Aktuální vydání

celé číslo

05

2021

Perspektivy automatizace, umělá inteligence v automatizaci; prostředky automatizace v době lockdownu
celé číslo

Současné softwarové nástroje pro řízení výrobních podniků

Automa 8/2000

Josef Basl, Pavel Kopeček,
Západočeská univerzita Plzeň

Současné softwarové nástroje pro řízení výrobních podniků

Článek se snaží postihnout hlavní atributy charakterizující změny v českých podnicích v oblasti IS/IT, které nastaly v průběhu 90. let, a uvádí trendy charakteristické pro začátek nové dekády. Připomíná základní význam procesního pohledu na podnik a klíčovou roli, kterou mají plánovací procesy při realizaci e-businessu.

1. Úvod
České průmyslové podniky prošly v 90. letech výraznými změnami, které se děly pod vlivem především dvou principiálních jevů, transformace domácí ekonomiky a procesu globalizace.

Oba vlivy působily a dále působí paralelně a někdy je poněkud obtížné je od sebe odlišit. Celková novost prostředí se projevuje mnoha neobvyklými problémy, jejichž řešení vyžaduje nestandardní, kreativní a proaktivní přístupy, metody a nástroje. Mezi vhodné prostředky v tomto ohledu bezesporu patří informační a komunikačními technologie (Information and Communication Technology – ICT).

V průběhu 90. let byly do oblasti informačních systémů a technologií (IS/IT) vloženy nemalé investice. Přestože se od samého počátku mluvilo o jejich efektivnosti a návratnosti, postupně se měnily způsob i obsah příslušné argumentace. Informace z praxe navíc naznačují, že teprve v závěru 90. let, tj. na počátku nového desetiletí, budeme schopni plně docenit význam takto vynaložených prostředků v podnicích. To potvrzuje i celková změna orientace v chápání IS/IT, která se promítá i do příslušné frazeologie. Zdůrazňovány jsou nyní klíčové aspekty jako:

  • primární a centrální role zákazníka,
  • uspořádání firmy podle procesů, které v ní probíhají (tzv. procesní),
  • účelové a efektivní zřetězení dodavatelů.

Pokusme se nyní postihnout hlavní atributy charakterizující změny v českých podnicích v oblasti IS/IT. Vytypovat lze celkem čtyři hlavní okruhy změn, a to (1) změny v chápání podnikání (business), (2) změny v chápání podnikové informatiky, (3) změny v softwarových nástrojích a (4) změny zdrojů know-how. V dalším textu si povšimneme trendů charakteristických pro začátek nové dekády.

2. Změny v oblasti podnikové informatiky v průběhu 90. let

2.1 Změny v chápání podnikání
Pomiňme v tomto okamžiku popis vlastních softwarových nástrojů a vyjděme ze širšího pohledu na primární smysl jejich existence – tj. jejich přínos podnikání. Hlavním cílem totiž není softwarový produkt zavést, ale jeho prostřednictvím zlepšit chod podniku a výsledek podnikání. Ten je možné chápat z různých hledisek (např. jako podíl na trhu, kvalitu zákaznické klientely podniku apod.), která se promítají do hodnot ekonomických ukazatelů v podobě např. zisku, finančních toků (cash flow), ceny akcií apod.

Výrazné změny, které nastaly v průběhu 90. let, lze rozdělit na změny priorit cílů podniků a na změny v důsledku dosažení dřívějších cílů. Pokusme se oboje tyto změny blíže popsat.

Typickou změnou priorit cílů je přechod od rezerv v kapacitách k rezervám v termínech. Přestává platit dřívější požadavek na vysokou míru využití pracovišť a požaduje se rychlá odezva na přání zákazníka a zkrácení doby průchodu zakázky podnikem. Důsledkem toho jsou i změny v organizaci, projevující se přechodem od funkčního uspořádání k procesnímu.

Příkladem změny v důsledku dosažení dřívějších cílů je změna ve způsobu prosazování se na trhu. Dřívější kritéria, jako jsou vysoká kvalita a nízké náklady, jsou považována za samozřejmá. Nyní jde o dosažení velké přidané hodnoty z hlediska zákazníka a rychlou odezvu na jeho požadavky.

Změny v cílové orientaci podniku jsou uvedeny v tab. 1.

