Doc. Ing. Jiří Cendelín, CSc.
Quo vadis, normalizace?
Autor se zamýšlí nad významem přesného vyjadřování jako základní podmínky efektivní komunikace. Na příkladu normy ČSN ISO 10007, porovnáním jejího textu s textem anglického originálu, ukazuje, kam až může vést málo pečlivá práce překladatele a dalších zpracovatelů textu normy, která ve svých důsledcích znevažuje význam norem jako takových. Uvedeny jsou také některé náměty, jak současný, dosti neutěšený stav technické češtiny zlepšit.
Kdysi jsem se velmi pobavil, když jsem v literárním časopise četl kritiku překladatelské práce. Bylo skutečně zábavné dozvědět se, že překladatelka knihy z historie vojenství přeloží z němčiny Gebirgsdivision jako Gebirgovu divizi, a z horské divize tak udělá divizi jakéhosi Gebirga.
Jistě, může se to stát pokoutnímu překladateli a pokoutnímu nakladatelství. Jistěže není proti takovýmto projevům „vzdělanosti“ obrněna ani technická literatura. Jestliže však něco podobného nalezneme v technické normě nesoucí honosné označení ČSN ISO 10007 (dále ji budeme značit N), je to na pováženou. Pozměněné znění normy nazvané Management jakosti – Směrnice pro management konfigurace bylo vydáno v roce 1996. Norma se tudíž v podstatné míře dotýká i automatizace, a to ve všech jejích realizačních projevech. Citovaná norma úzce souvisí se souborem norem řady ISO 9000. Je vlastně jejich prohloubením.
Norma – text nezávazný, ale závažný
Norma je směrnice, která má „prohloubit obecné porozumění předmětu, povzbudit organizace..., aby zlepšily svoji činnost, sjednotit přístup v celém průmyslu a zlepšit národní a mezinárodní spolupráci.“ Text v uvozovkách je doslovnou citací N.
Normy nejsou závazné. Současně však je v myslích našich techniků zakořeněno, že norma je zákon, který nelze porušit a na který se lze spolehnout. Jaké škody může způsobit nedbalá a nekvalitní práce zpracovatele normy, lze snadno dovodit. Všichni snad víme, že norma je vlastně učebnicí, a měla by předpokládat čtenáře, který sice jisté základní informace má, ale normu vyhledal proto, aby si je doplnil a upřesnil. Z toho důvodu by jasnost, srozumitelnost a přesnost norem měla být zákonem. Chybné postupy odvozené z chybného základu jsou plýtváním prostředky. Domysleme také důsledky nekvalitního, a tedy i nespolehlivého a nebezpečného výsledného produktu. Postupy předkládané v N by měly být uplatňovány např. i v jaderné energetice. Budou-li uplatněny s takovou pečlivostí, důsledností a odborností, jakou předvedli tvůrci této normy, běda nám.
Podívejme se na N podrobněji. Ponechme stranou podrobnou diskusi nad jejím obsahem v originálním anglickém znění – i zde bychom nemalé prohřešky proti zmíněným požadavkům na kvalitu nalezli. Zaměřme se na to, v jaké podobě se dostává do rukou českého technika.
Srozumitelnost začíná u názvu
Můžeme se pozastavit již nad názvem Směrnice pro management konfigurace.
Pojem konfigurace je vhodný k převzetí z cizího jazyka. Velmi široce pojatý soubor složek nějakého výrobku také velmi obecně pojatého skutečně potřebuje jednoduché a jednoznačné pojmenování. Snad jen místo o výrobku je lepší mluvit o produktu. Shrneme tím pod jeden pojem třeba knihu jako výrobek tiskárny i s jejím obsahem jako výtvorem spisovatele. To má důležitý význam, mimo jiné, v oblasti počítačových aplikací, kde také z jistého pohledu nepovažujeme např. software za výrobek.
