Aktuální vydání

celé číslo

12

2020

Systémy DCS pro kontinuální a dávkové výrobní procesy

Provozní analytická technika

celé číslo

Právní aspekty provozu bezpilotních letadel – dronů

V souvislosti s bouřlivým rozvojem bezpilotních prostředků je třeba pro zajištění bezpečnosti jak jejich, tak jejich okolí vytvořit pravidla pro jejich provoz. Na to reagují státy i mezinárodní organizace legislativou pro regulaci jejich provozu. Tento článek shrnuje, jaká jsou pravidla v ČR. Pojednává také o tom, jak vyřídit potřebná povolení, jsou-li předpisy vyžadována.

In the context of rapid development of UAVs, to ensure their safety and safety of their surroundings, it is necessary to create rules for their operation. In response to this, countries and international organizations start legislation which regulates the operation of UAVs. This article sumamarizes what are these rules in the Czech Republic. It also discusses how to deal with the necessary permits, if they are required by the law.

1. Úvod

Malá bezpilotní letadla, tzv. drony, nebo také quadrotory, hexarotory apod., se dočkala velkého rozmachu. Uvedené prostředky, jež byly původně univerzitními pokusy, se postupně staly hobby záležitostí a v několika posledních letech se přesunuly i do komerční sféry. Tento posun měl za následek jejich postupné zlevňování a unifikaci některých prvků, a zejména umožnil přístup široké veřejnosti ke zmíněným strojům. S tím, jak se s nimi lidé setkávají stále více, vyvstává i nový důležitý úkol: zajistit bezpečnost jejich provozu. Jelikož jsou to často mnohakilogramové stroje, následkem jejich pádu může být v lepším případě majetková škoda, v horším i ublížení na zdraví či smrt. Rizikem je i možnost jejich kolize s jinými prostředky letecké dopravy. Velkou výzvou pro národní, ale i mezinárodní organizace je proto nyní jejich legislativní ukotvení a regulace jejich provozu. 

2. Čemu provoz podléhá

Na provoz dronů a vše, co s jejich provozem souvisí, se vztahuje zejména několik základních předpisů:

  • zákon o civilním letectví s příslušnými prováděcími vyhláškami,
  • mezinárodní letecké předpisy,
  • zákon o ochraně osobních údajů,
  • předpisy související s využitím rádiového spektra.

Provoz létajících strojů je upraven zákonem o civilním letectví [1] a prováděcí vyhláškou 108/1997 Sb. Jeho § 52 se konkrétně týká prostředků bez pilota na palubě a vyplývá z něj, že k jejich provozu nad územím ČR je třeba mít povolení od Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Co to obnáší, je vysvětleno v kapitole 3 a 7 tohoto článku. Dále je provoz upraven mezinárodními leteckými předpisy. Bezpilotním systémům se věnuje předpis ICAO (International Civil Aviation Organization) L2 – Pravidla létání, a jak vyplývá z jeho části 3.1.9 [2], takový systém musí splňovat požadavky jeho doplňku X [3]. V něm jsou uvedeny požadavky kladené na bezpilotní letadlo a pravidla, jimiž se musí provoz bezpilotního letadla řídit. Při provozování bezpilotních létajících prostředků vybavených kamerou – jichž je většina – je také třeba se řídit ustanoveními zákona o ochraně osobních údajů, viz kapitola 6. Rovněž je třeba dbát na předpisy upravující využití rádiového spektra, viz kapitola 5. Je tomu tak i přesto, že by se mohlo zdát, že když uživatel koupí hotový dron, nemusím se o něco takového starat, protože „to už má výrobce vyřešeno“. Nemusí to být pravda, zejména jde-li o stroj, který není deklarován vyloženě pro použití v ČR.

Pojďme se tedy podrobněji podívat, jaká pravidla je třeba při provozu dronů splňovat. 

