Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Perspektivy rozvoje metrologie hmotnosti v ČR

Automa 10/2000

RNDr. Pavel Klenovský,
ředitel Českého metrologického institutu

Perspektivy rozvoje metrologie hmotnosti v ČR

Autor nahlíží na stav a perspektivy rozvoje metrologie hmotnosti z hlediska technického a legislativního. Z hlediska technického hodnotí dosažený stav jako odpovídající požadavkům praxe. V meziresortním připomínkovém řízení je nyní návrh rozvoje NMS ve střednědobé perspektivě. V oblasti legislativy jsou hnací silou změn práce spojené s harmonizací naší legislativy s legislativou EU. Zde se nejen daří držet krok, ale v některých oblastech je dosahováno i časového předstihu.

Úvodem je třeba vyjít ze skutečnosti, že technologická infrastruktura obecně, a v oblasti metrologie hmotnosti zvlášť, byla po čtyřiceti letech socialismu značně zastaralá a neschopná podpořit současnou celkovou obměnu technologií. Je tedy třeba přivítat, že na našem trhu velmi brzy začali aktivně působit renomovaní světoví výrobci měřicí techniky. Za Český metrologický institut (ČMI) si dovolím v této souvislosti konstatovat, že z technického, organizačního a legislativního hlediska jsou nyní v ČR vytvořeny všechny potřebné předpoklady pro úspěšnou činnost všech zainteresovaných subjektů v tomto oboru. A to včetně těch, které zde tvoří technologickou špičku a díky jejichž působení, zejména působení světových výrobců vah a vážicích zařízení, se technická úroveň vážení v praxi u nás během několika let významně zlepšila a dosáhla standardní evropské úrovně.

Rozvoj metrologie hmotnosti je možné obecně sledovat ve dvou aspektech: technickém a legislativním.

Technická hlediska rozvoje
Z technického hlediska bylo především třeba urychleně zacelit mezeru, která vznikla v systému metrologické návaznosti po rozpadu federace, kdy veškeré technické vybavení v oboru metrologie hmotnosti, včetně hlavních vah a obou prototypů kilogramu (č. 41 a č. 65), zůstalo podle uplatněného územního principu ve Slovenském metrologickém ústavu. V oblastním inspektorátu Brno byla proto vybudována speciální primární laboratoř hmotnosti pro uchovávání státního skupinového etalonu 1 kg a stupnice hmotnosti do 10 kg, vybavená komparátorovými vahami firmy Mettler. V roce 1999 se po mnoha složitých jednáních podařilo z BIPM v Paříži získat národní kopii platino-iridiového prototypu kilogramu č. 67, a nahradit tak závaží z austenitické oceli jako státní etalon jednotky hmotnosti.

Velmi důležitým infrastrukturním prvkem pro metrologii velké hmotnosti je nová provozní budova jihlavské pobočky oblastního inspektorátu (OI) Brno, ve které je mj. umístěna laboratoř pro kalibraci závaží s hmotností od 20 kg do 1 t. Existenci této laboratoře považuji za významnou i proto, že v minulosti se v této oblasti nepostupovalo vždy striktně podle metrologických předpisů, a právě tato laboratoř by měla umožnit správný postup jednoznačně prosadit. Vybavení v této oblasti bude v blízké budoucnosti ještě rozšířeno o automatický komparátor s rozsahem 50 kg od firmy Sartorius.

Lze tedy konstatovat, že nejvyšší stupeň návaznosti v oboru metrologie hmotnosti je u nás zajištěn na úrovni srovnatelné se světem. V budoucnosti se práce soustředí na drobná vylepšování tohoto stavu a na budování státního etalonu v oblasti hustoty pevných látek, zejména závaží, a hustoty kapalin. Ve špičkových světových laboratořích jsou nyní dosti úspěšně uskutečňovány experimenty zaměřené na kvantovou realizaci jednotky hmotnosti, avšak pro všechny rozhodující aplikace v praxi je již dosažená úroveň naprosto postačující.

Také na nižších stupních metrologické návaznosti, které slouží především pro ověřování a kalibrace vah v praxi, má ČMI v současné době v podstatě kompletní autonomní vybavení pro všechny činnosti, které zejména v oblasti legální metrologie vykonává. Regionální inspektoráty jsou nově vybaveny elektronickými vahami firem Mettler a Sartorius a některé z těchto vah budou navíc vybaveny speciálním softwarem SQC pro statistické zpracování údajů při kontrolách hotově baleného zboží. V letošním roce je záměrem doplnit velmi vytíženou ambulanci na OI Praha o přívěs tak, aby bylo možné dopravovat větší množství závaží. Zároveň bude letos dokončeno vybavování regionálních pracovišť závažími o hmotnosti 500 kg a 1 t tak, aby byla samostatně schopna pokrýt svěřenou oblast.