Tab. 1. Změny cílové orientace podniků

Atributy Počátek 90. let Závěr 90. let
primární orientace výrobních podniků – výroba a její optimalizace – zákazník a optimalizace jeho potřeb
nejvýznamnější kritéria prosazení na trhu – vysoká kvalita – vysoká přidaná hodnota pro zákazníka
– nízké náklady – krátká doba odezvy na požadavek zákazníka
základní pohled na vnitřní strukturu podniku – funkční uspořádání – procesní uspořádání
charakteristika vnějších vazeb podniku – kooperace – globalizac

2.2 Změny v chápání podnikové informatiky
Paralelně se změnami v ekonomickém a společenském prostředí, ve kterém podniky fungují, se neméně rychle měnilo i samotné chápání úlohy a postavení podnikové informatiky (tab. 2).

Tab. 2. Změny v chápání a postavení podnikové informatiky

Atributy Počátek 90. let Závěr 90. let
v základní terminologii se hovoří o – výpočetní technice a počítačích – informačních systémech a technologiích (IS/IT), včetně technologií komunikačních
využívané technické prostředky – sálové počítače a terminály – aplikace klient/server
– osobní počítače – internet a intranet
dominující způsob přístupu k realizaci softwaru – vlastní vývoj a tvorba programových řešení – nákup a implementace standardního parametry nastavitelného softwarového balíku
orientace organizačního zázemí informatiky v podniku – vlastní výpočetní střediska – dodávky od vnějších firem (outsourcing)
základní integrační úsilí v podnicích – integrace dat do společné databáze – integrace znalostí v rámci jejich správy (knowledge management)
přínos informatiky je orientován na podporu rozhodování – koncových uživatelů a středního managementu – vrcholového managementu a vlastníků firem
charakteristika vnějších vazeb podniku – kooperace – globalizace

2.3 Změny v softwarových nástrojích
Změny v chápání podnikové informatiky byly ovlivňovány a usměrňovány zejména rozvojem vlastních softwarových nástrojů. Ten se soustřeďoval především na integrovanou podporu řízení podniků (tab. 3).

Tab. 3. Hlavní změny ve vývoji softwaru

Atributy Počátek 90. let Závěr 90. let
směr integrace v podnicích podporovaný softwarovými nástroji – integrace uvnitř podniku mezi jednotlivci a odděleními – integrace vně podniku v rámci sítě zákazníků a dodavatelů (partnerů)
směr funkční orientace softwarových nástrojů – řízení výroby v podniku – řízení dodávek produktů a služeb v rámci komplexního logistického řetězce

Navíc v podnicích dochází k posunu, přičemž počáteční dominance technických problémů IS/IT s jejich tehdejším typickým zaměřením zejména na problematiku integrace různých hardwarových platforem ustupuje do pozadí. Pozornost se soustřeďuje směrem k efektivnějšímu využití IS/IT ve prospěch zákazníků podniku. Cestou k tomuto cíli se stává optimalizace podnikové organizace a procesů uskutečňovaných v podniku, jejichž přínos je měřitelný.

2.4 Změny zdrojů know-how
Počátek 90. let znamenal i změnu toku znalostí a zkušeností do oblasti podnikové informatiky. Převažujícím se stal směr z vnějšího okolí podniku cestou od dodavatelů (implementátorů) integrovaných softwarových balíků k uživatelům v podnicích. V mnoha případech v tomto řetězci zpočátku ještě vystupovali i zahraniční konzultanti. Zdrojem a nositelem know-how tedy byl především samotný produkt a postupné doplňování zkušeností získávané při jeho jednotlivých implementacích (obr. 1).

Obr. 1.

V současné době u nás již existují pro uživatele v podnicích rozsáhlejší možnosti získávání potřebného know-how. Na trhu postupně začaly operovat profesionální poradenské a školicí firmy, rovněž se stala dostupnější potřebná literatura. Celkově zvýšit úroveň znalostí a sladit správnou míru potřeb a očekávání uživatelů pomohla v průběhu uplynulých let i vysokoškolská pracoviště. Přispěly a přispívají k tomu znalosti nových absolventů technických a ekonomických oborů i školení a pracovní setkání (workshop) pořádané pro pracovníky z praxe. Do tohoto perspektivního trendu jsou směrovány i grantové úkoly vědy a výzkumu na vysokých školách.

