Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Podpora projektů informační a komunikační techniky v 7. rámcovém programu EU pro výzkum

Podpora projektů informační a komunikační techniky v 7. rámcovém programu EU pro výzkum

Na podporu velmi rizikového, ale potenciálně i značně ziskového výzkumu věnuje Evropská unie v příštích sedmi letech (2007 až 2013) částku 54 mld. eur. Takový je rozpočet sedmého rámcového programu pro výzkum FP 7. Na tomto programu, vedeném Evropskou komisí, se mohou společně podílet nejen univerzity a výzkumné ústavy, ale i malé a střední podniky, nadnárodní společnosti a regionální úřady. Oproti předcházejícímu programu z období 2002 až 2006 je nový program mnohem rozsáhlejší a svým rozpočtem jej převyšuje o 40 %. Program je rozčleněn do tematických celků a na projekty informační a telekomunikační techniky – ICT v rámci FP 7 (dále jen ICT 7), se rozdělí v průběhu příštích sedmi let celkem 9,1 mld. eur. Jde tedy o velké množství peněz, takže je důležité, aby mechanismus výběru projektů byl co nejprůhlednější. Do zákulisí programu ICT 7 nám v rozhovoru pomohl nahlédnout pan Jiří Kadlec z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (ÚTIA AV ČR), který působí jako delegát programového výboru programu ICT.

Evropská unie věnuje na podporu výzkumu a vývoje stále více finančních prostředků. Je vedena snahou vyrovnat se v technickém pokroku USA a Japonsku?

Částky věnované Evropskou unií jsou poměrně malé v porovnání s tím, jaké prostředky jsou na výzkum vynakládány v USA a Japonsku. Obrovské částky utrácí na vědu a výzkum také Korea a Čína. Je třeba si také uvědomit, že podpora výzkumu poskytovaná EU činí jen 5 % celkového objemu financí vynakládaných na výzkum a vývoj v Evropě.

Všeobecně se má za to, že získat finanční prostředky z fondů EU je velmi náročné na administrativu. Jaké s tím máte zkušenosti?

Je zapotřebí rozlišovat mezi strukturálními fondy, kde je administrativa značná, a tímto sedmým rámcovým programem, kterým Evropská komise financuje výzkum a vývoj špičkových technologií. Administrativa spojená s těmito vývojovými projekty je srovnatelná s českými výzkumnými projekty. (Pozn. red.: Strukturální fondy EU spravované Evropskou komisí jsou určeny k financování chudších regionů členských států EU a mají přispět ke snížení rozdílů ve vyspělosti jednotlivých členů.)

V programu ICT 7 se mezi projekty rozdělí částka 9,1 mld. eur. Nebude však uvolněna jednorázově, ale postupně. Jak bude rozdělování prostředků v sedmiletém období probíhat?

Na každé dva roky vyjedná management Evropské komise (EK) s programovým výborem témata, harmonogram výzev k podávání projektů a rozpočet. Výzkumné ústavy, univerzity a podniky budou mít příležitost předkládat své projekty v celém sedmiletém období. Musí však pečlivě sledovat harmonogram, protože v každém dvouletém období jsou stanovena trochu jiná témata. Všechny potřebné informace o programu ICT 7 najdou zájemci na http://cordis.europa.eu/fp7/ict. Na první období 2007 až 2008 se počítá s částkou přes 2 mld. eur (obr. 1). Projekty budou podávány ve třech výzvách (Call 1, 2, 3). První uzávěrka byla 8. 5. 2007, druhá bude v září nebo v říjnu 2007 a třetí v březnu 2008.

Obr. 1.

Obr. 1. Návrh rozpočtu programu ICT 7 pro období 2007 až 2008 (zdroj: http://cordis.europa.eu/fp7/ict)

Schéma financování programu ICT 7 vyžaduje, aby se na každém projektu podílely alespoň tři subjekty ze tří zemí. Není to příliš komplikované?

Na prostředky programu se skládáme konec konců všichni z našich daní. Požadavkem na minimálně tři partnery ze tří různých zemí podporuje EK mezinárodní spolupráci. Projekty by měly ideálně řešit riskantní vývoj, který takovou spolupráci vyžaduje. Například partner z Paříže ví o špičkové softwarové technologii vyvíjené na Moravě a současně přizve svého dlouholetého odběratele (jako budoucího uživatele technologie) z Německa. Během tří let takto s 50- až 75procentní podporou EK společně vyvinou prototyp a po skončení projektu, jestliže se vše povede, i nový konkurenceschopný produkt.

Takto to funguje, když se partneři znají. Ale kam se má obrátit ten, kdo má nápad na projekt na téma ICT, ale neví, s kým by jej společně předložil?

Pro pomoc při navazování spolupráce na projektech určených pro ICT 7 byly vytvořeny webové stránky www.ideal-ist.cz, jejichž použitím mohou navrhovatelé projektů rychle vyhledat vhodné partnery. Požadavek na vyhledání partnera je adresně rozeslán více než 55 000 potenciálním partnerům po celé Evropě se zájmem o účast v projektech programu ICT a se zkušenostmi s evropskými projekty. Stránky fungují v rámci projektu Ideal-ist, který je v ČR zastoupen oddělením Zpracování signálů, ÚTIA AV ČR.

