Aktuální vydání

celé číslo

01

2021

Řídicí systémy pro strojní výrobu a montáž, průmyslová robotika

Programovatelné automaty (PLC, PAC), operátorské panely, jednotky edge

celé číslo

Prostředky CPM v roce 2003

číslo 10/2003

Prostředky CPM v roce 2003

Citovat sama sebe hned v úvodu není asi nejlepším začátkem nového článku. Přesto to udělám. V šestém čísle loňského ročníku tohoto časopisu jsem se pokusil o stručný přehled základních funkcí systémů CPM. Chtěl jsem naznačit, co nového mohou tyto systémy nabízet a také se pochlubit, jak tuto problematiku řeší naše firma [1]. Za rok se pokrok na tomto poli rozhodně nezastavil. A právě o tom je tento článek.

Co zůstalo, co se změnilo

Když se ještě vrátím k loňskému článku: zkratka CPM (Collaborative Production Management) byla tehdy novinkou zaváděnou jako označení množiny systémů dříve definovaných jako MES (Manufacturing Execution Systems). Dnes už mohu přiznat, že mi nová definice a nová zkratka připadaly přece jen mírně redundantní. Odlišnosti od systémů MES se zdály být jen znakem přirozeného vývoje užívaných prostředků. Nicméně, odkazů na CPM v odborných materiálech přibývalo (medializace je důležitá i pro život nových pojmů). Především se ale vyskytly nové produkty umožňující řešení nových úloh. Zdá se tedy, že CPM je a bude skutečně kvalitativním krokem vpřed.

Příčiny lze najít v měnících se podmínkách světového hospodářství. Denně o tom můžeme číst: výrobci jsou nuceni vyrábět stále rychleji, kvalitněji, při menších nákladech a plnit stále přísnější omezující limity. Globální trh znamená globální konkurenci. Informace o úspěšnosti firem jsou díky informatice a komunikační technice k dispozici kdykoliv a kdekoliv. Jedním z užívaných a uznávaných měřítek zdraví firmy je ukazatel návratnosti ROA (Return On Asset). Tento koeficient do značné míry ovlivňuje i postavení společnosti na burze a působí jako zpětná vazba pro možné investory. Růst ROA je tedy životním zájmem každé společnosti. Z definice plynou jen dvě možnosti: růstu ROA je možné dosahovat růstem zisku nebo efektivnějším využíváním aktiv společnosti. Trvalý růst zisku je ale jen těžko udržitelný. Zbývá proto zaměřit se na efektivitu – je třeba lépe hospodařit. Jak na to? Pozornost se více než dřív obrací dovnitř, do struktur vlastní firmy. Výrobci budou dále zavádět nové převratné technologie. Tlak ekonomických ukazatelů je ale nutí vyrábět více a lépe na tom, co už mají. Ve výrobě, ve správě výrobních prostředků, v distribuci, v dodávkách, v prodeji. Dalším rysem měnícího se trhu je rostoucí objem kooperace. Spolupráci je nyní často vidět tam, kde dřív byl jen nesmiřitelný konkurenční boj. Neodpustím si trochu laciný odkaz na podobnost s přírodou: spolupráce kolektivního hmyzu (mravenci, termiti, včely) zřejmě není výsledkem vzájemné lásky těchto tvorů, ale je to velmi úspěšná strategie pro přežití. Dalších příkladů, kdy symbióza organismů byla úspěšnější než boj, by se našlo velmi mnoho. I proto se z dodavatelů a zákazníků stávají partneři. A ti mimo jiné sdílejí to nejcennější v dnešním světě – informace.

Konkrétně se spolupráce projevuje zejména v těchto oblastech:

  • V plánování výroby a výrobků, kde výrobci musí pružně a do poslední chvíle reagovat na měnící se požadavky svých zákazníků v konstrukci (případně složení a jiných parametrech), kvantitě i distribuci výrobků.

  • Ve správě výrobních prostředků a jejich údržbě: stále více výrobců se snaží zlepšit ekonomické ukazatele mimo jiné i tím, že tzv. outsourcují činnosti, které nepatří přímo k jejich výrobním aktivitám.