3. Rozdělení bezpilotních prostředků

Letecké předpisy rozeznávají několik kategorií bezpilotních strojů (UAV). Toto členění je důležité z hlediska požadavků, jež se na danou kategorii vztahují. Základní členění je patrné z obr. 1. Nejméně přísné podmínky se vztahují na kategorii model letadla do 20 kg. Do této kategorie spadají bezpilotní prostředky, které jsou využívány pouze k rekreačním, sportovním a soutěžním účelům, nejsou vybaveny zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo (autopilot) a jsou dálkově řízeny na dohled pilota (ať už toto řízení umožňuje pouze ukončení letu, nebo i pilotáž). Pro tyto modely platí pouze omezení, kde je lze provozovat (viz kapitola 4), ostatní ustanovení doplňku X [3] jsou pouze doporučená.

Přísnější podmínky se vztahují na kategorii bezpilotní letadlo, které bude využíváno pouze k rekreačním, sportovním a soutěžním účelům, kam spadají tytéž stroje, které byly popsány v předchozím odstavci, avšak které mohou být vybaveny autopilotem. Důležité je uvést, že rozhodujícím faktorem pro začlenění do dané kategorie není použití nebo nepoužití tohoto systému, ale již jeho prostá přítomnost na palubě stroje, což dnes zahrnuje v podstatě všechny drony střední a vyšší třídy. Pro tyto stroje platí veškeré požadavky vyplývající z doplňku X [3]. Nejpřísnější podmínky platí pro stroje, jež budou využívány k jakýmkoliv jiným než rekreačním, sportovním nebo soutěžním účelům. Zde už je třeba také povolení k létání, evidence pilota, stroje, pojištění a popř. splnění dalších povinností (viz obr. 1). Tím, co získání potřebných povolení obnáší, se zabývá kapitola 7. 

4. Vzdušný prostor a jeho využití

Vzdušný prostor je mezinárodními předpisy rozdělen do tříd. Pro bezpilotní prostředky je použitelný mimo okolí letišť vzdušný prostor třídy G, což je vzdušný prostor od země do výšky 300 m, mimo zakázané (LKP), omezené (LKR), nebezpečné (LKD), dočasně rezervované (TRA) nebo vyhrazené (TSA) prostory a mimo okolí letišť. Kde se tyto prostoty nacházejí, lze vyčíst z leteckých map, které jsou neustále aktualizovány, nebo on-line z aplikace AisView (http://aisview.rlp.cz/). Vždy je třeba situaci zkontrolovat pro konkrétní den a čas, kdy je plánován let.

Speciální pravidla platí pro provoz v okolí všech letišť. Zde se situace liší podle toho, zda je letiště neřízené (typicky menší letiště), nebo se nachází v řízeném okrsku (typicky velká letiště a vojenská letiště). Aktuální informace lze opět zjistit z aplikace AisView nebo leteckých map.

Aby nebylo nutné nic vyřizovat s letištěm, je první podmínkou provozovat UAV mimo ochranná pásma letišť. Ochrannými pásmy letišť jsou zde myšlena „ochranná pásma s výškovým omezením staveb“, jak je definuje § 37 leteckého zákona [1] a upřesňuje hlava 11 leteckého předpisu L 14 [4]. Tato pásma, jež se od letiště rozbíhají do stran a do výšky, mívají v prostoru dosti složitý tvar (obr. 2). Pro zjištění, kam přesně tato pásma zasahují, je vhodné obrátit se na správce daného letiště, popř. létat pouze do výšky okolních překážek či staveb (je-li stroj lehčí než 0,91 kg). Další podmínkou je provozovat UAV v okolí letiště jen do výšky 100 m. Okolím je myšlen vzdušný prostor ATZ (Aerodrome Traffic Zone) v okolí neřízeného letiště, což je prostor do vzdálenosti 5,5 km od letiště, nebo prostor CTR (Control zone) u letiště s řízeným provozem – mívá tvar kruhu s obdélníkovými protaženími ve směru vzletových a přistávacích drah. Jeho velikost a tvar lze vyčíst z aplikace AisView. Blíže než 5,5 km od letiště navíc mohou létat jen UAV s maximální vzletovou hmotností do 0,91 kg – platí pro oba typy letišť, s řízeným i neřízeným provozem.

V ostatních případech (lety ve větší výšce, v ochranných pásmech apod.) je třeba koordinace s letištěm, popř. i stanovištěm řízení letového provozu. To může navíc požadovat doplnění UAV radarovým odpovídačem, zejména jde-li o řízené letiště.

