Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
O své zkušenosti s digitalizací výroby prostřednictvím COMES OEE se podělí Stanislav Novotný, jednatel společnosti Plastia, a Jiří Sobotka, vedoucí výroby.
Ekonomická situace na trhu a inflace mají dopady na výrobní podniky, které se potýkají s výrazným růstem téměř všech vstupů, např. cen energií i výrobního materiálu. Mnoho firem rovněž řeší nedostatek vstupních surovin, komponent pro výrobu, jehož důsledkem je omezení výroby i nedodržení stanovených termínů dodávek. Časový souběh nepříznivých okolností je impulsem, který nutí ředitele podniků i manažery vyhodnocovat výrobu v reálném čase. Více než jindy manažeři vytvářejí i aktivují krizové plány, aby zabránili ekonomickému propadu a zajistili provoz výroby. Automatizace a digitalizace mohou přispět k udržení produktivity i zvládnutí složité situace na trhu. Proč je dobré výrobu v současnosti modernizovat a digitalizovat a průběžně sledovat klíčové výrobní ukazatele, především KPI OEE (Key Performance Indicator – Overall Equipment Effectiveness), jsme se zeptali Stanislava Novotného, jednatele společnosti, a Jiřího Sobotky, vedoucího výroby Plastia s. r. o. – výrobce plastových produktů z Nového Veselí, regionálně blízkého zákazníka firmy Compas automatizace, spol. s r. o.
Pane řediteli Novotný, společnost Plastia používá k výrobě moderní stroje i technologie. Proč jste se rozhodli pokračovat v digitalizaci právě s COMES OEE?
Společnost Plastia se zabývá výrobou produktů pro dům i zahradu již třicet let. Potřeba získávání a zpracování dat se postupně vyvíjela a s ní i nutnost digitalizace. Dlouho jsme vybírali z možných řešení, nakonec jsme se rozhodli podle našeho názoru pro to nejlepší – pro COMES OEE, díky kterému vidíme dopad na rozvoj výroby, můžeme vyhledávat slabá místa, usnadňovat práci manažerům a operátorům. Ostatně data bez lidí jsou jen čísla.
Jaký přínos má plánování, sběr dat a vyhodnocování v rámci COMES OEE pro rozhodovaní jednatele společnosti?
COMES OEE mi poskytuje detailní přehled o reálném stavu výroby. I díky tomu mohu přijímat adekvátní rozhodnutí.
Jak společnost Plastia zvládá současnou situaci na trhu a jak k tomu pomáhá digitalizace výroby s COMES OEE?
Firma se musela přizpůsobit reálné situaci na trhu. Digitalizace výroby nám umožňuje mít přehled o kapacitách i reálných termínech.
V další části rozhovoru se budu ptát na zkušenosti a názory pana Jiřího Sobotky, vedoucího výroby.
Pane Sobotko, jak COMES OEE funguje ve výrobě Plastia v oblasti monitorování výkonu a počtu vyrobených výrobků?
Před zavedením MES nám chyběly výkonové parametry. Do informačního systému Helios jsme ručně zadávali informace o vyrobených dílech po každé směně, poměrně pracně jsme data dohledávali a vyhodnocovali, často bylo obtížné určit příčiny, proč se objevuje kolísání hodnot. Chyběla nám taktéž data o cyklech strojů, neshodách, veškerý sběr informací probíhal ručně, vyhodnocení často následovalo až po výrobě, na konci směny, někdy do konce týdne či měsíce. Nyní je situace jiná, automatizace přinesla přímý přenos informací do systému MES. Na operátorovi je pouze určení typu neshody nebo druhu prostoje, pokud vznikne. Reakce je nyní okamžitá a případná slabá místa a potenciální škody jsme schopni odchytit uprostřed výroby. To je úspora časová i finanční.
Ve výrobě je zásadní kvalita výrobků. Monitorujete aktivně s COMES OEE kvalitu během celého výrobního procesu?
Upřímně, naše výrobní dávky jsou krátkodobé a sortiment dílů je široký. Uprostřed procesu vidíme pouze hlavní nedostatky či chyby, ty řešíme operativně. Z pohledu kvality je přínos největší pro opakující se výrobu, tedy navazující cykly, s ohledem na delší časové období. Podle nasbíraných dat určíme kritická místa a provedeme změny či opatření pro následnou výrobu.
Manažeři výroby mi často sdělují, že operátorům vyhovují výrobní terminály, na kterých se zobrazují informace o plnění plánů, výkonnostních norem i kvality. Jaká je vaše zkušenost?
Zobrazení aktuálních dat je bezesporu přínosné. K navýšení výkonu dochází krátce po zavedení těchto „vizualizací“. Mění se i vnímání operátorů, když si uvědomí, že jejich pracovní nasazení je okamžitě vidět, a to i včetně možnosti kontroly. Také se nám objevila osobní i kolektivní soutěživost v plnění cílů. Pokud člověku neukážete, jaký má cíl a v jaké úrovni jej plní, nemůžete ani očekávat, že se bude snažit o vyšší výkon, i když pro něj má rezervy či příležitosti. A jsme zase u důležitosti dat a jejich monitorování. Co neměřím, nemohu hodnotit ani zlepšit.
Jak hodnotíte stav před zavedením COMES OEE a současný stav? Co bylo největším přínosem pro provoz výroby i práci vedoucího lisovny?
Dnes dokážeme ihned i zpětně (podle potřeby) určit slabá místa a možnosti vzniku problémů a přijímat opatření. Hodí se přidat příklad z praxe: plánování výroby – jak z pohledu výkonu, tak i kvality a dostupnosti. Jestliže se jeden výrobek vyrábí na třech různých strojích, podle sesbíraných dat určíme, který stroj má nejlepší výkon, nejnižší neshody pro další výrobu, a tedy nejlepší ekonomickou výkonnost.
