Aktuální vydání

celé číslo

08

2021

Digitální transformace a konvergence provozních, informačních a inženýrských systémů

Výzkum, vývoj a vzdělávání v automatizaci

celé číslo

Projekty velkých vědeckých zařízení podporované Akademií věd ČR

Akademická rada AV ČR přijala doporučení prosazovat v rámci prioritní osy 1 operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v kategorii velkých projektů společný projekt Biotechnologického centra AV ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy BIOCEV, projekt středoevropské synchrotronové laboratoře v Brně CESLAB a projekt víceúčelového vysokovýkonového laseru ELI, jenž by se měl vybudovat ve středních Čechách.
 
Všechny tři projekty by měly být součástí evropských vědeckých programů a měly by je využívat nejen čeští, ale i zahraniční výzkumníci.
 
Důležité je, aby tyto vědecké projekty nebyly pro Česko jen prestižní záležitostí, ale aby se na jejich činnosti a výsledcích mohly podílet i české firmy. Z tohoto hlediska mi nejlépe připravený připadá projekt BIOCEV, který bude sloužit základnímu výzkumu, výuce studentů, především z Přírodovědecké fakulty a 1. lékařské fakulty UK, ale i aplikovanému biotechnologickému a medicínskému výzkumu. BIOCEV navázal spolupráci s více než dvaceti průmyslovými partnery, jejichž zájmem je výsledky výzkumu co nejrychleji a nejefektivněji přenést do praxe. Mnozí z průmyslových partnerů hodlají svá vývojová centra umístit přímo do areálu, kde BIOCEV vzniká. Počítá se i se společnou sociální infrastrukturou (možnosti přechodného i trvalého ubytování, konferenční centrum, dětská školka atd.).
 
Také projekt ELI kalkuluje s účastí konkrétních českých i zahraničních průmyslových partnerů. Vysoce výkonný laser by se měl stát prostředkem nejen pro základní výzkum v kvantové a relativistické fyzice, ale také např. pro aplikovaný výzkum nových materiálů využitelných v mnoha oborech techniky.
 
Projekt CESLAB z hlediska konkrétního uplatnění českých firem na výstavbě a činnosti vědecké laboratoře i na využití získaných výsledků v praxi zatím zaostává. Prohlášení, že synchrotronová laboratoř významně podpoří rozvoj vědecké a výzkumné činnosti v regionu, jsou příliš obecná; navíc platí v zemích s jinou strukturou průmyslu a lepší podporou uplatnění vědy a výzkumu v praxi, než je tomu v Česku. Podaří-li se AV ČR tento projekt realizovat, mohly by jeho výsledky využívat průmyslové firmy především v oblastech výzkumu materiálů, mikroelektronice, nanotechnologiích, farmacii, biotechnologiích a dalších oborech. Byla by tu šance, aby se české firmy působící v těchto oborech dostaly na světovou špičku. Zda budou mít české firmy zájem a odvahu využít výsledky výzkumu realizovaného v této laboratoři, však zdaleka nezáleží jen na samotných vědcích. Jestliže zde poptávka ze strany českých firem nebude, vyvstává otázka, zda je Česká republika nejlepším místem pro vybudování tohoto nákladného zařízení.
(Bk)