Senzory na evropské úrovni
Rozhovor s docentem Pavlem Ripkou, předsedou konference Eurosensors 2002 a koordinátorem projektu Modulární kursy o moderních senzorech:
Pane docente, dostali jsme do redakce oznámení o konání konference Eurosensors 2002, která se uskuteční 15. až 18. září v Praze. Můžete našim čtenářům stručně přiblížit, kdo konferenci pořádá, jaký je cíl této konference a kdo se jí zúčastní?
Eurosensors je evropská konference o senzorech a miniaturních akčních členech (actuators). Nad kontinuitou konferencí bdí mezinárodní řídicí výbor (Eurosensors Steering Committee), který na základě kandidatur členských zemí určuje místo konání konference a volí jejího předsedu. Samotná organizace každého ročníku je plně v rukou národního organizačního výboru, který je autonomní i finančně: konference Eurosensors není zisková akce a řídicí výbor nemá žádné zaměstnance, vše je založeno na práci dobrovolníků.
Letošní ročník pořádá Elektrotechnická fakulta ČVUT pod záštitou rektora ČVUT prof. Witzanyho a děkanů Elektrotechnické fakulty a Strojní fakulty, prof. Kučery a prof. Zuny.
Cílem konference je umožnit osobní setkání pracovníků v oboru senzorů a především zprostředkovat styk mezi vývojovými pracovišti a průmyslem. I v době internetu jsou osobní kontakt a živá diskuse nad grafem výsledků nebo schématem měření nenahraditelné.
Konference se aktivně zúčastní přednáškami a tzv. posterovými příspěvky především vědečtí pracovníci univerzit a výzkumných ústavů a vývojoví pracovníci světových firem. Mezi ostatními účastníky konference je mnoho odborníků z průmyslu, kteří se zabývají aplikacemi senzorů a jejich marketingem. Tito „pasivní účastníci“ jsou často nejaktivnějšími v odborných diskusích.
Mezi pěti sty účastníků loňského ročníku Eurosensors bylo asi dvě stě (většinou postgraduálních) studentů.
Jde již o šestnáctý ročník. Kde se konaly předchozí ročníky a kde se konference koná letos?
První ročník konference Eurosensors se konal v roce 1987 na britské univerzitě v Cambridgi. Od té doby se každý ročník koná v jiném evropském městě: Twente, Montreux, Karlsruhe, Řím, San Sebastian, Budapešť, Toulouse, Stockholm, Leuven, Varšava, Southampton, Haag, loni v dánské Kodani a letos současně se světovou konferencí Transducers v Mnichově.
Proč byla ke konání konference v roce 2002 vybrána právě Praha?
Musím přiznat, že v konkurenci několika uchazečů svou roli asi sehrála i turistická atraktivita a snadná dopravní dostupnost Prahy. Ale snažili jsme se připravit dobrý projekt a konferenci budeme pořádat na univerzitní půdě, nikoliv v neosobním prostředí konferenčního centra. Tím jsme mohli nabídnout nízké vložné, snadný přístup na internet pro všechny účastníky a možnost ubytování na kolejích.
Jaký je současný stav příprav konference?
Organizační výbor již byl zformován a pracuje, funguje i webová stránka konference (www.eurosensors.cz). Rovněž již byli osloveni potenciální vystavovatelé a sestaven předběžný program. První výzva k účasti (call for papers) bude vydána letos v červnu. Uzávěrka pro příspěvky bude ovšem až v únoru 2002. Očekáváme asi 350 příspěvků, ze kterých jich mezinárodní programový výbor do programu konference přijme asi 250. Největší nápor organizační práce nás tedy čeká teprve příští rok.
Konference bude doplněna výstavou. Co může prezentace na této výstavě zúčastněným firmám přinést a co musejí zájemci udělat, aby se výstavy mohli aktivně zúčastnit?
Rád bych zdůraznil, že jde o mezinárodní akci především vědeckého charakteru. Doprovodné výstavy se obvykle účastní výrobci nových typů senzorů, materiálů a technologií pro výrobu senzorů, softwaru pro návrh senzorů a simulaci a přístrojů pro měření a testování. Bývají to nejen velké firmy jako Siemens nebo Honeywell, ale i malé inovační firmy, často založené na jediném klíčovém produktu. Další stánky mívají odborná nakladatelství, jako Elsevier, Nort Holland, Artech nebo IOP.