Děkuji panu Sobotkovi za odpovědi a požádám pana Novotného, aby se zmínil o zajímavých projektech v oblasti výroby Plastia.
Pane Novotný, které výrobní projekty, řešíte v současné době?
Dlouhodobě se zabýváme efektivním zpracováním odpadního materiálu, ve kterém vidíme cennou surovinu.
Vzniká nám uzavřený cyklus přímo uvnitř firmy. Materiál, který vznikne neshodným procesem, neopustí brány firmy. Opětovným zpracováním získáme takzvaný postfactory recyklát, který znovu využijeme při výrobě svých produktů, například pro vnitřní části tolik oblíbených samozavlažovacích truhlíků. Snažíme se tedy o to, aby odpad vůbec nevznikl. A pokud již k tomu dojde, je to opravdu asi jen 1 %. Znovu využíváme i obalové materiály a také těm se snažíme dát přidanou hodnotu, například vermikompostéry vyrábíme ze stoprocentního recyklátu. Jejich obal je z hnědé lepenky, potištěný pouze černou ekologickou barvou. Páska k přelepení kartonu je taktéž papírová, bez přírodu zatěžujících lepidel. Prodejní balení je zároveň přepravním. Zákazník, který si takový výrobek koupí, obal ještě jednou využije při zakládání vermikompostéru. Díky ekologickému potisku a přírodní kartonáži jej může roztrhat a použít jako podestýlku pod žížaly. Takže žádný odpad nevznikne.
Ostatní výrobky i obaly značíme recyklačními značkami, abychom co nejvíc usnadnili orientaci zákazníků v tom, jak s výrobky nakládat, když doslouží. V loňském roce jsme taktéž investovali do značení produktů, nově branding našich výrobků využívá značení laserem. Dříve jsme používali štítky, loga, která se složitě oddělovala i recyklovala; to je již minulost. Postupně ustupujeme od klasických papírových návodů a brožur, papír je cenná surovina, dá se využít smysluplněji. Pokud můžeme, snažíme se obalové materiály potisknout oboustranně, aby nebylo nutné vkládat další příbaly. A pokrok vidíme v QR kódech, které jsme také začali tisknout na výrobky – zákazník si pak jednoduše stáhne návod a potřebné informace. Logika je prostě taková: než obaly likvidovat, je lepší je vůbec nevytvářet.
Děkuji Vám pane Novotný za poskytnutý rozhovor a dovolím si položit ještě poslední otázku. Každý z nás je tak trochu zahrádkář, a když ne, zajisté potřebujeme občas květináč. Který nový produkt byste nám doporučil?
Určitě bych doporučil naše skvělé vermikompostéry neboli žížalovníky a Bokashi, opět výrobek z oblasti domácího zpracování bioodpadu. Ten nyní ve městech často končí v klasických popelnicích, uvádí se rozpětí mezi 40 a 60 %, a přitom jej lze jednoduše přetvořit na kompost a stoprocentně přírodní hnojivo. Na podzim chystáme novinku, velkoobjemové krmítko pro přikrmování ptactva. Dlouhodobě spolupracujeme s Českou společností ornitologickou a jsme hrdým a troufnu si říct i zapáleným partnerem celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách, Ptačí hodinky, která se koná vždy v prvním lednovém týdnu.
Rozhovor připravila Romana Prokopová,
vedoucí marketingového oddělení Compas automatizace, spol. s r. o.
Obr. 1. Stanislav Novotný, jednatel společnosti Plastia
Obr. 2. Jiří Sobotka, vedoucí výroby společnosti Plastia
Obr. 3. Hlavní obrazovka terminálu
Obr. 4. Neshody a jejich klasifikace
Obr. 5. Přehledová směnová vizualizace
Jaké funkce obsahuje MES/MOM systém COMES?
COMES OEE je vyvíjen jako součást řešení Digitální továrny Compas ve vizi Industry 4.0.
Jádro řešení Digitální továrny Compas, systém MES/MOM (Manufacturing Execution System and Manufacturing Operations Management) COMES, je tvořeno moduly a koncepty. Jde o konfigurovatelné aplikace modulárně řešící standardní úlohy pro plánování a pružné recepturové řízení výroby, sběr dat technologických veličin, řízení jakosti, intralogistiky a údržby. Koncepty je možné instalovat postupně podle potřeb podniku, automaticky se propojují formou „puzzle“ a jejich spojení přidává uživateli funkce navíc. V komplexní instalaci umožňují plně digitální řízení výroby továrny pro dávkové, šaržové, diskrétní a sériové výroby:
- COMES APS umožňuje operativní rozvrhování a digitální přidělování výroby,
- COMES HRM obsahuje funkce pro řízení lidských zdrojů ve výrobě,
- COMES Batch je určen pro pružné recepturové řízení a dokumentování procesní části výroby,
- COMES OEE je systém řízení výroby, monitorování a vyhodnocování KPI v reálném čase,
- COMES Historian je určen pro sběr a archivaci veličin a jejich zobrazení v trendech pro optimalizaci průběhu technologických procesů,
- COMES LAB je koncept pro řízení laboratoře a kvality dávkové výroby,
- COMES WMS je kompletní řešení interní logistiky továrny od skladu surovin po sklad výrobků,
- COMES Maintenance pomáhá řízení údržby podniku.
Pro dotazy nebo prezentaci systému COMES kontaktujte firmu Compas.