KONICA MINOLTA

Aktuální vydání

celé číslo

11

2019

Využití robotů, dopravníků a manipulační techniky ve výrobních linkách

Průmyslové a servisní roboty

celé číslo

Potravinářský ani farmaceutický průmysl se již přídomku 4.0 nebojí

Digitalizace průmyslové výroby se zdaleka netýká jen výroby v oblasti automobilového průmyslu. Výhody, které s sebou nese vyšší využívání řešení v oblasti digitalizace, robotizace a automatizace, objevují i další tradiční obory tuzemského průmyslu. Konkrétní výhody a důvody, proč přemýšlet o využití konceptu průmyslu 4.0, mapovaly tradiční zářijové konference Moderní technologie pro potravinářský a farmaceutický průmysl, které se konaly v Olomouci.

Středobodem letošního ročníku byla snaha organizátorů a řečníků odpovědět na otázku, zda lze k těmto typům oborů přidat ono až mytické „4.0“, potažmo zda narůstající tlak na digitalizaci ovlivnil trh natolik, že i zde lze spatřovat např. nástup internetu (všech potravinářských a farmaceutických) věcí. 

Digitalizace jako cesta moderní výroby potravin

Hned úvod prvního dne setkání, určeného primárně potravinářským provozům, dával tušit, že se digitalizace oboru v žádném případě nevyhýbá. Stačí možná naznačit řečníkovu firemní příslušnost, aby bylo jasno. Úvodní přednášky na téma Digitalizace jako příležitost pro potravinářskou výrobu se zhostil Denis de Decker, evropský specialista ze společnosti Siemens.

„Potravinářský průmysl, stejně jako jiná odvětví čelí obrovskému tlaku. Zpřísňují se předpisy pro bezpečnost potravin, roste tlak na rychlé zavádění změn a inovací, je nutné udržovat a sledovat různé produktové variace,“ uvedl mimo jiné de Decker a podotkl, že Siemens si poradí se všemi zmíněnými oblastmi. „Digitalizace vytváří ve firmách prostředí, které umožňuje rychle a úspěšně inovovat, zvyšovat kvalitu produktů a zavádět nová regulatorní opatření. Klíčem ke splnění těchto požadavků je digitalizace. Siemens díky svému komplexnímu portfoliu hardwarových a softwarových řešení nabízí cestu k postupné digitalizaci celého hodnotového řetězce,“ dodal de Decker.

Ani další program neopustil pole moderních digitálních nástrojů. Přednáška Radima Novotného z firmy SIDAT se zabývala problematikou sběru výrobních dat v potravinářském průmyslu ve dvou oblastech, kde je firma SIDAT v posledních několika letech úspěšně implementuje – v oblasti monitorování energetické náročnosti a v oblasti monitorování efektivity balicích a plnicích linek. Příspěvek se nezaměřil na detailní popis řešení a funkcí, ale kladl si za cíl srovnat, jaká očekávání na začátku projektů tohoto typu jsou, s jakými realizačními úskalími se koncový uživatel i realizátor musí po dobu realizace vyrovnat a zda byl po ukončení projektu splněn původní záměr.

Pohled z druhé strany, tedy té výrobní v tématu digitalizace, představoval Michal Masařík, automatizační specialista pivovaru Starobrno ze skupiny Heineken Česká republika. „Digitalizovat potravinářské provozy má smysl. Týká se to i menších provozů, než představuje naše výroba,“ dal jednoznačně najevo, na kterou stranu se v otázce využití nových technologií osobně sám kloní. Ve své prezentaci ukázal zajímavosti z výroby, např. použití chytrých hodinek k zajištění včasných zásahů údržby, a jak sám uvedl, pokračoval by ještě desítky dalších minut, kdyby to organizátoři dovolili. 

Výroba léčiv pod dohledem informačních systémů

Farmaceutický průmysl v současné době čelí mnoha výzvám v podobě např. rostoucího tlaku na serializaci ve výrobním procesu a zpřísňujícím se legislativním požadavkům. Také tento segment průmyslu však navíc ovlivňuje silný konkurenční tlak, a nemůže tak opomíjet potřebu neustálého hledání efektivnějších cest ve výrobě.