Speciální kategorií je provozování veřejných leteckých vystoupení, pro které je ve všech případech provozu poblíž letiště třeba povolení od ÚCL. Přehledně tuto problematiku shrnuje obr. 3 [3] pro okolí neřízeného letiště a obr. 4 [3] pro provoz v okolí řízeného letiště.

Význam symbolů a čísel:

  • OP: ochranné pásmo letiště,
  • AGL: výška nad úrovní země,
  • AMSL: nadmořská výška,
  • ARP: vztažný bod letiště (lze vyčíst z map, ale obecně je to střed letiště),
  • 1: lety bez koordinace,
  • 2, 3: splnění podmínek provozovatele letiště (PL) + koordinace s letištní informační službou (AFIS),
  • 4: souhlas nebo povolení ÚCL,
  • 5: letové povolení příslušného stanoviště řízení letového provozu (ŘLP); ŘLP může dále požadovat stálé obousměrné spojení a odpovídač sekundárního radaru,
  • 6: povolení ÚCL (nebo v případě leteckých prací koordinace s ŘLP + koordinace s PL); ŘLP může dále požadovat stálé obousměrné spojení a odpovídač sekundárního radaru,
  • 7: povolení ÚCL (nebo v případě leteckých prací koordinace s ŘLP + koordinace s PL) + letové povolení ŘLP; ŘLP může dále požadovat stálé obousměrné spojení a odpovídač sekundárního radaru.

Vždy je také třeba létat mimo mraky, a nejde-li o vzdušný prostor třídy G, je třeba od nich ještě dodržet odstup alespoň 300 m vertikálně a 1 500 m horizontálně (ve vzdušném prostoru G postačuje let vně oblačnosti). Dále je také zapotřebí dodržet bezpečný odstup od lidí, staveb a hustě osídleného prostoru. ÚCL doporučuje horizontální vzdálenost odpovídající alespoň dvojnásobku aktuální výšky nad zemí. V případě, že jde o UAV s hmotností nad 7 kg, je tato vzdálenost definována nejen obecně jako „bezpečná“, ale je to konkrétně minimálně 50 m od osob při startu a přistání (neplatí pro pilota), 100 m od osob a staveb při letu a vždy alespoň 150 m od hustě osídleného prostoru. Ten je definován jako prostor, který je ve velkoměstě, městě nebo osadě používán převážně k bydlení, obchodním činnostem nebo k rekreaci (např. zástavba, obytné a obchodní zóny, parkoviště obchodních center, parky, hřiště apod.) [5]. Stejně tak nelze létat nad pozemními komunikacemi a v jejich okolí, v okolí inženýrských sítí (jako jsou např. vedení vysokého napětí), vodních zdrojů a jiných strategických objektů. Udané limity pro vzdálenost od osob není třeba dodržet, jde-li o osoby přímo zapojené do provozu stroje (pomocník pilota, operátor kamery apod.), které s tím předem souhlasí. UAV ale musí být vždy tak daleko, aby nebyly ohroženy. Za tyto osoby ovšem nelze považovat např. diváky na koncertě či účastníky sportovní události (nepovolí-li to výslovně ÚCL).

Prostředek UAV může být také provozován pouze na přímý dohled pilota (popř., dovolí-li to ÚCL, i jiné osoby, která může ihned převzít řízení, je-li to nutné). Za přímý dohled není považováno použití dalekohledu apod. Pilot se také nesmí při řízení pohybovat, tj. např. pilotovat při jízdě autem (ani když sám není řidičem, nepovolí-li to výslovně ÚCL).

Za porušení předpisů hrozí pokuta do výše několika milionů korun, v závislosti na povaze deliktu a osobě, jež jej spáchala – viz § 92, a dále zákona [1]. Pokutu lze uložit až pět let zpětně (§ 94 odst. 3).