Prezentovat na této výstavě by se měly jen produkty s výraznou inovační hodnotou, které jsou na světové špičce. Rádi bychom, aby především českým účastníkům výstava přinesla zájem odběratelů. Výhodou této výstavy oproti mamutím akcím širokého záběru bude, že žádný kvalitní vystavovatel nebude přehlédnut.
Elektrotechnická fakulta ČVUT je koordinátorem další významné akce na evropské úrovni: jsou to Modulární kursy o moderních senzorech. Jde o pilotní projekt programu Leonardo. Jak budou tyto kursy vypadat a pro koho budou určeny?
Tento tříletý projekt, financovaný Evropskou unií, chce v deseti modulech pokrýt celou problematiku senzorů fyzikálních a chemických veličin, aplikací senzorů, materiálů pro senzory a senzorových sběrnic.
V první fázi budou vytvořeny anglické Master modules, které budou obsahovat odborný materiál, glosář termínů a odkazy na literaturu a výrobce senzorů. Z nich budou jednotliví účastníci projektu odvozovat výukové moduly v národních jazycích pro různé cílové skupiny: od nezaměstnaných, přes středoškolské studenty až po konstruktéry a vývojové pracovníky. Výslednými produkty budou rekvalifikační a doškolovací kursy, inovované předměty na středních a vysokých školách a v neposlední řadě webovské aplikace pro distanční výuku.
Tento tříletý projekt má velký význam pro naši prestiž: přispívá totiž k tomu, že prostředky, které letos česká vláda do programu Leonardo vložila, se prostřednictvím šesti pilotních projektů, přijatých v letošním roce, do Čech vracejí zmnoženy. Věříme, že kromě samotné odborné problematiky projektu se nám v pružné spolupráci s Národní Agenturou Leonardo podaří zvládnout i administrativu jeho finančního řízení.
Kdo se kromě ČVUT na pořádání těchto kursů podílí?
Druhým českým účastníkem bude Škoda Auto, která na základě Master modules vytvoří kursy pro doškolování svých zaměstnanců a poskytne je ostatním účastníkům projektu. V Mladé Boleslavi mají velmi vypracovaný systém doškolování pracovníků a každá přestavba výrobní linky je spojena s kursy pro operátory, seřizovače a programátory.
Projektu se účastní partneři z dalších sedmi evropských zemí, od střední průmyslové školy v polském Rzesowě, přes německou vzdělávací agenturu BFW až po Výzkumné centrum senzorů na Dublin City University.
V současné době se snažíme pomocí Fondu rozvoje vysokých škol zapojit do projektu další dvě vysoké školy: VŠCHT v Praze a VUT v Brně.
Kde se mohou zájemci o tyto kursy dozvědět další informace, popř. se přihlásit k účasti?
Manažer projektu Ing. Platil (platil@feld.cvut.cz) rád poskytne informace, které zájemci nenajdou na webové stránce www.eurosensors.cz/leonardo. Zejména v úvodním období může být účast na školeních zajímavá i pro rozvíjející se firmy. Vzhledem k tomu, že vlastně jde o testování našeho vzdělávacího produktu, finanční ředitel projektu doc. Petr Kašpar (kaspar@feld.cvut.cz) nabízí zajímavé slevy. Na rozdíl od učňovských holičství však můžeme zaručit, že účast na našich testovacích kursech bude naprosto bezpečná.
V současné době pobýváte na National University of Ireland v Galway v Irsku, kde se podílíte na budování laboratoře magnetických senzorů. Na této univerzitě se bude v květnu t. r. konat jednodenní kurs o magnetických materiálech a senzorech, kde budete jako odborník na tuto oblast přednášet. Můžete srovnat zájem o podobné vzdělávací a doškolovací kursy v Irsku a v České republice?
Můj pobyt zde v Galway financuje Evropská unie prostřednictvím programu Marie Curie. V tomto případě jde o pomoc pokročilých pracovišť rozvojovým regionům. Je pro mne lichotivé, že v tomto případě nejsme tím rozvojovým regionem. Univerzita v Galway a mnohé další irské vysoké školy se ovšem rozvíjejí tempem, které jim můžeme jen závidět.