Těžiště prací v primární metrologii se tedy v budoucnosti přesune spíše do oblasti síly, kde zatím naše možnosti při přímém zatěžování končí u 50 kN a s použitím hydraulického zesílení u 1 MN na externím pracovišti v areálu firmy Tonava v Úpici. Zkoušky závislosti snímačů na teplotě podle předpisu OIML R 60 nejsme schopni uskutečňovat. V současné době se pracuje na koncepci dalšího rozvoje tohoto oboru tak, aby byly pokryty hlavní potřeby zákazníků s přihlédnutím k vývoji legislativy a ke skutečnosti, že plně vybavené laboratoře jsou jinde v Evropě k dispozici.

V roce 1999 ČMI spolu s ÚNMZ konstatovaly, že rozvoj NMS narazil v ČR, a to zejména v oblasti fundamentální metrologie, za stávajících podmínek na svoje hranice, a bylo rozhodnuto, že ministerstvo nadřízené ČMI, tj. MPO, předloží v červnu t. r. k projednání vládou materiál, který by umožnil rozhodnutím vlády překonat nahromaděné problémy většího rozsahu a zajistit rozvoj NMS ve střednědobé perspektivě. Tento materiál je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Ve vztahu k dané problematice obsahuje tyto návrhy opatření:

  • výstavba speciálních laboratoří v areálu OI Praha v Hostivaři, kde by byla mj. vybudována vlastní laboratoř síly a laboratoř pro kalibraci antén používaných při zkouškách elektromagnetické kompatibility;
  • vybavení hraničních přechodů a měřicích míst ve vnitrozemí vahami pro dynamické zjišťování hmotnosti silničních vozidel;
  • technické zajištění kalibrace kolejových vah investicí do tárovacích vozů o celkové hmotnosti 120 t (společně s Českými drahami).

Schválí-li vláda tento materiál zhruba v jeho současné podobě, bude tím v perspektivě do roku 2005 zajištěn technický rozvoj NMS a potažmo ČMI v souladu s identifikovanými potřebami ekonomiky a smlouvami, kterými je ČR vázána.

Rozvoj legislativy
V oblasti legislativy jsou samozřejmě hlavním hnacím motorem změn práce spojené s harmonizací naší legislativy s acquis communitaire v souvislosti s přípravou na vstup ČR do EU. V kapitole o volném pohybu zboží, kam metrologické směrnice EU patří, se ČR zavázala implementovat všechny směrnice do konce roku 2001 a je možné s potěšením konstatovat, že v celé oblasti standardizace je v předstihu. Evropské směrnice, jak známo, liberalizují uvádění výrobků na trh a tato filozofie byla uplatněna i v zákoně č. 119/2000 Sb., kterým se příslušně novelizuje zákon o metrologii č. 505/90 Sb. Zákon 119/2000 Sb. vstoupil v platnost k 1. 7. t. r. a je doprovázen třemi vyhláškami:

  • novelou vyhlášky č. 69 (vyhláška MPO č. 262/2000 Sb.),
  • vyhláškou o stanovených měřidlech (vyhláška 263/2000 Sb.),
  • vyhláškou o jednotkách (vyhláška 264/2000 Sb.).

Pro výrobce vah je velmi důležitá směrnice nového přístupu 90/384 o neautomatických vahách, která znamená úplnou harmonizaci s EU. Tato směrnice bude převzata vládním nařízením podle zákona č. 22/97 Sb. s nabytím účinnosti v listopadu t. r. Plného vzájemného uznávání metrologických výkonů s EU bude v této oblasti dosaženo po podpisu sektorové přílohy k politické dohodě s EU známé jako PECA, o kterém se předpokládá, že ho ČR dosáhne jako první z kandidátských zemí, a to do konce tohoto roku. Autorizovanou osobou k tomuto nařízení bude ve všech případech ČMI a dozor nad trhem bude mít Česká obchodní inspekce (ČOI) – předpokládá se, že v úzké součinnosti s ČMI. Soubor vyhlášek starého přístupu o hotově baleném zboží bude implementován cestou vyhlášek MPO, které nabudou účinnosti k 1. 7. 2001, a metrologické kontroly u výrobců bude vykonávat výhradně ČMI.