S pojmem management je to již horší. Ne každý mu napoprvé porozumí. Bez potíží každý rozumí pojmům správa nebo vedení, i když nezní tak honosně, jak by si někdo mohl přát. Hned v první kapitolce N se můžeme přesvědčit o tom, k jakým koncům může vést otrocký překlad. Původní věta zní: „This International Standard gives guidance on the use of configuration management in industry and its interface with other management systems and procedures.“ V normě N stojí: „Tato mezinárodní norma poskytuje návod k používání managementu konfigurace v průmyslu a jeho rozhraní s jinými systémy a postupy managementu.“ Nebylo by srozumitelnější, kdybychom napsali „...k používání systému správy konfigurace v průmyslu a jeho navazování na ostatní správní systémy a postupy.“ Pro anglický výraz management by byl zřejmě použitelný i český termín řízení, pokud by ovšem nekolidoval s chápáním řízení jako interaktivního aktu zasahujícího do všech detailů procesu. Řidiče auta manažerem (nebo managerem?) nenazveme. Proto bychom se přikláněli spíše k významu vedení nebo spravování, hospodaření. Nejasnost v pojmech vede v N k formulacím jako „…předávají se vedení a správě managementu konfigurace“. Samo zavádění termínu management svědčí o jisté bezcitnosti a bezradnosti. Neostýchejme se tento postup označit dokonce za projev polovzdělanosti. Jak máme toto slovo vyslovovat: management, menedžment, maenežment (s otevřeným a), manažment? Kdovíjaké patvary ještě uslyšíme. Nakonec to dopadne jako s fotbalem. Když už tento pojem přejmeme, tedy jeho výslovnost počeštěme a normou ovlivňujme kulturu mluveného slova.
Nutná je znalost reálií daného oboru
V textu N nalezneme také dosti případů chybného překladu, plynoucích z neznalosti problematiky, i když některé lze přičíst na vrub nepřesnosti anglického textu. Zde uvedeme snad ty nejnápadnější, především však ty, které mohou zmýlit čtenáře, jenž normu studuje.
Configuration item je spíše konfigurační položka či jednotka, ještě lépe položka nebo jednotka konfigurace, než předmět konfigurace. Také je v dalším textu tento termín jako položka překládán. Předmětem by totiž byl spíše celek, který je správě konfigurace předložen a který se skládá z mnoha prvků, tj. konfiguračních jednotek. Toto jasné rozlišení anglický originál neobsahuje, lze ho spíše vytušit ze souvislostí.
Překlad pojmu administrative jako správní je správný. V kontextu normy je však pozornost věnována průmyslovému prostředí. Technik bude administrativu vždy chápat jako „papírovou“ záležitost, a proto bude lépe rozumět českému překladu administrativní, přičemž správa je pro něj činnost, která zahrnuje i určitou formu vedení prací.
Výraz „...support of life cycle…“ je podpora životního cyklu, a nikoliv jeho obsluha.
Překlad physical českým fyzický je nezvyklý. V češtině je přece jasný pojem hmotný, a tak to také anglicky píšící autor myslel.
Nadpis Policies and procedures je přeložen Politika a postupy. Otrocký překlad by zněl Taktika a procedury, správně česky bych nejspíše napsal Přístupy a postupy a nebo bych použil jen jedno slovo – Postupy. Nesprávný překlad termínu policy se v textu opakuje mnohokrát.
Nalezneme i místa, kde překladatel čtenáře zavádí na scestí s dosti vážnými následky. Pojem formal control neznamená ani v nejmenším oficiální řízení, a není tedy třeba lámat si hlavu tím, co po nás N chce. Jde totiž o formální kontrolu. S tímto vědomím ovšem odstavec N týkající se kontroly funkceschopnosti jistě nebudeme chápat jako nějaké zkoušení funkce produktu, dokonce před úřední komisí, ale jako prostou formální kontrolu ověřující existenci a formální správnost dokumentace o ověření funkce.
Spojení „...current approved configuration“ není současně, ale současná, ještě lépe snad „...aktuální schválená konfigurace“. Jiný příklad: „degree of formality in processing the change“ není ani tak stupeň závaznosti, ale – volněji, avšak výstižněji – stupeň důkladnosti zpracování změny.
Nadpis Recording je přeložen jako Zaznamenávání, správněji však jde o Záznamy a přesněji o Konfigurační záznamy (Záznamy konfigurace).