Působíte v Bruselu jako delegát za ČR programového výboru programu ICT 7. Jak se postupuje při rozhodování o přidělení peněz na jednotlivé projekty?

Management EK vybere posuzovatele, tedy zástupce firem, vývojářů a uživatelů, kterým zaplatí zhruba týden práce v nehostinné budově v Bruselu. Každým předloženým projektem se zabývá tři až pět posuzovatelů, kteří nejprve nezávisle na sobě projekt přečtou, oznámkují a pak se sejdou s manažerem EK a musí se sjednotit na hodnocení projektů. Úředník EK nesmí názor posuzovatelů nijak ovlivnit.

Obr. 2.

Obr. 2. Ing. Jiří Kadlec, CSc.

První projekty sedmého rámcového programu se budou hodnotit podle tří kritérií. Aby projekt prošel, musí dostat od každé ho posuzovatele ve všech kritériích alespoň tři z pěti možných bodů a v součtu bude muset projekt dosáhnout alespoň deseti bodů z maximálního počtu patnáct. Není-li splněna třeba jen jedna z těchto podmínek, je projekt vyřazen. Takto každý posuzovatel vyhodnotí v různé sestavě s dalšími kolegy deset až patnáct projektů. Následuje fáze společného „škálování“, kde se všichni posuzovatelé mohou v plénu vyjádřit k pořadí (danému body) projektů, jež prostudovali. Úředník EK opět jen moderuje jednání. Každou změnu v pořadí projektů, na kterém se shodne plénum posuzovatelů, musí přesně zaznamenat i vysvětlit v dokumentaci o posouzení a v návrhu na výběr projektů. Navrhovatelé projektů dostanou od EK poštou zápis o výsledku hodnocení s body a slovním komentářem.

Vy, jako delegát programového výboru ICT, se tohoto posuzování neúčastníte?

Delegáti neznají jména posuzovatelů a procesu hodnocení se nemohou zúčastnit. Programový výbor vstupuje do hry teprve po ukončení hodnocení. Dostane zprávu o hodnocení a návrh Evropské komise, které projekty navrhuje financovat. Návrh komise je téměř vždy vytvořen mechanicky podle počtu bodů a celkové výše prostředků v každé ze sekcí programu, která je známa všem předem a je součástí pracovního programu. Mojí úlohou jako delegáta je informovat v této fázi navrhovatele z ČR o jejich šancích a hlídat, zda při tomto nezávislém hodnocení nebyl některý z našich projektů poškozen. K vyjasnění případných problémů slouží zvláštní dvoustranná bilaterální jednání delegátů s úředníky. Zde se delegát jménem navrhovatelů může informovat, proč dostal ten či onen projekt málo bodů.

Je v tomto okamžiku jisté, že každý projekt, který byl takto schválen, získá prostředky, o které žádal?

To není tak jednouché. Evropská komise vstoupí do vyjednávání s navrhovateli vybraných projektů a přitom někdy dojde ke krácení rozpočtu a úpravě požadovaných výstupů projektu. Nakonec EK předloží seznam přijatých projektů a programový výbor je hlasováním schválí. Každý delegát, zastupující v okamžiku hlasování daný členský stát, má možnost hlasováním proti celé navrhované implementaci vyjádřit nesouhlas s postupem EK při výběru. To se čas od času stává a pro management EK je to vážný problém. Úředníci EK jsou takto nuceni k maximální nestrannosti a korektnosti. Jde tedy o relativně transparentní a profesionálně dobře zvládnutý proces.

Co hraje při schvalování projektu největší roli – pověst přihlášených pracovišť, nesporně nová myšlenka, národnost přihlašovatelů apod.?

Šanci mají pouze kvalitně zpracované projekty s novým nápadem a současně realistickou cestou, jak dosáhnout cíle. Samozřejmě pověst přihlášených pracovišť roli hraje. Projekty nejsou anonymní. Roli hraje i zkušenost a objem finančních zdrojů, které navrhovatelé mají.

Jakou šanci uspět se svými projekty mají malé firmy oproti velkým pracovištím?

Pro malé firmy je nejlepší najít větší a zkušenější spojence a podávat projekt společně. Přitom je dobré vymezit si od samého počátku dobře definovanou část nezastupitelného know-how, které v projektu chtějí uplatnit, předem vymezit, co budou řešit. Je nejlepší, jestliže samy napíší příslušnou část návrhu.

Jak Evropská komise zajistí, aby projekt splnil to, co navrhovatelé v žádosti o podporu deklarovali?

Každý projekt je sledován v průběhu celé realizace, a pokud nepostupuje uspokojivě, může být jeho financování zastaveno.

Vzhledem k tomu, že rozpočet programu ICT 7 je omezený, nedostanou podporu všechny projekty, které jsou posuzovateli vyhodnoceny jako kvalitní. Existuje pro ně možnost jiné podpory?

V Evropě je běžné, že vlády jednotlivých členských zemí podpoří tyto kvalitní projekty z vlastních prostředků. Škoda, že tak to zatím v ČR nefunguje.

Děkuji Vám za rozhovor.

Rozhovor vedla Eva Vaculíková