  • Jsou zde ale i další důvody, které nutí podniky zpracovávat a sdílet informace: ze strany správních orgánů roste a bude růst tlak na zavádění dalších a dalších opatření. Ať už se týkají anebo budou týkat životního prostředí, norem, zdravotní nezávadnosti, sociálního zabezpečení, certifikátů kvality apod. To vše musí a bude muset být plněno a dokladováno.

  • Aktuální a kvalitní informace jsou nutné i uvnitř firmy. Aby obstál v konkurenci, musí mít výrobce trvalý přehled o svých současných kapacitách. Vystihují to anglické termíny capable to promise a profitable to promise: k převzetí objednávky musím vědět, že jsem schopen požadované vyrobit, a musím si být jist, zda a za jakých podmínek budu vytvářet zisk. To mohu jen na základě současných, reálných informací.

A to jsou úkoly, které musí pomoci řešit prostředky CPM.

Zájemce o podrobnější a přesnější výklad souvislostí předchozí neumělý exkurs do světa ekonomie asi příliš neuspokojil. V tom případě bych odkázal na články poradenské firmy ARC [2], [3], [4], popř. na další, které lze nalézt na adrese http://www.arcweb.com.

Konkrétní postupy a konkrétní řešení

Definice ve [2] představuje CPM jako širokou sadu aplikací, které zpracovávají a zprostředkovávají výrobní informace pro různé skupiny zainteresovaných pracovníků. ARC dělí prostředky CPM do tří základních kategorií:

  • systémy pro práci s informacemi,
  • systémy optimalizace,
  • systémy pro detailní plánování výroby.

Pro přehlednost se tohoto rozdělení v dalším výkladu přidržím.

Systémy pro práci s informacemi
Přehledem vlastností typických informačních systémů podniku, které mají přímou návaznost na výrobu a technologický proces, se podrobně zabýval článek [5] (hovoří o těchto systémech jako o podnikových datových skladech). Mohu se proto soustředit na detaily, zkušenosti a příklady z praxe.

Technické, technologické nebo, chcete-li, výrobní informační systémy se obecně vzato navzájem velmi podobají (jde zde většinou o sjednocování dat z různých zdrojů, krátkodobou a dlouhodobou historii, požadavky na zpracování a validaci dat, způsoby prezentace). Obsahují navíc třídy informací, jejichž formu a způsob zpracování určuje norma nebo technická nutnost (životní prostředí, bilance, energetika atd.). Při bližším pohledu ale zjistíme velmi výrazné odlišnosti. A to nejen průmysl od průmyslu: různé podniky stejného oboru často akcentují různé druhy informací, různé zpracování, různé způsoby prezentace. Úspěšná aplikace je skoro vždy originál tzv. ušitý na míru.

Protože máme (firma ABB) zákazníky téměř ve všech oblastech průmyslu, bylo třeba najít způsoby, jak tyto požadavky řešit.

Industrial IT
Možnost tvorby jedinečných zákaznických aplikací je přímo jednou z vlastností systému pro průmyslovou automatizaci Industrial IT od firmy ABB [6]. Aplikace využívají metodu tzv. Aspect Objects, založenou na tom, že každý zobrazovaný objekt zúčastňující se výroby, ať už je to výrobní zařízení nebo jeho část, výrobek anebo kterýkoliv jiný výrobní prvek, má volně konfigurovatelnou sadu vlastností – aspektů. Těmi mohou být nejen události a časové průběhy veličin, ale i jakákoliv další data – strojní výkresy, návody, historie oprav, genealogie produktů, vše podle přání zákazníka. Přístup k aspektům otevírá pravé tlačítko myši (na základě přístupových práv účastníka, samozřejmě). Tato konfigurace dovoluje v jednotném prostředí webového prohlížeče zprostředkovat a zobrazovat rozdílná data např. pro technology, údržbu a vedoucí pracovníky výroby a obchodního úseku.

Information Manager
Bylo také nutné vytvořit specializované polotovary: Information Manager (jak se nazývá základní software informačních systémů od firmy ABB) má varianty použitelné pro různá průmyslová odvětví. Vsádkové výroby využívají Production Data Log pro snadnou práci s daty vsádek a jejich částí. Papírenský průmysl má Profile Log, který umožňuje zobrazovat a vyhodnocovat data z měřicích rámů pro každou cívku papíru. Výroby s požadavky na bezpečnost dat a prověřovací záznamy (např. farmacie) mají možnost využívat sledování auditů (audit trail), duální logování do systému (data jsou z důvodu bezpečnosti archivována na dvě fyzicky nezávislá média) atd. Některá průmyslová odvětví (jako např. cementářství nebo metalurgie) mají na bázi softwaru Information Manager vlastní speciální aplikace.