Podobnou zavádějící podivností je překlad Configuration control jako Řízení konfigurace (odst. 5.3). Přeložit toto spojení lze nejvýše jako Konfigurační řízení, vhodnější je však přeložit slovo control jako sledování. Navíc to jasně říká první věta anglického textu: „After the initial release of cofiguration documents, all changes should be controlled...“. Zde bychom tedy spíše mohli mluvit o (obvyklém a známém) změnovém řízení než o řízení změn. Zadostiučinění nám poskytne tento citát z N: „Řízení konfigurace zahrnuje následující činnosti, které se mají podrobně dokumentovat v postupu změnového řízení.“ To je bezchybně převzato z anglického originálu. Je však nutné podotknout, že v N nenajdeme zmínku o tom, co dalšího do řízení konfigurace náleží, a zřejmě jsou tedy oba pojmy v naposled citované větě totožné. K tomu si připomeňme, že management je jistým druhem řízení. Není to matení pojmů?
Podobný posun významů se v některých souvislostech již uchytil. Příkladem je termín řízená dokumentace přestože vlastně jde spíše o dokumentaci důsledně sledovanou, a tedy kontrolovanou. Původ je zřejmě také v chybném překladu.
Vrchol překladatelského umu lze nalézt v odstavci 3.8, kde jsou anglické termíny hardware a software přebrány a „přeloženy“ také jako hardware a software. Škoda, že překladatel nevěděl, že angličtina v době počátků rozvoje počítačové techniky přenesla tradiční hovorové pojmy do oblasti počítačů. V základním původním významu totiž tato slova označují hmatatelné (tvrdé, železné) a nehmatatelné složky produktu. Překladatel normy učinil zase opačný krok a v češtině rozšiřuje působnost obou pojmů mimo počítačovou oblast! Budeme tedy chodit do železářství pro hardware? V normě se tyto termíny vyskytují několikrát, a pouze jednou, nejvýše dvakrát je tento převod správný. Podobných perel je v N až dost.
Existují i překladatelské oříšky
V normě lze však objevit i skutečné překladatelské oříšky. Nebudeme zde citovat doslovně. Zmíníme pojem environment, jenž je v N přeložen jako prostředí. Tento případ se však spíše dotýká toho, co bychom česky označili jako podmínky. Jde totiž o ochranu všeho, co náleží do konfigurace, před poškozením a zneužitím
a o případné obnovení původního stavu: nikoliv tedy o vytvoření prostředí, ale o vytvoření podmínek. Pak nezbývá než odpoutat se od otrockého překládání a napsat příslušnou část jasně a česky.
„Rozlousknout oříšek“ nelze nic neřešícím otrockým překladem. Dovoluji si konstatovat, že mnoho míst N je ukázkou otrockého překladu par excelence: např. criticality in terms of high risks, safety, mission succes etc. přeloženo jako kritičnost z pohledu vysokých rizik, bezpečnosti, úspěchu poslání apod. jistě lépe zní jako náročnost vyjádřená velkými riziky, požadavky na bezpečnost, úspěšnou realizaci atd.
Konstatuji, že impact neznamená jen dopad na něco, ale také zde vhodněji vliv na něco.
S předchozím odstavcem souvisí i další chyba: the controlled retrieval of copy of the controlled original není řízené vyhledání kopie řízeného originálu, ale jde o kontrolované (sledované, možná spíše zabezpečené nebo bezpečné) pořízení kopie chráněného („řízeného“) originálu.
Na příkladu nadpisu Implementation status (designed/built/produced standard) zachytíme hned několik objektů našeho zájmu. Byl přeložen jako Stav uplatnění (návrh/výroba).
Termín implementace zná dobře programátor a uživatel počítače. Zde je nejvhodnější stav realizace. Mezi různými způsoby realizace se v češtině rozlišuje jinak. Rozhodně není třeba v těchto případech rozlišovat mezi anglickým built a produced – postačí nám naše vytvoření. Vyjádření pomocí lomítek se u nás rozmáhá. Jeho původ lze vysledovat z textů, ve kterých je nezbytné přesné vyjadřování: symbol A/B se čte A nebo B nebo obojí. Jde tedy o podstatné zkrácení textu. Norma by se měla vyznačovat přesným vyjadřování, a právě naposled uvedený případ vyvolává v tomto směru oprávněné pochyby. Měli bychom tedy lomítko používat jen tam, kde je to nutné, a ne jen jako okrasu a příznak světovosti.