3. Trendy v oblasti podnikové informatiky
Charakterizovat trendy nebývá ani jednoduché, ani jednoznačné. Obzvláště jestliže je jejich popisu vyhrazen dosti malý prostor. Přesto však lze, pro potřeby tohoto článku, z nynější situace na trhu vytypovat tyto trendy:

  • U produktů jde o rozšiřování funkčních schopností stále častěji zahrnujících možnost konfigurovat produkt nebo službu a o oblast marketingu a společné plánování v celých dodavatelských řetězcích s hlavním cílem přiblížit se potřebám koncového zákazníka.
  • U dodavatelů softwarových produktů jde zejména o posun v samotném vymezení firmy na trhu z pohledu zákazníků. Lze pozorovat posuny v samotné identifikaci jednotlivých firem. Ty samy sebe již neprohlašují za informační nebo počítačové, popř. dodávající software. Naopak své služby označují jako komplexní řešení podnikových potřeb a problémů. Jejich nabídka se rozšiřuje a stále častěji a ve větší míře zahrnuje i poradenství a trvalé vzdělávání podnikového personálu.
  • U uživatelů se stále šířeji používá optimalizace podnikových procesů s důrazem na využívání podnikových znalostí (knowledge management) a význam potenciálu ukrytého v pracovnících podniku (human capital).
  • Co se týče cen hardwaru, dále roste poměr výkonu k ceně. Licence na programové vybavení jsou poskytovány za výhodných podmínek, naopak velmi drahé jsou služby spojené s přizpůsobením produktu konkrétním podmínkám uživatele informačního systému, poradenství a školení. Ceny za školení a konzultace se pohybují v desítkách tisíc korun za den práce školitele (konzultanta).

4. Hierarchie nástrojů pro řízení podniků
Důležitou změnu v chápání úlohy softwarových nástrojů pro řízení podniků přináší komplexní přístup k řízení podniku na všech úrovních, od úrovně přímého řízení výrobních procesů v reálném čase až po řízení na úrovni vrcholového managementu. V tomto pojetí roste směrem vzhůru úroveň agregace dat, neboť na úrovni vrcholového managementu není třeba rozlišovat jednotlivé události a transakce. Hierarchický model nástrojů pro řízení si lze představit jako pyramidu, v jejíchž jednotlivých patrech se nacházejí (shora dolů):

  • manažerské informační systémy (Management Information Systems – MIS),
  • integrované systémy řízení podniku (Enterprise Resource Planning – ERP),
  • systémy APS/SCM (Advanced Planning System/Supply Chain Management),
  • systémy pro řízení výrobních procesů (Manufacturing Execution System – MES),
  • vlastní řídicí systémy strojů a zařízení.

MIS nabízejí agregované informace zobrazované v delším časovém období v podobě přehledových tabulek a zejména různých grafů. V rozsáhlé míře jsou využívány technika datových skladů (data warehouse) a dolování dat (data mining). Předpokládají se různé předem neprojektované dotazy, které jsou kreativně formulovány analytiky vrcholového managementu.

Systémy ERP představují druhou úroveň řízení. Zde se transakčním způsobem zpracovává průchod zakázky podnikem od poptávky a nabídky, přes zákazníkovu objednávku, technickou přípravu výroby, plánování výroby, nákup, sklady a výrobu až po expedici. Důležitou složkou zde je ekonomické sledování a řízení jednotlivých činností od kalkulací až po ekonomické výsledky jednotlivých zakázek.

Aplikace APS/SCM, tj. programové systémy pokročilého plánování (APS) a systémy podporující optimalizaci plánovacího procesu v celém dodavatelské řetězci, se velmi rychle rozvíjejí. APS představují nejnovější trend v oblasti aplikací pro plánování a řízení výroby. Nabízejí širokou škálu funkcí, od plánování výroby při omezených zdrojích (Finite Capacity Scheduling), přes plánování na základě tzv. úzkých míst (Constraint-based Planning), pokrývajících stejné oblasti jako MRP a funkce Master Scheduling v tradičních systémech ERP, až po poslední aplikace pro řízení a plánování celého logistického řetězce.

APS nastupující v současné době jsou nejvýznamnější změnou v softwaru pro řízení výroby od doby nástupu řešení typu Manufacturing Resource Planning (MRP) před dvaceti lety. Produkty MRP představovaly změnu v myšlení i přístupu. Do té doby totiž byl proces zajištění materiálu založen na několika variantách zpětného pohledu ve výrobě. Systémy MRP obrátily tento pohled a daly přednost budoucím potřebám výroby před historickými. APS jdou ještě dále. Odstraňují mnoho kompromisů a zaběhnutých omezení v přístupu MRP a aplikují do plánování podnikových činností moderní nástroje zohledňující ekonomickou realitu konce 20. století.

