Bezpečnost z pohledu zákonů
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci jsou v části páté, hlava I zákoníku práce č. 262/2006 Sb., v platném znění. Z ustanovení § 101 vychází péče o BOZP jako povinnost vedoucích zaměstnanců, a to s ohledem na rizika, a dále v návaznosti na zvláštní právní předpisy. Prevence rizik je obsahem § 102. Mnohé požadavky jsou uvedeny v nařízeních vlády pro pracoviště, strojní zařízení, v nařízení o práci ve výškách a nad volnou hloubkou a dalších. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že zákon má působnost i v podnikání fyzických osob, které představují zaměstnavatele sami sobě. Vzhledem k zařazení elektrotechnických výrobků, a tím i elektrických zařízení do regulované sféry je možné bez nadsázky upozornit na existenci rizik při obsluze a práci u elektrických zařízení, jak nakonec vyplývá i z technických norem a některých dalších předpisů. Na doplnění je možné připomenout, že problematika je mj. obsažena v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 155 z 23. června 1981, která je součástí našeho právního řádu jako vyhláška č. 20/1989 Sb., Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí.
Ze zákonných ustanovení je třeba připomenout zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. Dále je to nařízení vlády č. 101/2005 Sb., které v příloze podrobně řeší problematiku elektrických instalací.
Pro samotnou obsluhu elektrických zařízení bude nejpodstatnější technická norma ČSN EN 50110-1 ed. 2 a na ni navazující technická normalizační informace TNI 34 3100. Zde jsou formulovány požadavky na obsluhu a práci v podobě, kdy norma neobsahuje technicko-organizační opatření. Znamená to značný rozdíl oproti dřívějšímu obsahu norem a tato podoba vyvolala i rozporuplné hodnocení normy. Pro pochopení je třeba vycházet ze zásady, že norma uvádí cíl, kterého má být dosaženo (bezpečnost), a na řešiteli je zvolený postup při respektování současných poznatků vědy, techniky a praxe.
Jako významný činitel je zde osoba odpovědná za elektrické zařízení se stanovenou odpovědností. S odvoláním na zákon č. 309/2006 Sb. je tomu na stavbách obdobně s postavením koordinátora BOZP na staveništi. Poslední z připomínek je k elektrickým zařízením ve výbušném prostředí, pro které upravuje požadavky nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Z technických norem navazuje soubor ČSN EN 60079, a to jak z hlediska stanovení vnějších vlivů, tak volby provedení přístrojů i údržby a revizí. Pracovníci pro činnosti na těchto zařízeních musí splňovat požadavky odborné způsobilosti skupiny B.
Zařízení přípojek na rozvodnou síť a ochranná pásma venkovních vedení i kabelových vedení jsou řešena v energetickém zákoně č. 458/2000 Sb., v platném znění, a dále v normě pro elektrické přípojky ČSN 33 3320. Oproti dřívějšímu řešení přípojek je v současnosti již nutné respektovat požadavky na zkratovou odolnost v místě připojení, ochranu před přepětím a otázky elektromagnetické kompatibility, navíc i normy energetiky.
Požadavky na výrobky
Základní ustanovení obsahuje zákon č. 22/ /1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazující nařízení vlády. Za připomínku stojí ustanovení, že výrobek má být používán k účelu, ke kterému byl zhotoven, za běžných a rozumně předvídatelných podmínek. Jde o požadavek uvedený i v zákoně o obecné bezpečnosti výrobku.
Výrobek by měl vždy splňovat podmínky stanovené pro jeho uvedení na trh, mít potřeb né označení a návod v řeči uživatele s odkazem na zákon o ochraně spotřebitele. Problémy dosti často vznikají u rozváděčů a požadavků na jejich provedení a sestavení, které jsou v souboru ČSN EN 60439, jenž je nyní převeden jako ČSN EN 61439. Otázky správné instalace rozváděčů souvisejí i se zákonem o požární ochraně, instalacemi na hořlavých podkladech, provedením zařízení v chráněných únikových cestách a s některými dalšími.
Pro instalace v obytných budovách a provozovnách jsou základní požadavky z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, ale i před požárem a dalšími vlivy uvedeny v souboru ČSN 33 2000 Elektrické instalace nízkého napětí. Tento soubor, který má sedm částí, je neustále doplňován v návaznosti na evropské normy a členství ČR v Evropském výboru pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC. Při používání souboru je třeba respektovat dvě zásady. Především nelze spolehlivě pracovat s jednotlivými normami, ale jen se souborem jako celkem. Je nutné sledovat změny norem v důsledku harmonizace s normami evropskými a dále změny při sjednocování norem a přebírání nových norem v ČSN dosud nezavedených.
Závěr
Základní informace o předpisech souvisejících s elektrotechnikou jsou v následujícím přehledu. Byly vybrány nejčastěji používané předpisy, které však neobsahují úplný přehled zejména pro specifické činnosti. Následně je nutné počítat s dalšími změnami. Přehled je uspořádán v pořadí zákony, nařízení vlády (technické předpisy) a vyhlášky. Pro činnosti navazující na řešení otázek souvisejících s energetikou (přípojky, připojovací podmínky) pouze upozornění, že se řídí podnikovými normami energetiky (PNE). Pro řešení těchto problémů je možné z praxe doporučit postupy a vykonávání prací podle požadavků energetických podniků v místě realizace zařízení.
Samostatnou problematikou se stala ochra- na před bleskem, která je nyní zpracována v souboru norem ČSN EN 62305. Pojetí a hodnocení ochrany před bleskem jsou značně odlišné od dříve platné normy a zavedení do praxe zřejmě bude vyžadovat čas a nebude snadné.
Dalším okruhem normalizace, kde nastávají změny, je část 7 ze souboru ČSN 33 2000 pro zařízení jednoúčelová a ve zvláštních podmínkách. Zde jsou zaváděny další nové normy, které dosud nebyly v dosavadních normách ČSN pro elektrotechniku.
Přehled vybraných předpisů
Zákony:
- č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 634/1992 Sb., na ochranu spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku,
- č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
- č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
- č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek BOZP), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády:
- č. 209/2001 Sb., kterým se stanovuje seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením,
- č. 378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
- č. 495/2001 Sb., kterým se stanovuje rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, – č. 11/2002 Sb., kterým se stanovuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů,
Vyhlášky:
- č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
- č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních),
- č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,
- č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,
- č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
JUDr. Zbyněk Urban, Unie soudních znalců