Aktuální vydání

celé číslo

12

2022

Automatizace výrobních, montážních a balicích strojů a linek

Elektrické, pneumatické a hydraulické pohony

celé číslo

Přeji si, aby společnost ABB v České republice rostla

Od 1. července 2008 vykonává funkci prezidentky ABB s. r. o. Barbara Freiová. Vystřídala v ní Olle Jarleborga, který zastával tuto pozici uplynulých osm let. Navštívili jsme novou prezidentku ABB v ČR již měsíc po jejím jmenování a hovořili jsme s ní o jejích plánech a perspektivách českého trhu. Rozhovor se stočil i na spolupráci ABB s univerzitami a obecně na součinnost univerzitních a průmyslových pracovišť.
 
Jaké cíle a plány máte ve funkci prezidentky ABB s. r. o.?
To je zcela prosté. Jako každý manažer v takové funkci si přeji, aby společnost rostla a její zisk se zvyšoval. V České republice chceme rozvíjet všechny oblasti, v nichž ABB působí.
 
V souvislosti se směrnicí EU o snižování emisí CO2sílí v Evropě i po celém světě snahy o zlepšování energetické účinnosti výrobních procesů, využívání účinnějších pohonů apod. Vidíte v těchto snahách šanci pro další rozvoj firmy ABB?
Ano, to se již projevuje. Když se nyní podíváme, která odvětví mají největší růst, jsou to i v České republice oblasti automatizačních produktů a pohonů. Tyto oblasti dosahují stabilního růstu na celém světě a je zřetelná poptávka po stále efektivnějších produktech. Není to jen otázka emisí CO2, ale také hospodaření s energií, protože ceny energie rostou. To vyžaduje investice, ale ty se vrátí v úsporách energie. Proto také spolupracujeme se Západočeskou univerzitou v Plzni, kde jsme v roce 2007 otevřeli Regionální inženýrské centrum (viz vložený rámeček), které se zabývá rovněž realizací provozů s efektivnějším využitím energie. Zaměřuje se především na globální projekty, v rámci kterých naši odborníci spolupracují s kolegy z dalších zemí v rámci ABB.
 
Na veletrhu v Hannoveru se o efektivním využití energie hodně hovořilo a vystavující společnosti vyjadřovaly své odhodlání vyrábět produkty se stále lepší energetickou účinností.
Právě automatizace procesů vede ke zrychlení procesů a zvyšování efektivnosti, produktivity apod. Ale nyní jsou tyto snahy umocněny vyššími cenami energií. Ty jsou podle mého názoru jedním z hlavních důvodů, proč podniky právě teď vidí, že je ten správný čas pro investice. To se netýká jen zcela nových podniků a provozů postavených na „zelené louce“ (green fields), i když právě tyto investice se zdají být pro průmyslové podniky tak efektivní jako nikdy jindy. V současnosti se investuje také do projektů označovaných jako „brown fields“, tedy do starých provozů, které je třeba zefektivnit, což je také oblast, ve které se chceme v ČR výrazněji angažovat. V celé Evropě je otázka investic a modernizace stárnoucích neefektivních provozů více než aktuální.
 
ABB je významným výrobcem průmyslových robotů. Kde vidíte největší prostor pro jejich uplatnění v ČR a v Evropě?
V České republice a v celé Evropě se průmyslové roboty nejvíce uplatňují v automobilovém průmyslu, přestože jde o trh se silnou konkurencí. Tento trh ale v současné době neroste příliš rychle, a proto věnujeme pozornost průmyslu obecně – tedy slévárenství, výrobě plastů, nápojů, potravin, zpracovatelskému a balicímu průmyslu. Tyto oblasti rostou v ČR velmi rychle, téměř o 20 % ročně. A proto jsou ve středu našeho zájmu – je zde stále více zákazníků, více projektů, a ty potřebují nejen roboty, ale celá řešení, instalaci, servis a začlenění robotů do provozu. To je oblast, ve které se chceme v České republice uplatnit. Máme k tomu schopnosti a dobré znalosti, a můžeme tedy poradit našim zákazníkům.
 
Máte v úmyslu uplatňovat roboty v jiných oblastech než v průmyslu? Bude se ABB zaměřovat i na oblast servisních robotů určených například do domácností, pro úklid a ostrahu veřejných prostor apod.?
Ne, my se soustředíme jen na průmyslové roboty. Nemíříme na spotřebitelské trhy.
 
Jak důležitou oblastí je pro ABB automatizace spojitých procesů?
Procesní automatizace je velmi důležitou součástí podnikání ABB. Ve světovém měřítku má dobré vyhlídky, přičemž tvoří přibližně 15 % obratu ABB. Procesní automatizace je samozřejmě velmi úzce spojena s produkty pro automatizaci, otevírá nám trhy, a pomáhá získávat důležité kontakty na zákazníky, kteří naše produkty pro automatizaci využívají. V této oblasti je pro nás důležitá výroba cementu, papíru a celulózy, těžba a zpracování kovů, ale v celosvětovém pohledu také námořnictví.
 
Jaký vývoj očekáváte na českém trhu s průmyslovou automatizaci v příštích letech?
Očekávám, že české firmy budou stále více exportovat. To znamená, že budou muset být konkurenceschopné na celosvětovém trhu, a budou tedy muset dosahovat velké produktivity, a proto spolupracovat s jinými společnostmi, které jsou zvyklé působit v globálním prostředí. Z tohoto pohledu vidím situaci v ČR docela pozitivně.
 