 5. Rádiová komunikace s bezpilotním prostředkem

Legislativně je upravena i rádiová komunikace mezi bezpilotním prostředkem a dálkově řídicí stanicí, popř. i mezi těmito prostředky navzájem. Tato problematika je upravena zejména zákonem o elektronických komunikacích [6]. Na tento zákon navazují některé další předpisy, zvláště Plán přidělení kmitočtových pásem (tzv. národní kmitočtová tabulka) [7] a Plán využití rádiového spektra [8]. Tyto dokumenty stanovují, jaké kmitočty (popř. kmitočtová pásma) lze využít k danému účelu (pro řízení, telemetrii, přenos obrazu) a jaké jsou technické požadavky kladené na rádiové vysílače.

Co se týče využití kmitočtů podle radiokomunikační služby, použití na UAV spadá do kategorie pozemní pohyblivá služba, popř. letecká pohyblivá služba. Aby bylo možné daný vybraný kmitočet pro řízení UAV, telemetrii či přenos obrazu využít, je třeba buď požádat ČTÚ o vydání individuálního oprávnění k využívání rádiového kmitočtu, nebo využít některý kmitočet z tzv. všeobecného oprávnění. Všeobecná oprávnění vymezují kmitočty, které lze za daných podmínek využívat a pro jejichž využití není třeba udělit individuální oprávnění. Jejich využití je navíc i bezplatné. Proto jsou výrobci bezpilotních prostředků téměř výhradně využívány právě tyto kmitočty. V úvahu zde přichází použití některého z kmitočtů uvedených ve všeobecném oprávnění VO-R/12/09.2010-12 [10], VO-R/10/05.2014-3 [11] nebo VO-R/15/08.2005-27 [12]. Jako nejvhodnější se z prvního dokumentu jeví pásma 2,4 a 5 GHz při využití podle normy IEEE 802.11 (WiFi), z druhého např. pásmo 868 MHz či opět pásma 2,4 nebo 5 GHz, ovšem za jiných podmínek, než využívá WiFi; pásma uvedená v třetím dokumentu je možné využít jen pro řízení UAV.

Při využití kmitočtů z všeobecného oprávnění je však třeba si uvědomit, že se na rozdíl od individuálních oprávnění (kde je zaručena ochrana kmitočtu) jde o sdílené kmitočty, které mají charakter tzv. podružné služby. Vysílače této podružné služby obecně nesmí působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později, a stejně tak nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic přednostní služby (mohou však nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic téže nebo jiné podružné služby, jimž mohou kmitočty být přiděleny později než jim).

Kromě použitelného kmitočtu je také třeba dodržet technické požadavky kladené na rádiové vysílače (§ 73 zákona o elektronických komunikacích [6] a odkazované vyhlášky). Tedy rádiové zařízení může být v ČR provozováno pouze tehdy, odpovídá-li požadavkům nařízení vlády [12], tj. byla-li u zařízení posouzena shoda s evropskými normami. To pak nese označení CE a je u něho k dispozici Prohlášení o shodě. Zde je třeba dát si pozor na záměnu s velmi podobnou a zavádějící značkou CE – China Export. 

6. Ochrana osobních údajů

Při použití UAV vybaveného kamerou, fotoaparátem nebo mikrofonem je také třeba dbát na ochranu osobních údajů [13, 14]. Používá-li se zařízení pouze k přenosu informace (tzn. že není pořizován záznam), jde-li o sledování např. krajiny, zemědělských nebo průmyslových prostor nebo pohybu zvěře bez záznamu identifikovatelných osob nebo jde-li o použití pouze pro vlastní potřebu fyzické osoby, použije se pouze ustanovení občanského zákoníku, paragrafy § 81 a dále [15]. Jde-li o jakékoliv jiné použití, je třeba se řídit ustanoveními zákona o ochraně osobních údajů [16]. Z něj vyplývá, že se nesmí zejména pořizovat záběry ryze soukromých aktivit (hlavně v rámci obydlí a přilehlých prostor) a záběry, jimiž by primárně byla snižována lidská důstojnost. Také je nutné zajistit, aby byl záznam pořizován pouze za daných podmínek, kterými jsou souhlas daných osob s jejich nahráváním, plnění úkolů ze zákona nebo ochrana práv daných osob (či záchrana jejich života). Za ochranu práv osob lze považovat např. hlídání rozsáhlých polí či povrchových dolů. Je-li to pro ochranu práv nutné, lze provádět monitoring i na veřejných prostranstvích. Ovšem je třeba vymazat veškeré části nahrávky (snímků), které nemají co do činění s danou ochranou. Se všemi nahrávkami pořízenými z jakéhokoliv důvodu je třeba nakládat podle zákona o ochraně osobních údajů, tj. zejména záznamy zabezpečit proti zneužití a nahlásit pořizování (zpracování) záběrů Úřadu pro ochranu osobních údajů (nevztahuje-li se na ně výjimka podle § 18 [16]). 