Jako MES bývá v poslední době označována další kategorie prostředků softwarové podpory. Česky se tato úroveň dříve označovala jako řízení výrobních procesů nebo také řízení výroby v reálném čase. V německé literatuře je již od počátku 90. let používán pojem Leitstand. Tato vrstva reprezentuje výkonnou činnost na úrovni denních rozvrhů a odepisování plnění jednotlivých výrobních operací.

Důležité v souvislostí s uvedenou kategorizací je, že v nabídce funkčních schopností současných softwarových nástrojů obvykle nelze striktně oddělit pouze jednu ze zmíněných rovin, a proto např. právě moderní APS částečně zasahují i do oblasti označované zkratkou MES.

Na nejnižší úrovni řízení technologických procesů jsou vlastní řídicí systémy strojů, dopravních prostředků a dalších automatizovaných nebo automatických zařízení (Computer Numeric Control – CNC, Direct Numeric Control – DNC, Programmable Logic Controller – PLC apod.).

Uvedené trendy jen dokládají skutečnost, že směr, kterým podniková informatika v minulém desetiletí vykročila, je bezesporu správný a umožňuje podnikům nyní realizovat projekty v oblasti těsnější koordinace s dodavateli anebo nabízet služby spojené s podnikáním za pomoci elektronického přenosu dat (e-business). Velmi důležitou, i když dosud málo zdůrazňovanou roli přitom hrají plánovací procesy v podniku a jejich softwarová podpora. Co se týče konkrétních produktů, jsou v současné době na trhu nabízeny postupy tvořící součást řešení rozšiřujícího funkční schopnost systémů ERP. Dále může jít o samostatné softwarové nástroje, které lze implementovat jak následně po zavedení ERP, tak velmi výhodně i paralelně s projektem ERP, nebo dokonce ještě před zaváděním ERP.

Po desetiletích, kdy dominovala zejména kvalita spolu s tendencí směřující k nízkým nákladům na výrobky anebo služby, se dodavatelé dostávají do nové situace, která napomáhá získat a udržet si zákazníky. Kromě produkce orientované na potřeby zákazníků se rozhodujícím faktorem stává včasnost dodávek. Jedním z řešení, jak toto zajistit, jsou moderní plánovací nástroje, výrazně posilující spolehlivost dodávek a tím zlepšující i celkový image firmy ve vztahu k jejím zákazníkům.

5. Základem je pohled na podnik jako množinu procesů
Aby bylo možné optimálně použít softwarové nástroje pro řízení, je třeba podnik nejprve analyzovat a připravit ho na užití řídicích informačních technologií. K tomu se využívají nástroje pro modelování a optimalizaci podnikových procesů. Cílem je zejména nalézt úzká místa v podnikové organizaci, zpřehlednit tok a obsah dokumentace a zkrátit dobu uskutečňování jednotlivých procesů v podniku. Ty se rozkládají na podprocesy, aktivity, funkce, operace a kroky.

Asi v polovině 90. let upozornili autoři Champy a Hammer na potřebu zefektivnit implementace informačních technologií. Pod pojmem reengineering začaly být v rámci procesů opětovně chápány vzájemné souvislosti podnikových činností. Šlo o celostní pohled na podnik jako systém s cílem celkově zlepšit jeho fungování. Významná role přitom patřila vizualizaci podnikových procesů pomocí různých modelovacích nástrojů a technik.

Přestože se časem ukázala potřeba reengineeringu v méně radikální podobě a začalo se více uvažovat v kategoriích plynulého zlepšování procesů (Continous Process Improvement – CPI), jedna věc je důležitá a zásadní: pohled na podnik jako množinu procesů, tzv. procesní pohled, představuje principiální paradigma, s nímž je třeba k podniku přistupovat. Nejde přitom jen o statický a jednorázový krok. Namodelování podnikových procesů podporuje projekty systémů ERP anebo certifikaci systému řízení jakosti v podniku podle norem řady ISO 9000. V poslední době však nabývají na významu další důležité oblasti, jako je:

  • knowledge management, při kterém se do popředí dostává mapování a následné využívání a sdílení znalostí v podniku;
  • process performance management, používající procesní přístup ke stanovení důležitých „měřicích“ bodů, které jsou prezentovány managementu a které mohou být výhodně kombinovány např. s principy metody BSC (Balanced Scorecard);
  • vytváření virtuálních firem, a to v oblasti podpory jejich spolupráce, stanovování sfér jejich vlivu a zodpovědnosti vůči zákazníkovi;
  • aplikace spojené s e-businessem.