Dalším inflačním produktem je termín identifikace. Identifikaci je v češtině možné chápat také jako označení, ale vždy s jistým příznakem hledání, zjišťování. Když však přeložíme „...that is identified in the contract“ jako „...který se identifikuje ve smlouvě“ jsme dosti daleko od pravého významu „... který je zahrnut do smlouvy“.
Mimo to by jistě bylo nezanedbatelné procento uživatelů normy, kteří by nevěděli, co se takovou identifikací vlastně myslí.
Závěr
Text normy ČSN ISO 10007 se všemi náležitostmi zabírá 27 stránek formátu A4. Rozsah uvedených poznámek, zdaleka nepoukazujících na vše, co by připomínku zasluhovalo, není v relaci k tomu zanedbatelný. Přestože jsme v úvodu konstatovali, že ponecháváme stranou kvalitu normy jako takové, neubránili jsme se alespoň letmého pohledu na tento problém.
Konstatujme tedy na závěr, že norma ČSN ISO 10007 zdaleka neodpovídá požadavkům na normu běžně kladeným. Nacházíme v ní zejména nejednoznačné a nepřesné formulace a postrádáme objasnění souvislostí. Normě chybí to, čemu se obvykle říká systémovost. Příkladem v tomto směru jsou normy řady ISO 9000, kde v nové verzi byly jednotlivé subsystémy zabezpečení kvality přeskupeny tak, že vznikl systém, který neodporuje kybernetickým zásadám tvorby systémů. V předchozí verzi tomu tak nebylo.
Přestože je ČSN ISO 10007 součástí souboru norem týkajících se zabezpečení kvality, své postavení v něm nevymezuje dosti jasně. Alespoň podle mých zkušeností to praxe potvrzuje. Lidé, kteří ji mají aplikovat, jsou dosti často bezradní. A to je chyba, a nejen jejich.
Ke vzniku těchto poznámek podstatně přispěli autoři české normy. Překladatel totiž musí nejen ovládat oba jazyky, zdrojový i cílový, ale bezpodmínečně také reálie prostředí, kterého se překládaný text týká. Ani o jednom, ani o druhém nás tvůrci ČSN ISO 10007 nepřesvědčili ani v nejmenším. A když z požadavku na znalost reálií slevíme, máme pro překladatele radu: chce to kvalitní slovník, nepoužít hned první termín, který se nabídne, a trochu namáhat hlavu.
Někdo může samozřejmě namítnout, že jde o nepodstatné detaily. Náš jazyk má ale mimořádnou vyjadřovací schopnost, která může dobře konkurovat i němčině. Přejímejme z angličtiny, ale neničme lajdáctvím a povrchností to, co je na našem jazyku cenné a co nám je zárukou vzájemného dorozumění. Jinak se může stát, že v nastupující éře společnosti založené na výměně informací si nebudeme navzájem rozumět, tj. nebudeme schopni si vyměňovat informace, ale každý na svém písku si budeme přehazovat hromady nesourodých a ani v nejbližším relevantním okolí nevyužitelných dat.
Doc. Ing. Jiří Cendelín, CSc., je absolventem Fakulty elektrotechnické VŠSE v Plzni. Od roku 1961 pracoval ve Výzkumném ústavu Škoda Plzeň. Zabýval se simulací systémů a od konce 60. let i automatizovanými řídicími systémy. V letech 1975 až 1986 pracoval ve vývojovém oddělení Závodu těžkého strojírenství koncernu Škoda, kde vedl skupinu zabývající se projektováním a softwarem automatizovaných řídicích systémů válcovacích tratí. Od roku 1989 je učitelem na katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni a vedoucím Oddělení informačních a řídicích systémů tamtéž. Jeho odborný zájem v současné době poutá především problematika projektování řídicích a informačních systémů. Jeho adresa je cendelin@kky.zcu.cz
|