7. Co je třeba vyřídit

obr. 1 je patrné, že pro provoz některých kategorií bezpilotních prostředků vyplývá nutnost vlastnit Povolení k létání, pro některé i nutnost mít Povolení k provozování leteckých prací či činností pro vlastní potřebu a další povinnosti, jako je evidence pilota a bezpilotního zařízení. Jak tato povolení získat?

Pro všechna bezpilotní letadla je třeba získat Povolení k létání a je zapotřebí evidence pilota a bezpilotního letadla. V tomto případě je postup následující: Nejdříve je třeba vyplnit jednotný formulář žádosti o evidenci letadla a vydání povolení k létání. Formulář [17] je dostupný na stránkách ÚCL. Ten je třeba vyplnit jednou jako žádost o evidenci bezpilotního letadla a vydání povolení k létání a potom ještě pro každého pilota jako žádost o evidenci pilota – tedy zvlášť pro každého pilota, jenž bude daný prostředek pilotovat. Při vyplňování je vhodné se řídit pokyny [18]. Vyplněné formuláře se zašlou na ÚCL spolu s uvedenými přílohami. Důležitou přílohou je provozní příručka bezpilotního letadla, resp. minimálně její části B a F. Co přesně musí provozní příručka obsahovat a jak ji zpracovat, je uvedeno v pokynech [19].

Po odeslání potřebných dokumentů a zahájení správního řízení, zpravidla do 60 dní, vyzve ÚCL k zaplacení správního poplatku, jenž činní 4 000 korun [20]. Po jeho uhrazení bude vydáno rozhodnutí o vydání nebo nevydání Povolení k létání letadla bez pilota na palubě s omezením „pilot-žák“ a o registraci bezpilotního prostředku a pilotů. Samotné povolení bude vydáno po nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí.

Dále je nutné ze zákona stroj pojistit. Tuto službu již pojišťovny poměrně běžně nabízejí. Výše pojistného určuje nařízení Evropského parlamentu a Rady [21]. Pro letadla do 500 kg, což je naprostá většina případů UAV, je výše plnění stanovena na 0,75 mil. ZPČ. (ZPČ – zvláštní práva čerpání je jednotná měnová jednotka Mezinárodního měnového fondu. Kurz se za několik posledních let pohybuje v rozmezí 34 až 35 Kč/ZPČ. Aktuální kurz lze najít pod mezinárodním označením XDR např. na stránkách ČNB.) Je tedy třeba podle aktuálního kurzu pojistit stroj na přibližně 25 mil. korun. Potvrzení o pojištění je třeba zaslat ÚCL.

Povolení k létání letadla bez pilota na palubě s omezením „pilot-žák“ obsahuje omezující podmínky, za kterých je možné stroj provozovat (jejich smyslem je legalizace výcvikových a výukových letů). Pro jejich odstranění je třeba zažádat o povolení bez tohoto omezení. Na výzvu ÚCL je potom třeba se dostavit k ověření teoretických znalostí a praktických dovedností pilota a letových vlastností UAV. Po jejím úspěšném absolvování (max. tři pokusy) a zaplacení správního poplatku 400 korun [20] ÚCL rozhodne o vydání nebo nevydání Povolení k létání letadla bez pilota na palubě (bez omezení „pilot-žák“).