6. Klíčová role plánovacích procesů při realizaci e-businessu
Z hlediska významu je pro nás pravděpodobně nejdůležitější poslední bod. S nastupující vlnou tzv. nové ekonomiky se především v USA v praxi ukazují možnosti moderních informačněkomunikačních technologií. Internet již není jen místem, kde firma pouze informuje o svých produktech a službách, prezentovaných např. v podobě katalogu. Internet je také místem, kde jsou tyto produkty přizpůsobovány podle požadavků zákazníka (customization), objednávány, popř. dodávány (v případě digitalizovatelných produktů) a následně placeny.

Tento způsob komunikace se zákazníkem silně tlačí na pružnost a operativnost dodavatele. Do popředí se dostává jeho připravenost poskytnout příslušné údaje prostřednictvím webových stránek. Zde je jeden z důvodů argumentace ve prospěch určité návratnosti investic vložených do podnikového informačního systému a procesního přístupu k podniku v průběhu předchozího desetiletí.

Dominantní se totiž díky internetu stává nejen rychlost, ale současně zejména dochvilnost dodávek. Dodavatel musí být schopen v okamžiku objednávání reálně zákazníkovi sdělit, k jakému datu lze jeho požadavek splnit, zda k jím požadovaném termínu lze pokrýt jeho požadavky zcela nebo částečně, a následně např. navrhnout možné řešení respektující materiálové a kapacitní možnosti dodavatele i jeho partnerů v rámci dodavatelského řetězce.

Právě při těchto nových úlohách spojených s e-businessem se výhodně uplatňují nové softwarové nástroje podporující plánovací procesy na bázi tzv. constraint management (zohledňující úzká místa – omezení).

Obr. 2.

Tyto nové přístupy v plánování rozšiřují klasické funkční schopnosti stávajících řešení kategorie ERP. Nová řešení na jedné straně zahrnují činnosti sahající od vytváření a potvrzování objednávek prostřednictvím internetu, tj. e-business, až po podnikové aplikace ERP (obr. 2). Souhrnně jsou označována jako Supply Chain Management (SCM).

Na druhé straně produkty typu SCM rozšiřují plánovací možnosti metody MRPII o funkce detailnějšího rozvrhování výroby při respektování omezení zdrojů a kapacit. Obecně nemusí nové přístupy k plánování již pracovat odděleně hierarchicky, ale vlivem rychlosti, se kterou lze s jejich pomocí plánovat změny, se celý plánovací proces z dávkového plánování dostává do stavu fungování v režimu, který by bylo možné označit jako on-line.

7. Outsourcing jako možnost řešení pro střední a menší firmy
V úvodu naší úvahy jsme zmínili značné investice, které si podniková informatika v uplynulém desetiletí vyžádala. Tempo změn se však nezastavilo a finanční potřeby v této oblasti neustaly. Tato skutečnost může být problémem zejména pro malé a střední podniky. Nové formy řešení se však začínají prosazovat i zde.

Nyní se již nikdo nediví, že střední firma nemá vlastní požárníky, vodárnu a elektrárnu a tyto a další činnosti si zajišťuje formou dodávky zvnějšku (outsourcing). Novou možností v provozování informačních technologií koncem 20. století je najímat si komplexní služby v oblasti podnikových informačních systémů, včetně pronájmu techniky a péče o ni, programového vybavení i provozu informačního systému. Dobře zavedená dodavatelská firma zajišťující tento druh služby přitom může plnit i funkci systémového integrátora, tj. zaručit fungování heterogenních komponent informačního systému.

Přehled dodavatelů řešení ERP na trhu v ČR podle [3] je v tab. 4 (další informace lze čerpat z tabulkového Průvodce nabídkou softwaru pro automatizaci v tomto čísle na str. 64 – pozn. redakce).