Týmová spolupráce na projektu
Dosud uvedené by ale stále nestačilo – zákazník zná svou výrobu obvykle podstatně lépe než dodavatel. Co ale zná lépe vždy, jsou potřebné informační toky a vazby mezi nimi, což totiž ve velké míře jsou vazby mezi konkrétními lidmi. Chceme-li proto vytvořit efektivní informační systém (ať už se jako informace přenáší cokoliv), je třeba se zákazníkem (popř. s firmami, které pro něj tvoří místní podporu) úzce spolupracovat už od počátku tvorby aplikace. Popíšu to na následujícím příkladu.

Při nedávné realizaci výrobního informačního systému pro jednu českou cementárnu byl hned po uzavření kontraktu sestaven tým lidí, kteří dostali projekt na starost. Konkrétně – zákazník jmenoval členy týmu z útvarů výroby, energetiky (zprávy, bilance, stavy), technologie a kvality (LIMS a životní prostředí), údržby (data pro správu výrobních zařízení) a informatiky (přenos informací do podnikové sítě a podnikového informačního systému od firmy SAP). Kromě toho byl ještě jmenován tzv. řídící výbor (steering commitee) z vrcholových pracovníků obou partnerů, který měl záležitosti postrčit dopředu v případě uváznutí. Podařilo se tak dosáhnout toho, aby všechny skupiny příštích uživatelů už od počátku spolupracovaly na projektu a aby byly zohledňovány jejich připomínky a požadavky. Jiný postup by zřejmě skončil neúspěchem – v každé organizační struktuře existuje velmi silná rezistence proti zavádění novinek. Již jen proto, že každá novinka může domněle nebo skutečně ohrožovat postavení jednotlivců v této struktuře. Bylo poučné sledovat, jak se po počátečním odporu minimálně některých útvarů (co si to na nás zase vymysleli, aby nám přidělali práci) postupně objevovaly jejich nové požadavky (jak je možné, že se pro nás nepočítalo s takovýmito zprávami? apod.).

Zárukou otevřenosti jsou standardy
Požadavky na data a jejich zpracování se stále mění. Je proto nutné uživateli zajistit možnost vlastní práce s nimi. Cestu k tomu vidí firma ABB v důsledném využívání skutečných standardů i „standardů“ (webové prostředí, Microsoft Excel, Microsoft Word, Crystal Reports, Acrobat pro prezentaci zpráv, OPC, XML, ODBC, OLE DB pro komunikace s jinými aplikacemi apod.).

Systémy optimalizace procesů

Optimalizačními nástroji se dříve rozuměly pouze prostředky řízení technologie a jejích částí, většinou „značková high-tech„ řešení (trochu o tom svědčí i anglická zkratka APC – Advanced Process Control). Šlo o popis a řízení složitých mnohoparametrových systémů, systémů nelineárních, nemonotónních, s proměnnými parametry, výpočty optimálních směsí a postupů, maximalizace výkonů, minimalizace spotřeb energií a surovin apod. Postupně přibyly ještě nástroje modelování soustav, simulační a tréninkové programy a prostředky pro „dolování z dat„ (data mining) a jejich validaci.

Tyto produkty (a jejich stále pokročilejší verze) zůstávají významnou součástí automatizace i ve věku systémů CPM. Pohled na prostředky optimalizace se ale rozšířil a změnil – stálý tlak na efektivitu firmám ukazuje, že řízení výroby nemůže být nezávislé na řízení celého podniku. Výkonnost podniku totiž často zaostává i proto, že nejsou sladěny požadavky obchodu a výroby. Vyjádřeno v pojmech teorie řízení, zbývá uzavřít řídicí okruh mezi výrobou a dalšími strukturami podniku (obchodem, údržbou atd.) a pokusit se spojit tradiční řízení technologických procesů a řízení výroby do jednoho systému. Rozvoj těchto prostředků, jejichž anglické názvy jsou PAM (Plant Asset Management) a RPM (Real Time Performance Management), je tak zřetelný, že je studie [7] označuje za jednu z mála skutečně zajímavých a nadějných komodit na jinak hroutícím se trhu s průmyslovou automatizací.