Jestliže je pro provoz UAV vyžadováno i vydání Povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu bezpilotním letadlem nebo Povolení k provozování leteckých prací bezpilotním letadlem (viz obr. 1), je třeba postupovat dále. Zaprvé je nutné si ujasnit, jaká činnost bude s UAV vykonávána. Leteckými pracemi jsou typicky fotografování, natáčení pro jiné subjekty apod., pro podporu vlastní činnosti firmy nebo organizace. Podle požadované činnosti je třeba vyplnit formulář žádosti o povolení k provozování leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotním letadlem [22] nebo žádosti o povolení leteckých prací bezpilotním letadlem [23] podle pokynů ÚCL [24, 25] a vypracovat celou provozní příručku včetně všech požadovaných příloh [19]. Následně bude ve správním řízení po zaplacení správního poplatku 10 000 korun [20] rozhodnuto o vydání nebo nevydání povolení k provozování daných prací nebo činností. Po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení bude vydáno i příslušné povolení.

Seznam všech evidovaných bezpilotních letadel [26] a provozovatelů leteckých prací a leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotními letadly [27] lze najít na webových stránkách ÚCL. 

8. Hlášení leteckých nehod

Jednou z důležitých, i když nemilých věcí, jež je třeba umět vyřídit, je hlášení leteckých nehod. U kterých strojů je to vyžadováno, je patrné z obr. 1. Způsob hlášení je stanoven zvláštním předpisem [28], zejména částí 4.12. Nejjednodušší je využít k tomuto účelu přímo vytvořený on-line formulář [29].

Hlásit nehody je opravdu třeba. Teprve na základě získaných poznatků z provozu (a nehod) UAV je možné dále zvyšovat jejich bezpečnost. 

9. Závěr

Pro minimalizaci bezpečnostních rizik při provozu bezpilotních prostředků, zejména v sektoru malých bezpilotních letadel, v současnosti se rychle rozvíjejícím, tzv. dronů, je třeba tomuto provozu dát určitý řád. Spolu s rozvojem těchto strojů se tak vyvíjejí i předpisy upravující jejich použití. Nejvíce je to patrné na směrnicích upravujících pravidla samotného provozu, jako je doplněk X leteckého předpisu L2, který je poměrně nový. Ale postupuje i legislativa předpisů upravujících např. využití rádiového spektra s ohledem na potřeby rostoucího provozu UAV. V budoucnosti se tak jistě dočkáme dalších modifikací těchto pravidel, např. pro užití § 56 a dalších zákona [1] pro dopravu zboží. A v souvislosti s rostoucí technickou vyspělostí dronů, a zejména s jejich bezpečností, jež bude nejdůležitější otázkou jejich dalšího využití, se snad dočkáme i modifikací některých současných právních omezení jejich provozu, jako je např. provoz jen v dohledu pilota. Pro další vývoj legislativy tak bude rozhodující, jak bezpečný jejich provoz bude. Ukáže-li se, že UAV mohou bezpečně fungovat v nebi nad námi, jistě to přispěje i k jejich lepšímu přijetí zákonodárci. Je tak na provozovatelích těchto strojů, aby se v zájmu bezpečnosti provozu UAV drželi platných předpisů. 

Poděkování

Práce na tomto článku byly podpořeny z projektu CREDA – Kooperativní robotický průzkum nebezpečných oblastí, VG 2012 2015 096, VG2VS/233, Ministerstva vnitra ČR, program BV II/2-VS. 

Literatura:

[1] Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-49>

[2] ICAO: Předpis L2 – Pravidla létání, Hlava 3 –
Všeobecná pravidla
[online]. [cit. 30. 10. 2015]. Dostupné z: <http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/data/effective/hl3.pdf>

[3] ICAO: Předpis L2 – Pravidla létání, Doplněk X –
Bezpilotní systémy
[online]. [cit. 30. 10. 2015]. Dostupné z: <http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/data/effective/doplX.pdf>

[4] ICAO: Předpis L14 – Letiště, Hlava 11 – Ochranná pásma leteckých staveb [online]. [cit. 30. 10. 2015]. Dostupné z: <http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-14/data/effective/hl11.pdf>

[5] ICAO: Předpis L6/III – Provoz letadel, Oddíl I,
Hlava 1 – Definice
[online]. [cit. 30. 10. 2015]. Dostupné z: <http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-6/L-6iii/data/effective/I-h1.pdf>

