studie MMC softwarovým produktům typů MES a APS. Jejich roční prodej by měl ze současné 1,4 miliardy eur vzrůst do roku 2010 na 2,2 miliardy eur, což odpovídá průměrnému meziročnímu růstu o 5,6 %. Naopak nejpomaleji, jen asi o 1 % ročně, má do roku 2010 růst prodej programovatelných automatů a řídicích systémů, které budou pod silným konkurenčním tlakem stále inteligentnějších provozních přístrojů schopných přejímat některé jejich činnosti.

Dobré vyhlídky, i když s větší mírou nejistoty, přisuzuje studie MMC výrobcům provozních přístrojů; jejich prodej by mohl do roku 2010 ročně růst i o více než 3 %. Senzory a akční členy budoucnosti, vybavené vyšší inteligencí, budou ale muset být jednodušší, důsledně modulární a se standardizovaným rozhraním, aby je bylo možné snadno začleňovat do decentralizovaných automatizačních systémů a v případě potřeby také jednoduše vyměňovat. Kdo takové výrobky nenabídne, na trhu neobstojí.

Mírně nadprůměrně, ročně asi o 3,2 %, poroste ve všech segmentech trh komplexních služeb. Podle závěrů studie MMC mají šanci na budoucím trhu automatizační techniky uspět jen ty podniky, které budou mít dostatečně velkou inovační sílu, výrobní sortiment pružně přizpůsobovaný aktuálním potřebám uživatelů, efektivní systém prodeje a služeb a optimalizovanou tvorbu přidané hodnoty v celém okruhu své působnosti. A to samozřejmě bude platit i pro podniky v ČR.

Ing. Karel Kabeš

Literatura:

[1] Informace Odborného svazu automatizace při ZVEI. ZVEI, 2004.

[2] ŘÍHA, P.: Rozvoj elektrotechnického průmyslu v České republice. Sdělovací technika, 2005, roč. 53, č. 1, s. 16–19.

[3] HERKOMMER, G.: Strukturwandel steht bevor (Odvětví čeká změna struktury). Computer & Automation, 2005, č. 1, s. 12–15.