ABB rozvíjí spolupráci s vysokými školami, pro vysokoškoláky organizuje například soutěž ABBsolvent (http://www.abbsolvent.cz). Jaký význam této spolupráci přikládáte?
Považuji ji za velmi významnou. Jestliže má společnost ABB zaujímat přední místo ve svém oboru, musí mít především velmi dobré odborníky, a ty získáte jen na univerzitách.
 
Na českém pracovním trhu je velmi obtížné získat zkušené lidi. Proto je třeba hledat odborníky na univerzitách a pak s nimi koordinovat vzájemnou spolupráci. Jinak není možné být technickou špičkou. Proto jsme se rozhodli založit inženýrské centrum v Plzni (viz vložený rámeček). Věděli jsem o schopnostech odborníků ZČU a v Plzni a jejím okolí jsou firmy, které jsou pro nás zajímavé. Většina lidí, kteří přicházejí do ABB, jsou čerství absolventi, velmi často z technických univerzit. Pro nás je zásadní, udržovat s univerzitami dobré kontakty.
 
Jak hodnotíte spolupráci s technickými univerzitami? Nevnímáte určité problémy vyplývající z rozdílů mezi akademickým prostředím a průmyslovou firmou?
Ano, jsou tam určité rozdíly. Když přijdete do takové společnosti, jako je ABB, samozřejmě se zabýváte úplně něčím jiným než na univerzitě. Na univerzitách se provádí hodně teoretické práce, a proto s univerzitami kontakty také udržujeme, teorie a praxe spolu úzce souvisejí. Produkty jsou však vždy vyvíjeny přímo ve společnosti ABB, a nikoli na univerzitě. Takže z mého pohledu je spolupráce uspokojivá, a nikoli konfliktní.
 
S jakými požadavky se podle Vašeho názoru mohou průmyslové podniky obracet na technické vysoké školy a výzkumné ústavy?
Já bych nikdy neoslovila univerzitu, aby vyvinula produkt, na který čekají naši zákazníci. Obrátila bych se na ně spíše s otázkou, zda mám použít tento, či onen materiál nebo tuto metodu, ale není vhodné vyvíjet časový tlak na výsledek jejich výzkumu. Univerzita potřebuje volný prostor, aby přinesla inovaci. Ve výzkumu je třeba pracovat jinak než v podnicích – bez nátlaku. Spolupráce s univerzitami je velmi důležitá kvůli inovacím. Univerzity se zabývají spíše základním výzkumem a je na průmyslových podnicích, aby na jeho základě vytvořily výrobek. Ke konfliktům povede, když budete chtít, aby na univerzitě vyvinuli produkt.
 
Dalším problémem je, že na pracovníky na českých univerzitách jsou kladeny požadavky na množství publikací a účast na konferencích, ale nikoli na praktické výsledky výzkumu. Někteří profesoři českých technických univerzit neznají praxi.
 
Ano, dobří profesoři často přicházejí na univerzitu z praxe. Ze svého studia na švýcarské technické univerzitě si pamatuji, že jsme tam měli mnoho profesorů, kteří přišli z průmyslu. Většinou pracovali ve vývojovém oddělení firem na konkrétních projektech, ale měli také řadu publikací. Ve věku 45 až 50 let odešli učit na univerzitu. Podle mého to byli ti nejlepší profesoři, jaké můžete mít.
 
rozmlouvali Eva Vaculíková
a Petr Bartošík
 
Barbara Freiová vystudovala obor strojní inženýrství na ETH Zürich, kde také získala titul M.Sc. V roce 1998 získala doktorát v oboru elektrotechnika na téže vysoké škole. V ABB pracuje od roku 1998. Vykonávala funkci globálního produktového manažera pro pohony vysokého napětí v obchodní jednotce Výkonová elektronika a pohony vysokého napětí v rámci koncernu ABB. Zároveň měla zodpovědnost za lokální jednotku vysokonapěťových pohonů ve Švýcarsku. Od 1. července 2008 působí jako prezidentka ABB s. r. o.
 
Obr. 1. Barbara Freiová, prezidentka ABB s. r. o.

 


Spolupráce ABB se Západočeskou univerzitou v Plzni
V prosinci 2007 byla na ZČU podepsána smlouva o vzájemné spolupráci mezi Západočeskou univerzitou v Plzni a firmou ABB s. r. o. Ke spolupráci Fakulty elektrotechnické (FEL) s firmou ABB přispělo otevření nového Regionálního inženýrského centra ABB v Plzni, jež zajišťuje inženýrské služby v oboru řídicí systémů pro energetiku pro region střední Evropy. Uvedená smlouva stvrzuje zájem obou partnerů o rozšíření vzájemné spolupráce v rozvoji vzdělávání a konkurenceschopnosti v regionu a jedním z jejich hlavních cílů je rozvoj vzájemných aktivit v oblasti vědeckovýzkumné, včetně transferu know-how mezi technickými fakultami ZČU a ABB. Společným strategickým cílem je spolupráce především na mezinárodních projektech, jako jsou projekty podporované z prostředků strukturálních fondů EU a vybudování úspěšného inovačního centra pro energetiku a automatizaci v Plzni.
(ev)