Pořádání placených kursů pro pracovníky z průmyslu je na zdejších univerzitách běžné. Byl jsem překvapen tím, že irské firmy bez problémů zaplatí svému pracovníku vložné za jednodenní kurs odpovídající našim 11 000 Kč. Pak jsem se ale přesvědčil, jakou kvalitu účastníci takového kursu vyžadují. Přestože moje přednáška bude trvat jen hodinu, a v tomto oboru mám jisté pedagogické zkušenosti a také např. zásobu obrázků v elektronické podobě, příprava mé prezentace a písemných materiálů pro účastníky mi zabere několik desítek hodin.
Ale i situace v doškolování pracovníků firem v České republice se rychle mění. Po dlouhém útlumu registrujeme novou vlnu zájmu firem: letos jsem například ve spolupráci s VŠCHT organizoval školení o senzorech pro mechaniky měření a regulace v Kaučuku Kralupy. Firma měla velmi specifické požadavky na obsah přednášek, termíny musely být přizpůsobeny časovým možnostem pracovníků ve směnných provozech. Mezi jednotlivými částmi kursu jsme museli zařadit testy, ve kterých se ověřovaly získané znalosti – věděli jsme, že se tím testuje hlavně kvalita našeho kursu. Ale naproti tomu byla firma ochotna za tento „na míru šitý“ kurs univerzitě dobře zaplatit. I na účastnících bylo vidět, že vědí, že jejich čas má cenu a že chtějí účast na kursu co nejvíce využít. Pro nás učitele to byla vzrušující zkušenost. Přednášet pro skupinu praktiků, kteří denně pracují s nejmodernějšími typy senzorů a regulátorů, totiž vyžadovalo i jistou dávku odvahy. Akademické prostředí nás totiž občas chrání od reality průmyslu, která je v současné době velmi dynamická. A ne všichni naši studenti jsou motivovanými posluchači, kteří kladou zasvěcené otázky.
Děkuji vám za rozhovor.
Doc. Pavel Ripka ukončil Elektrotechnickou fakultu ČVUT v roce 1984 s vyznamenáním a cenou děkana (obor technická kybernetika, zaměření měřicí technika). Od roku 1984 působí na katedře měření FEL ČVUT. Kandidátskou práci Teslametry s feromagnetickou sondou obhájil v roce 1989. Habilitoval se v roce 1996 prací Feromagnetické senzory.
V letech 1990 až 1994 hostoval jako výzkumník na Dánské technické Univerzitě. V roce 1993 absolvoval stáž na University of Bath.
Od března do září 2001 působí v rámci stipendia Marie Curie pro vybudování laboratoře magnetických senzorů na National University of Ireland, Galway.
Nositel tří interních grantů ČVUT. V letech 1993 až 1995 zodpovědný řešitel výzkumného projektu GAČR Nové magnetické materiály pro elektrotechniku, v letech 1996 až 1998 zodpovědný řešitel výzkumného projektu GAČR Magnetické senzory, v letech 1997 až 1999 spoluřešitel výzkumného projektu Expozice průmyslovým aerosolům, podporovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR (koordiátor za FEL), v letech 1998 až 2000 zodpovědný řešitel grantového projektu Fluxgate magnetometr, podporovaného Ministerstvem školství ČR (program Kontakt, spolupráce s japonskými univerzitami), v letech 1998 až 1999 zodpovědný za návrh fluxgate magnetometru pro českou družici Mimosa. V roce 2000 získal pilotní projekt Leonardo Modulární kursy o moderních senzorech.
Autor a spoluautor více než 160 vědeckých prací (23 z nich publikováno v impaktovaných mezinárodních časopisech, 100 citací v SCI). Autor mnoha vyzvaných i běžných příspěvků na mezinárodních konferencích (včetně IEEE Intermag, MMM, Eurosensors, SMM, EMMA a Imeko World Congress).
Editor a hlavní autor monografie Magnetic Sensors and Magnetometers, vydané nakladatelstvím Artech, USA.
Přednáší na FEL ČVUT v Praze. Působí i v oblasti poradenství pro průmysl a výzkumných kontraktů pro domácí a zahraniční společnosti v rámci doplňkové činnosti FEL (celkový obrat přes čtyři milióny korun).
|