Konference Moderní technologie pro farmaceutický průmysl i v roce 2018 dávala v programu dobrý návod, jak některým těmto výzvám čelit. I zde lze jasně konstatovat, že větší využití současných možností informačních systémů bude hrát rozhodující roli.

Úvodní pasáž zahájila a tón celé akce udala série dvou na sebe navazujících přednášek, které se týkaly farmaceutického systému kvality a integrity dat a příkladů realizovaných projektů ve farmaceutickém průmyslu. „Z hlediska integrity dat je lhostejné, zda jsou data vedena v papírové nebo digitální formě. Základní adresa produktu je vždy číslo šarže,“ uvedl ve svém obsáhlém příspěvku za maximální pozornosti hostů Jiří Moninec ze společnosti G. M. Project. Závěrem dodal: „Vždy jednoznačně musí být zajištěna zpětná dohledatelnost dat a jejich návaznost podle čísla šarže.“

„Regulatorní autority, i trh všeobecně, spoléhají na přesné informace o kvalitě a účinnosti léčiva,“ navázal na úvodní příspěvek Pavel Říha ze společnosti Process Automation Solutions, která mimo jiné vyvinula vlastní řešení informačního systému. V přednášce znovu připomněl, že zajištění kvalitativně relevantních dat, tedy zajištění, že údaje o léčivu jsou kompletní, konzistentní, přesné, důvěryhodné a spolehlivé, představuje jeden z nejdůležitějších úkolů každé farmaceutické výrobní společnosti. Konkrétně se soustředil zejména na význam integrity dat, aplikaci přístupu ALCOA+ ve funkci počítačového či papírového systému a na integritu dat v různých fázích validačního cyklu.

Nejen integrita dat však trápí tuzemské farmaceutické provozy. Zajímavou skladbu programu tak doplnili další významní dodavatelé i uživatelé automatizační techniky. Posluchači tak mohli např. docenit výhody jednoduššího designu a diagnostiky strojů s PC řízením firmy Beckhoff, počítače od firmy Noax pro inteligentní výrobu či software Q-doc prolab® jako nástroj pro sběr dat, jejich záznam, správu, analýzu a archivaci výsledků laboratorních měření, který dovezla ukázat firma Sotax. A tím se program ještě zdaleka nenaplnil. 

Diskusní panely podtrhly nadvládu 4.0

Na plochu věnovanou doprovodné výstavě techniky, každý rok se rozšiřující, si pravidelní účastníci konference již zvykli, všichni však v programu zaznamenali výraznou novinku. Zařazení odborných diskusních panelů do potravinářské i farmaceutické konference se ukázalo jako zajímavé zpestření již tak poutavých odborných příspěvků v běžném programu.

Samozřejmostí bylo, že i panelisté, většinou zastupující technické úseky výrobních firem, čelili otázce, jak vnímají průmysl 4.0 v kontextu jejich oboru. Shodně se ve všech diskusích těžko hledal někdo, kdo by nepřiznal, že tento fenomén mění tuzemskou výrobu napříč obory.

Našli se tací, kteří možná za problematikou stále vidí spíše tlak dodavatelů, kteří využívají současné nastavení trhu pro větší tlak na implementaci progresivních technologií. Všichni ale připouštěli, že např. digitalizace, průvodní jev tuzemského pojetí průmyslu 4.0, je klíčová pro další rozvoj jejich podniků.

V mnoha případech mohou být moderní technologie odpovědí na problematiku, která v panelu rezonovala možná ještě výrazněji. Nedostatek zkušených pracovníků shodně trápí potravinářské i farmaceutické provozy a obava z nezlepšující se situace vyvolávala chmury většiny diskutujících. O to více je zjednodušování některých procesů a využívání znalostních kapacit informačních systémů otázka, kterou je třeba řešit. Určitě i dříve než příští září na konferenci, která se v roce 2019 přestěhuje do Brna.

Radim Adam