[6] Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. In: Zákony pro lidi [online].[cit.
31. 10. 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127>

[7] Vyhláška č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka). In: Zákony pro lidi [online] [cit.
31. 10. 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-105>

[8] Český telekomunikační úřad: Plán využití rádiového spektra [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/plan-vyuziti-radioveho-spektra.html>

[9] Český telekomunikační úřad: Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <https://www.ctu.cz/cs/download/oop/rok_2010/vo-r_12-09_2010-12.pdf>

[10]         Český telekomunikační úřad: Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <https://www.ctu.cz/cs/download/oop/rok_2014/vo-r_10-05_2014-03.pdf>

[11]         Český telekomunikační úřad: Všeobecné oprávnění č. VO-R/15/08.2005-27 [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <https://www.ctu.cz/1/download/Opatreni%20obecne%20povahy/VO_R_15_08_2005_27.pdf>

[12]         Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-426>

[13]         Úřad pro ochranu osobních údajů: Stanovisko č. 1/2013 – Zpracování osobních údajů prostřednictvím záznamu z kamer, kterými jsou vybavena bezpilotní letadla [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <https://www.uoou.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=9177>

[14]         Úřad pro ochranu osobních úadjů, Informační bulletin 3/2015 [on-line]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <https://www.uoou.cz/informacni-bulletin-c-3-2015/d-18525>

[15]         Zákon č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/2012- 89#cast1>

[16]         Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101#cast1>

[17]         Úřad pro civilní letectví: Žádost o evidenci pilota, letadla bez pilota a povolení k létání (CAA/F-SLS-027-3/2012) [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/5964>

[18]         Úřad pro civilní letectví: Pokyny pro vyplnění žádosti o evidenci pilota, letadla bez pilota a povolení k létání [online].  [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/6048>

[19]         Úřad pro civilní letectví: Pokyny pro zpracování provozní příručky pro letecké práce s bezpilotními systémy provozovanými podle Doplňku X leteckého Předpisu L 2 [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/6685>

[20]         Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. In: Zákony pro lidi [online]. [cit. 31. 10. 2015]. Dostupné z: <www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-634#p3>

[21]         Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004, o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/uzitecne_informace/aktuality_v_letecke_doprave/pojisteni_leteckych_dopravcu.htm>

[22]         Úřad pro civilní letectví: Formulář žádosti o povolení k provozování leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotním letadlem (CAA-F-SLS-045-0-2013) [online].[cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/7483>

[23]         Úřad pro civilní letectví: Formulář CAA-F-SLS-044-1-2013 – Žádost o povolení k provozování leteckých prací bezpilotním letadlem [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné na <www.caa.cz/file/6683>

[24]         Úřad pro civilní letectví: Pokyny k vyplnění formuláře žádosti o povolení k provozování leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotním letadlem [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/7484>

[25]         Úřad pro civilní letectví: Pokyny k vyplnění Formuláře CAA-F-SLS-044-n-2013 – Žádost o povolení k provozování leteckých prací bezpilotním letadlem [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/6684>

[26]         Úřad pro civilní letectví: Seznam evidovaných bezpilotních letadel [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/6235>

[27]         Úřad pro civilní letectví: Seznam provozovatelů leteckých prací/leteckých činností pro vlastní potřebu bezpilotními letadly [online]. [vid. 30. říjen 2015]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.caa.cz/file/7239>

[28]         ICAO: Předpis L13 o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů – Hlava 4 –
Oznámení o letecké nehodě nebo incidentu
[online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-14/data/effective/hl11.pdf>

[29]         Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod: Oznámení o vzniku letecké nehody nebo incidentu [online]. [cit. 30. říjen 2015]. Dostupné z: <www.uzpln.cz/cs/on-line_ln>

 

Ing. Vlastimil Kříž, Ústav automatizace a měřicí techniky,

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně (vlastimil.kriz@phd.feec.vutbr.cz)

 

Obr. 1. Klasifikace bezpilotních prostředků

Obr. 2. Ochranná pásma letiště [4]

Obr. 3. Situace v okolí neřízeného letiště [3]

Obr. 4. Situace v okolí letiště s řízeným okrskem [3]