Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Trh pro elektrické servopohony v Německu dále rychle roste. Více než dvě třetiny výrobců výrobních strojů a zařízení počítají s tím, že počet jimi nakupovaných servopohonů bude v budoucnu ještě narůstat. Souvisí to zřejmě se stále častějším používáním komunikačních protokolů na bázi průmyslového Ethernetu, s integrací dalších inteligentních a bezpečnostních funkcí do servosystémů a rovněž s rostoucím celospolečenským tlakem na snižování spotřeby energie v průmyslové výrobě.
K uvedeným závěrům opravňují výsledky aktuálního nezávislého marketingového průzkumu shrnuté do zprávy s názvem Marktstudie: Servoantriebe 2011. Průzkum uskutečnila a zprávu vypracovala diplomovaná ekonomka Michaela Griesenbruchová, vědecká pracovnice vyšší odborné školy FH Südwestfalen. Zpráva navazuje na obdobné předchozí práce autorky z let 1999, 2003 a 2007. Podkladem ke zprávě byly poznatky získané anonymním dotazníkovým průzkumem mezi německými firmami v lednu a únoru 2011. Otázky v dotazníku byly zvoleny tak, aby umožnily od respondentů získat co nejúplnější informace o používaných servopohonech a požadavcích na jejich technické a provozní vlastnosti, o jejich obchodních záměrech a názorech na zvyšování energetické účinnosti servopohonů.
Dotazníkového průzkumu se letos aktivně zúčastnilo 280 výrobců výrobních strojů a inženýrských kanceláří příslušného zaměření, z nichž 41 % je z kategorie do 100 zaměstnanců a 19 % z kategorie podniků s více než 500 zaměstnanci (obr. 1). Studie ukázala, že navzdory poklesu hospodářství poptávka po elektrických pohonech v posledních osmi letech v Německu výrazně vzrostla. Zatímco v roce 2003 jenom 17 % výrobců strojů zakoupilo 300 a více servomotorů ročně, dnes je jich v průměru již 29 % (obr. 2); ve výrobě papírenských a tiskových strojů dokonce 41 %, naproti tomu ale v odvětví výroby montážních a manipulačních zařízení jen 13 %. Zajímavé je, že více než 300 servopohonů za rok kupuje 42 % zákazníků firmy Bosch-Rexroth a 33 % zákazníků firmy Siemens, podle průzkumu dvou nejznámějších dodavatelů na německém trhu. Navíc roste počet podniků, které používají servopohony se jmenovitým výkonem větším než 6 kW (nárůst z 25 % v roce 2003 na 38 % v roce 2011). Každý pátý výrobce výrobních strojů a zařízení dokonce již používá servopohony se jmenovitým výkonem větším než 24 kW.
Ze studie mimo jiné také vyplývá, že k připojení servopohonů k řídicímu systému je stále častěji používána síť Ethernet. Například podíl servopohonů využívajících komunikační protokol Ethernet/IP vzrostl od roku 2007 do roku 2011 ze 13 na 26 % a v případě protokolu Profinet ze 7 na 20 % (obr. 3).
Dynamicky se prosazující protokol Powerlink používá v současnosti v Německu podle průzkumu pro připojení servopohonů 9,4 % výrobců. Respondenti očekávají v budoucnu v oboru servopohonů růst zájmu o komunikační protokoly na bázi Ethernetu, což platí jak pro protokol Profinet, tak i pro ostatní ethernetové protokoly jako EtherCAT, Powerlink atd. Naopak zájem o protokol Profibus bude v této oblasti podle očekávání klesat.
Na marketingové studii je cenné zejména to, že na srovnatelných ukazatelích umožňuje posoudit vývoj a změny, které nastaly na trhu elektrických servopohonů za posledních dvanáct let. Další informace je možné získat na webové adrese
www.marktstudien.org, kde lze studii také objednat (cena 890 eur bez DPH). Studie je dodávána na CD-ROM ve formátu PDF (450 stran převážně grafů a tabulek).
Ing. Karel Kabeš
Obr. 1. Skladba podniků – respondentů podle počtu zaměstnanců (zdroj: M. Griesenbruchová)
Obr. 2. Průměrný počet servopohonů nakupovaných výrobci strojů stále roste (zdroj: M. Griesenbruchová)
Obr. 3. Rozhraní a sběrnicové systémy nejčastěji používané k připojení servopohonů (zdroj: M. Griesenbruchová)