Další ucelený soubor tvoří směrnice starého přístupu 71/316 spolu se směrnicemi stanovujícími požadavky pro jednotlivé skupiny měřicích přístrojů. Účinnost příslušných vyhlášek MPO bude vázána na podpis sektorové přílohy k dohodě PECA s EU, i když připraveny budou do konce t. r. U směrnic starého přístupu je třeba si uvědomit, že mají vesměs opční charakter a neznamenají úplnou harmonizaci (národní specifika mimo ně jsou možná).

Je evidentní, že nová legislativa znamená značný průlom do dosavadní praxe a ovlivní některé činnosti, které doposud ČMI vykonával.

Především je jasné, že význam schvalování typu v podmínkách české ekonomiky bude postupně klesat – i v rámci OIML na celosvětové úrovni se intenzivně jedná o vzájemném uznávání certifikátů v této oblasti. V rámci státní metrologie u nás se již nyní v mnoha případech uznávají certifikáty ze zahraničí, což vede ke zkrácení procedury, a lhůtám požadovaným žadateli věnuje vedení ČMI maximální pozornost.

Zásadní pozornost bude však třeba věnovat zkoumání a archivaci softwaru majícího vliv na výsledek měření, protože v této oblasti jsou nyní v zahraničí odhalovány obrovské podvody.

Ověřování měřidel, zejména následné, má z hlediska ochrany spotřebitele mnohem větší význam než typové schvalování často předtím již dlouho zkoušených vzorků. K případné liberalizaci v této oblasti bude z řady důvodů třeba přistupovat mnohem opatrněji. Obecně se u nás projevuje očekávaný trend zmenšování podílu vah používaných jako stanovená měřidla a těžiště se přesouvá ke kalibraci. Tento trend bude sledovat i ČMI a bude v tomto smyslu cílevědomě rozvíjet potřebnou technickou a předpisovou základnu. Předpokládám, že hlavním problémem do budoucna bude, jak ze strany státu zajistit dostatečně účinný dozor nad dodržováním legislativy v praxi, s čímž bývají při různých liberalizacích značné potíže. Životně důležité je to zejména pro výrobce na tom „lepším“ konci, kteří by v nedisciplinovaném prostředí měli konkurenční nevýhodu, byť se někteří z nich o určité rozvolnění legislativy značně zasloužili. V návaznosti na zavedení směrnice NAWI bude muset ČMI uskutečnit určitá opatření pro to, aby se připravil na svou úlohu autorizované osoby.

Z hlediska technických předpisů obecně je v celé oblasti standardizace patrný trend připustit jen minimální, ideálně však žádné národní odchylky od globálně (OIML, ISO, IEC) či regionálně (CEN, CENELEC, WELMEC, EA) platných a harmonizovaných předpisů. Existuje program převodu těchto předpisů do podoby TPM, který je více méně plněn. Co se týče metrologie hmotnosti, lze snad pro zajímavost zmínit, že v rámci OIML začaly práce na zásadní revizi souboru předpisů pro automatické váhy, které pak budou zřejmě okamžitě využity i v rámci EU.

Závěr
Z uvedeného plyne, že harmonizace legislativy sama o sobě vytváří určitý plán rozvoje či útlumu činností majících ve státní metrologii vazbu na problematiku vážení a po několik příštích let bude v této oblasti určovat trend – mimo jiné bude přitom dosti obtížné zabezpečit vyvážený přístup k ochraně zájmů všech příslušných zájmových skupin v obchodním styku.

Názvosloví:
BIMP – International Bureau of Weights and Measures
Mezinárodní úřad pro míry a váhy (zkratka je z francouzského znění)
CEN – Comité Européen de Normalisation
Evropský výbor pro standardizaci
CENELEC – Comité Européen de Normalisation Electrotechnique (European Comittee for Electrotechnical Standardization)
Evropský výbor pro standardizaci v elektrotechnice
EA – European Accreditation
Evropská akreditace (sdružení národních akreditačních orgánů zemí EU a některých přidružených zemí)
IEC – International Electrotechnical Commission
Mezinárodní elektrotechnická komise
ISO – International Standard Organisation
Mezinárodní standardizační orgán
NAWI – Non-automatic Weighing Instruments
neautomatické váhy
NMS – národní metrologický systém
OIML – International Organisation of Legal Metrology
Mezinárodní organizace legální metrologie (zkratka je z francouzského znění)
PECA – Protocol to European Conformity Assessment Agreement
Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody
TPM – technický předpis metrologický
(technický předpis vydávaný ÚNMZ platný pro orgány státní správy a autorizovaná metrologická střediska)
ÚNMZ – Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
WELMEC – European Legal Metrology Cooperation
Evropská spolupráce v legální metrologii