Tab. 4. Přehled dodavatelů řešení typu ERP v České republice

Název produktu Dodávající firma Původ produktu
BaanERP GEMMA SYSTEMS, s. r. o. zahraniční
OneWorld BSC Praha, s. r. o. zahraniční
Oracle ERP Aplikace Oracle Czech zahraniční
SAP R/3 SAP ČR, s. r. o. zahraniční
DYNAMICS C/S GREAT PLAINS CZECH, s. r. o. zahraniční
eBPCS Aimtec, a. s. zahraniční
Exact Globe Exact Software CR, s. r. o. zahraniční
JBA System 21 JBA spol. s r. o. zahraniční
LAWSON INSIGHT II Lawson Software ČR, s. r. o. zahraniční
LS LIPRO SYSTEMS LIPRO CZ Ostrava s. r. o. zahraniční
MAX ICL ČR, s. r. o. zahraniční
MFG/PRO MINERVA Česká republika, a. s. zahraniční
MIRACLE xrp TRADIA, s. r. o. zahraniční
MOVEX INTENTIA CZ, a. s. zahraniční
Navision Financials Navision Software ČR zahraniční
PSIPENTA IS Berghof, s. r. o. zahraniční
SCALA GLOBAL SERIES SCALA CR s. r. o. zahraniční
SC Business Applications SoftCell Česká republika, a. s. zahraniční
SunSystems London Logic Praha, s. r. o. zahraniční
Syteline AUTEL, a. s. zahraniční
ASEPO ASEPO SW, s. r. o. tuzemský
AXIS IMC Zlín, a. s. tuzemský
AZ PRO/AZ SYSTÉM PROSPEKS, s. r. o. tuzemský
DIALOGplus ALTEC, a. s. tuzemský
DIAMAC BENEFIT&DIATRYMA, a. s. tuzemský
ESO 9 INTRANET Počítačová řešení SW PRO, s. r. o. tuzemský
Finanční a ekon. inf. systém Merlin, s. r. o. tuzemský
FIS Finanční informační systém BBM, s. r. o. tuzemský
IS Compekon Compekon, s. r. o. tuzemský
ISOPack 2.0 GC SYSTÉM, a. s. tuzemský
KOSTKA Pro APEX Computer, s. r. o. tuzemský
MAGIS Pro DATA Software, s. r. o. tuzemský
MAXILINE ComSTAR, s. r. o. tuzemský
NES I.C.C.C. spol. s r. o. tuzemský
NORIS LCS INTERNATIONAL, a. s. tuzemský
NOTIA System II NOTIA Informační systémy tuzemský
OR-SYSTÉM OR-CZ s. r. o. tuzemský
ORGASOFT ORGAsoft, s. r. o. tuzemský
Orsoft ORTEX s. r. o. tuzemský
OSKAR VISION, s. r. o. tuzemský
ProFiS 5.5 PragoData tuzemský
RIIS SoWA aplikační software, s. r. o. tuzemský
SIS 27 Softprofes, s. r. o. tuzemský
TESERAKT TESERAKT tuzemský
TWIST 5 Beep, s. r. o. tuzemský
VEMA VEMA počítače a projektování, s. r. o. tuzemský
WAM S/3 MIKROS, spol. s r. o. tuzemský

8. Závěr
Vstup do nového století naznačuje, že se podniková informatika dostává do své další vývojové etapy. V ní bude schopna lépe využívat potenciál investic vložený v předcházejícím desetiletí do hardwaru, softwaru, potřebných dat a lidských znalostí. Právě tato technologická, datová a znalostní platforma se stává postupně základnou pro další rozvoj firmy a růst jejího postavení na trhu. Je to právě oblast lidského potenciálu firem, kam v poslední době směřuje v souvislosti s podnikovou informatikou stále větší objem finančních prostředků. Udržení znalostí pracovníků ve firmě na úrovni aktuálních možností informačních a komunikačních technologií se zdá být v současné době jedním z rozhodujících omezení na cestě ke zvyšování efektivnosti fungování podniku.

Literatura:

[1] BASL, J.: Podnikové informační systémy na prahu roku 2000 – přehled produktů ERP. Businessworld, č. 3 – příloha Computerworld, 2000.

[2] BASL, J. – VELKOBORSKÝ, J.: Přehled českého trhu softwarových nástrojů APS a SCM. Businessworld, č. 8 – příloha Computerworld, 2000.

[3] Profily poskytovatelů služeb IS/IT na českém trhu. Časopis České společnosti pro systémovou integraci, 7, 2000, č.1-2.