Teď ale ještě zpátky ke „klasickým„ optimalizačním nástrojům. Mohl bych na tomto místě začít jmenovat mnoho vyzkoušených a z technického hlediska jedinečných řešení, které firma ABB dodává pro použití v chemických, metalurgických, papírenských, potravinářských a jiných provozech. Vyhnu se ale obecnému přehledu a zmíním se opět jen o několika detailech jedné konkrétní aplikace v ČR (pochází shodou okolností také z oblasti výroby cementu).

Většina cementářů zná slovo Linkman – je to název systému řízení a optimalizace nejčastěji aplikovaný na rotačních pecích. Tato část technologie představuje nejtvrdší oříšek celé výroby cementu. Cementářská rotační pec je horký, energeticky velmi náročný provoz. Řízených a řídících veličin je několik, klíčové informace o soustavě jsou pouze nepřímé a s velkým dopravním zpožděním, pec se chová jinak v různých provozních situacích, k havárii se značnými finančními i jinými důsledky je často jen krůček. Operátor musí mít kvalifikaci, trénink pro řešení různých kritických situací a důležitou vlastnost – pozornost. Systém Linkman je velmi úspěšné řešení: s prokazatelnými výsledky řídí dnes více než 200 rotačních pecí na celém světě. Zásluhu na tom mají používané řídící nástroje: fuzzy algoritmy pro řídící strategie, neuro-fuzzy analyzátory pro dočasně nedostupné informace a verifikaci dat z několika zdrojů, adaptivní algoritmy pro dílčí řídící strategie, jednoduché a názorné grafické vývojové prostředí. To ale není všechno. Důležitá je opět důsledná spolupráce se zákazníkem od samého začátku projektu. Platí zásada, že řešení může být úspěšné pouze tehdy, přijme-li ho obsluha. Proto je např. součástí implementace předprojektová studie, která zhodnotí daný stav a dá zákazníkovi představu, co a za jakých podmínek automatické řízení přinese. Proto je od začátku projektu snaha motivovat operátory k používání systému a jeho dalšímu zlepšování.

Operátoři a technologové spolupracovali od začátku projektu na tvorbě řídících strategií také v nedávné realizaci v cementárně Prachovice. Za zmínku zde stojí zajímavý vývoj jejich názorů. Operátoři vždycky hovořili o „své“ peci jako o naprosto ojedinělém, obtížně zvladatelném zařízení, téměř s vlastnostmi nevyzpytatelného živého tvora. Během odlaďování, tréninku a hlavně počátků automatického provozu překvapeně zjišťovali, že základní strategie pro různé provozní stavy jsou modifikacemi mnohokrát použitých postupů. Co se skutečně odlaďuje, jsou vazby mezi strategiemi a jejich parametry. Takový postup dovoluje velká, stále aktualizovaná databáze znalostí o provozu pecí z celého světa. I tak je ale každá aplikace originálem a je třeba dbát na optimální nastavení. Proto také několik měsíců po primárním odladění systému následuje vyhodnocení zkušeností (Linkman obsahuje mimo jiné i prostředky pro monitorování provozu a vyhodnocování úspěšnosti řízení) a sekundární odladění.

V současné době má obsluha za sebou rok a půl zkušeností s aplikací. V posledních měsících to znamená, že více než 90 % celkové provozní doby probíhá v režimu automatického řízení. Parametry, pro které byl Linkman zakoupen, se daří plnit: klesla spotřeba energie, zlepšila se kvalita produktu, projevily se úspory na vyzdívkách atd. Především se ale podařilo zmenšit spotřebu základního paliva (uhlí) ve prospěch alternativních paliv (ekologická likvidace různých odpadů). To by bylo bez automatického řízení těžko realizovatelné. Vedlejším důsledkem jsou i změny v práci operátorů. Periodický trénink pro zachování řídících dovedností je teď nutné řešit administrativně – začíná scházet přirozená praxe (v tom se řízení pece příliš neliší od řízení auta). Další změna – vedení si všimlo, jak se operátorům uvolnily ruce, a začalo na ně přesunovat činnosti, které dřív patřily výrobnímu managementu – např. řízení celé směny se vším, co k tomu patří (docházka, odpovědnost za odměňování, objednávky náhradních dílů, vyhodnocování provozu apod.). Přestože toto rozšíření povinností není mezi operátory úplně populární, je to nezvratný proces a potvrzení vize vyslovené ve studii [4]: ARC se domnívá, že postupné zavádění prostředků CPM bude mimo jiné měnit činnost operátorů a zvyšovat jejich význam pro výrobu. Zatímco dříve měli za úkol především úspěšně převádět proces z jednoho ustáleného stavu do druhého, nyní budou mít čas dohlížet na efektivitu, zvažovat a prosazovat alternativní akce a účastnit se návrhu postupů vedoucích k nejlepším praktikám (best practices). Také tímto způsobem dojde k širšímu propojení výrobní a podnikové úrovně řízení.

Systémy optimalizace aktiv podniku
Jak je již uvedeno v předcházejících odstavcích, existuje mnoho dobrých ekonomických důvodů, pro které se v poslední době stále častěji prosazují prostředky řízení (správy) aktiv společnosti (asset management). Zmíním se zde o dvou takovýchto nástrojích, které jsou součástí stavebnicového systému Industrial IT firmy ABB.

Optimize IT RTPI
Aplikace s názvem Optimize IT RTPI je volně distribuována teprve od poloviny loňského roku. Od té doby se už může pochlubit množstvím referencí z různých odvětví průmyslu (farmacie, chemie, automobilový průmysl, potravinářský průmysl) a také cenou vydavatelů časopisu Control Engineering za softwarové řešení pro rok 2002.

Program Optimize IT RTPI (zkratka znamená Real Time Production Intellegence) měří on-line OEE (Overall Equipment Effectivennes) a pomocí RCA (Root Cause Analysis) uplatňuje TPM (Total Productive Maintenance).

Asi by bylo na místě stručné vysvětlení. U vybraných provozních jednotek (mohou to být nejen důležité stroje, roboty a technologické uzly, ale i celé provozy) se měří on-line efektivita výroby. Část těchto měření většinou není obtížné zajistit – na většině výrobních zařízení se snímají signály jako spuštění, zastavení, porucha, druh poruchy, často bývá měřen výkon linky (zařízení), např. průtok, počet dobrých a špatných kusů atd. Pro identifikaci příčin poruch, ztrát výkonu a kvality bývá dobré využívat i další veličiny (tlaky, teploty, vibrace atd.). Dále jsou tu veličiny, které se obvykle neměří nebo je měřit vůbec nelze – detailní příčiny poruch, administrativní omezení a zastávky, změny ve výrobě, změny šarží, různé zkoušky a přestavování strojů. Všechny tyto informace tedy musí být do systému vkládány manuálně. Používají se různé způsoby – operátor je zadává přímo ve vizualizačním programu operátorského rozhraní, obsluha používá tlačítka, čtečky čárových kódů apod. Na začátku jsou definovány všechny stavy stroje (zařízení, provozní linky), které má význam rozlišovat (třídy jako chod, zastavení, přestavování; typy jako normální chod, malá rychlost, mechanická porucha; kódy – není materiál, saturace, stojí předchozí stroj atd.). Vše ostatní je věcí důsledného bilancování a vyhodnocování. Výstupem jsou analýzy on-line. Jde např. o Paretovy diagramy (statistiky provozních stavů, výpadků, omezení na sledovaných strojích), tzv. penalty diagramy (grafické bilance zachycující doby spotřebované na jednotku produkce), dále tzv. waterfall diagramy (grafické bilance zachycující dobu strávenou stroji v zobrazovaných stavech), diagramy OEE apod. To vše rozlišeno např. pro různé směny, různé výrobní šarže, různé operátory, různé druhy provozu, různé vyráběné produkty a volitelná časová období. Přehledy jsou k dispozici na klientských počítačích v podnikové síti a na webových klientských počítačích a lze je transformovat do standardních formátů (např. MS Excel) pro další použití. RTPI tak umožňuje identifikovat úzká místa ve výrobě, upozornit na příčiny častých výpadků, omezení rychlosti a kvality, na rozdíly a nedostatky v práci obsluhy aj. Analýzy jsou k dispozici on-line a dovolují tak okamžité změny strategie a korekce parametrů směrem k nápravě nedostatků.

Optimize IT Asset Optimizer
Základní myšlenkou zavádění prostředků typu PAM je optimalizovat využívání výrobních prostředků (známý poměr ceny k výkonu při započítání všech nákladů a všech zisků souvisejících s výrobou). Takovéto řízení lze realizovat různými prostředky a má několik kvalitativních stupňů.

Jednou z podmínek pro použití prostředků tohoto typu jsou fungující nástroje pro sledování stavu (Condition Monitoring – CM). Ty jsou (často aspoň částečně) využívány už dnes – snímání vibrací, teplot ložisek a olejů, stavu mazadel, proudů apod.

Prostředky typu CM jsou v současné době jen nutným předpokladem. Výrobci musí zaměstnávat stále méně pracovníků údržby při stále širším okruhu výroby, přímo v podniku je stále méně expertů na dané zařízení, zavádí se outsourcing. Údržba je často fyzicky vzdálená. Proto se potřebuje o poruše nebo její hrozbě okamžitě dovědět a potřebuje znát výsledek analýzy problému, pokud možno i s navrženým řešením. Toto je úkol pro softwarové prostředky vyhodnocující a zpracovávající signály o stavu zařízení.

Další, jistě ne nezbytnou, ale potřebnou složkou správy aktiv podniku je postupné přizpůsobování se otevřeným standardům. Již dříve byla řeč o prostředí webu, o OPC, XML atd. Pro možnost získávat ještě více informací o stavu zařízení je důležité rozšířit používání moderních průmyslových sběrnic a komunikačních protokolů, jakými jsou Foundation Fieldbus a Profibus.

Aby bylo možné řídící okruh mezi výrobou a správou zdrojů podniku skutečně uzavřít, zbývá propojit správu výrobních prostředků podniku (PAM) se systémy řízení a plánování údržby (Computerized Maintenance Management System – CMMS) a ekonomického řízení podniku (ERP).

ABB pro všechny tyto účely nabízí produkt Optimize IT Asset Optimizer, jehož charakteristiku zde uvedu velmi stručně. Systém má tyto složky:

  • Asset Monitor, sloužící ke zpracovávání a vyhodnocování hodnot měřených (snímaných) veličin.

  • Messenger Service, která jednoduchými prostředky zajišťuje, aby hlášení o všech problémech (poruchy, události, výstražná hlášení) i s vyhodnocením situace byla posílána a doručována na správné adresy, a rovněž kontroluje příslušné odezvy a vykonání zásahu. Údržbář mající pohotovost dostane e-mail, SMS nebo zprávu na pager a musí v příslušné době příslušně reagovat. V opačném případě se generují další kroky (opakované zprávy, zprávy na jiné adresy, zprávy vedení atd.).

  • CMMS Connectivity, obsahující nástroje pro spojení s vybranými softwarovými produkty pro řízení údržby (v současné době s produkty firem Maximo, IFS a SAP). V praxi to znamená, že jedním z aspektů každého objektu zobrazovaného v systému (viz shora) mohou být vstupy a pohledy do příslušného systému řízení údržby. To vše včetně zadání objednávky údržby, historie údržby daného objektu, seznamu náhradních dílů, historie stavu daného objektu atd.

Systémy pro detailní plánování výroby

V nadpisu není slovo detailní použito náhodně, neboť do systémů CPM rozhodně nelze řadit střednědobé a dlouhodobé plánování na úrovni podniku, ať už je obsaženo v prostředcích ERP, SCM (Supply Chain Management) a dalších.

Pozorný čtenář si nicméně všiml, že detailní plánování je i součástí popisovaných aplikací Information Manager a Asset Optimizer. Proto výčet prostředků pro detailní plánovaní jen krátce doplním.

Zvlášť významně se detailní plánování uplatňuje ve vsádkových výrobách. Pro tento účel má ABB produkt Produce IT Batch (podstatné informace o charakteristikách tohoto nadstavbového softwaru uvádí [1]). V přísně sledovaných výrobách, jakými jsou výroba léčiv a zčásti i výroba potravin, ale nestačí pouze řídit vlastní primární vsádkovou výrobu. Je třeba velmi přesně a přísně sledovat celou výrobní trasu produktu od nákupu, přijetí a kontroly vstupů, přes všechny operace až po výstupní kontrolu a expedici. To vše musí probíhat podle všech příslušných norem (viz [8]), včetně předepsaného dokumentování všech výrobních operací. Tyto a některé další úlohy (detailní rozvrhy dávkování, řízení kvality atd.) řeší Produce IT ME.

Shrnutí

V porovnání s články [1] a [8] bylo tentokrát mnohem více místa věnováno praktickým zkušenostem s konkrétními produkty. Proto jsou také předchozí řádky doplněny komerčními informacemi o produktech firmy ABB. Přesto šlo pouze o obecný přehled a skutečných zkušeností jsem se jen letmo dotkl. Zájemcům o podrobnější informace lze proto doporučit webové stránky firmy ABB, popř. moji e-mailovou adresu.

Názvosloví
Asset Management
systém správy výrobních prostředků
CMMS – Computerized Maintenance Management System
systém pro automatizované řízení údržby
CPM – Collaborative Production Management
třída prostředků průmyslové automatizace zprostředkujících spojení mezi jednotlivými úrovněmi podniku
ERP – Enterprise Resource Planning
systém ekonomického řízení podniku
LIMS – Laboratory Information Management System
část informačního systému pro práci s laboratorními daty
MES – Manufacturing Execution System
třída prostředků průmyslové automatizace zprostředkujících spojení mezi jednotlivými úrovněmi podniku (částečný průnik s třídou CPM)
ODBC – Open Database Connectivity
jeden ze standardních prostředků pro převod dat mezi databázemi
OEE – Overall Equipment Effectivennes
kritérium celkové efektivity výrobního zařízení
OLE DB – OLE (Object linking and embedding) for Database
jeden ze standardních prostředků pro převod dat mezi databázemi
OPC – OLE for Process Control
standardní softwarové rozhraní mezi systémy průmyslové automatizace
PAM – Plant Asset Management
správa výrobních aktiv, neboli prostředky pro integraci výrobních dat do ekonomických systémů řízení (především údržby)
RCA – Root Cause Analysis
metody pro zjišťování příčin problémů ve výrobě
ROA – Return On Asset
jedno z kritérií používaných pro hodnocení ekonomické úspěšnosti podniku
RPM – Real Time Performance Management
řízení využití výrobních prostředků pro dosažení maximální efektivity výroby
RTPI – Real Time Production Intellegence
část zkratky označující prostředek ABB pro sledování a řízení efektivity výroby
SCM – Supply Chain Management
řízení dodavatelského řetězce (neboli prostředky pro řízení těchto aktivit)
TPM – Total Productive Maintenance
řízení údržby s cílem maximalizovat efektivitu výroby
XML – eXtensible Markup Language
jazyk používaný stále častěji jako standard pro výměnu dat mezi různými softwarovými platformami
Literatura:

[1] UNČOVSKÝ, J.: Systémy CPM a koncepce Industrial IT. Automa, 2002, roč. 8, č. 6, s. 16–19.

[2] Collaborative Production Management Strategies. ARC Advisory Group, August 2001.

[3] Total Automation Business For The Process Industries Worldwide Outlook. ARC Advisory Group, 2002.

[4] Collaborative Process Automation drives Return on Asset. ARC Advisory Group, June 2002.

[5] MADRON, F. – HOŠŤÁLEK, M.: Datové sklady při kontinuální výrobě. Automa, 2003, roč. 9, č. 7, s. 9–11.

[6] UNČOVSKÝ, J. – KŘENA, M.: Jednotné řídicí prostředí Industrial IT. Automa, 2001, roč. 7, č. 9, s. 93–95.

[7] Plant Asset Management & Condition Monitoring – Systems Worldwide Outlook. ARC Advisory Group, 2003.

[8] UNČOVSKÝ, J.: Průmyslová automatizace, validace, normy. Automa, 2003, roč. 9, č. 7, s. 48–50.

Webové odkazy:
http://www.abb.com/cz
http://www.arcweb.com
http://www.manufacturing.net/ctl/index.asp?layout=articleWebzine&articleid=CA269650

Ing. Jiří Unčovský, CSc.,
ABB s. r. o.
(jiri.uncovsky@cz.abb.com)

Inzerce zpět