Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Patnáct výzev Svazu průmyslu

Česká vláda, dokončí-li svůj mandát v řádném termínu, má na dokončení důležitých úkolů pro budoucnost české ekonomiky a průmyslu ještě dva roky. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) předal na svém sněmu, který se konal během MSV v Brně, současnému premiérovi Andreji Babišovi patnáct výzev, jejichž splnění do konce funkčního období od vlády očekává. 

Stavební řízení

Délka přípravy velkých stavebních projektů je v Česku stále dlouhá. V žebříčku Doing Business 2019 je Česko na 156. místě. Investor musí v průměru udělat 21 úkonů, které zaberou 246 dnů. Před deseti lety přitom bylo Česko na 86. místě, kdy investor průměrně potřeboval na 36 úkonů 180 dnů. Investor do infrastrukturních staveb nyní musí většinou získat nejméně čtyři složitá povolení – stanovisko EIA, stavební povolení, povolení pro nakládání s vodami a další závazná stanoviska dotčených úřadů. U některých projektů se ale počet povolení může vyšplhat na osm. Tato situace je neúnosná. Proto vláda podle SP ČR musí ještě v tomto volebním období dokončit rekodifikaci stavebního práva tak, aby infrastrukturní projekt potřeboval ideálně jediné povolení. 

Výstavba dopravní infrastruktury

Podle prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka potřebuje Česko nové dálnice v délce 920 km. Loni se otevřely jen 4 km, letos zatím mohou řidiči jezdit po 8 km nových dálnic. To je zcela nedostatečné tempo. Hrozí přitom, že v příštích letech nebude na výstavbu dálnic a další dopravní infrastruktury dost peněz. Vláda proto musí zajistit její dlouhodobě stabilní financování. Velký vnitřní dluh také mají silnice nižších tříd. Proto je třeba systémově vyřešit, aby kraje měly každý rok zaručeno dost peněz na jejich opravy. 

Podpora nízkoemisní mobility

Evropská regulace emisí CO2 vytváří na automobilky enormní finanční tlak. Průmysl se na novou éru elektromobility odpovědně připravuje a investuje do řešení chytré mobility. V tomto úsilí je však zcela zásadní podpora vlády ČR a státní správy. K udržení konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu musí vláda přijmout co nejrychleji opatření vedoucí k podpoře nízkoemisní mobility. 

Výstavba nových jaderných bloků

Vláda musí rozhodnout o výstavbě nového jaderného bloku, aby v roce 2020 začal výběr dodavatele. Česko totiž bude potřebovat nové bezemisní zdroje elektřiny po roce 2030. Vláda 8. července 2019 rozhodla, že nové jaderné bloky (prioritně v elektrárně Dukovany a následně v elektrárně Temelín) bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím svých dceřiných společností. Stát uzavře smlouvu s ČEZ o podmínkách výstavby. První blok by mohl být postaven v letech 2035 až 2040. 

Klimaticko-energetický plán

Vláda musí letos rozhodnout, jakým způsobem se Česko zapojí do plnění evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě elektřiny a pro energetickou účinnost. K tomu bude sloužit Národní integrovaný klimaticko-energetický plán, který musí vláda dokončit do konce roku a odeslat ho do Bruselu. Plnění cílů však nesmí zatížit cenu energií tak, že se z důvodu vyšší ceny stane český průmysl nekonkurenceschopný a domácnostem porostou účty za energii. 

Celoživotní vzdělávání a důchodový systém

Dokument Iniciativa Práce 4.0 ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) odhaduje v příštích dvaceti letech úbytek 10 % pracovních míst a podstatné změny ve vykonávaných činnostech u 35 % pracovních míst, a proto je nutná podpora adaptace zaměstnanců i zaměstnavatelů na očekávané změny.

Určující pro budoucí trh práce bude demografický vývoj v České republice. Zatímco loni bylo podle Českého statistického úřadu 65 % populace v produktivním věku 15 až 64 let, v roce 2031 se tato skupina zmenší na 62,7 % populace a v roce 2051 bude tvořit 56,3 % populace. Tento vývoj bude mít vliv na dostupnost pracovníků na trhu práce a zároveň ovlivní udržitelnost českého průběžného důchodového systému. Analýza MPSV uvádí, že objem peněz vyplacených na důchody začne po roce 2031 významně růst, postupně z nynějších 8 % až k 12 % HDP. Proto SP ČR vyzývá vládu, aby nepřistupovala k razantním valorizacím důchodů. Valorizace uskutečňované v letech 2019 až 2020 budou představovat v dlouhodobém výhledu velmi velkou zátěž pro průběžně financovaný důchodový systém. 

Nezaměstnanost a zahraniční pracovníci

Situace na trhu práce se nelepší. V srpnu bylo na úřadech práce registrováno 204,8 tisíce uchazečů o práci, ale firmy potřebovaly zaplnit 350,6 tisíce volných pracovních míst. Převis volných míst nad počtem nezaměstnaných trvá už od dubna 2018.

Zásadní nedostatek pracovníků na českém trhu práce částečně řeší i přísun zahraničních pracovníků, zejména z kulturně a jazykově blízkých zemí, který by vláda měla více podporovat. 

Podpora exportu

Podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu na oficiálních zahraničních cestách, jsou standardní nástroj podpory exportu i v zemích EU.

Vláda a další ústavní činitelé musí podle SP ČR brát podnikatele na své oficiální návštěvy. V mnoha zemích, do kterých ČR vyváží, zejména mimo EU, je zvýšený vliv státu na ekonomiku. V těch se bez kvalitní ekonomické diplomacie a podpory vysokých ústavních činitelů prosazuje velmi obtížně. V nejbližší době chce SP ČR doprovodit české politiky do subsaharské Afriky, do střední a jihovýchodní Asie, do Latinské Ameriky, do Iráku či USA.

Pro exportéry je důležitý přístup ke kvalitnímu exportnímu financování. Svaz průmyslu požaduje zachování obou hlavních státních institucí pro finanční podporu exportérů: České exportní banky a pojišťovny EGAP. Do jejich řízení by se mělo více zapojit kromě ministerstva financí také ministerstvo průmyslu a obchodu. 

Termín přijetí eura

Česká ekonomika je životně spjata se zeměmi eurozóny. Směřuje do nich 65 % českého exportu. Dovoz z eurozóny se na celkovém importu podílí ze 49 %. České firmy už euro používají také ve vnitrostátních platbách. Dodavatelům platí 19 % firem tuzemské platby v eurech. Soukromý sektor se takto už přirozeně připojuje k eurozóně.

„Vláda proto nesmí rezignovat na závazek přijmout společnou evropskou měnu. Požadujeme, aby byl do konce volebního období této vlády stanoven pevný termín přijetí eura. Naléhavost tohoto kroku se v příštích letech ještě zvýrazní kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie,“ uvádí Jaroslav Hanák. 

Maturita z matematiky

Čtyři roky SP ČR na odborné úrovni jedná s ministerstvem školství, proč je maturita z matematiky pro Česko důležitá, a zároveň řeší, že se musí proměnit způsob výuky i obsah tohoto předmětu, stejně jako závěrečná zkouška. Svaz dlouhodobě požaduje, aby výuka matematiky reflektovala její každodenní využití a rozvoj logického myšlení.

„Je nám líto, že za čtyři roky ministerstvo školství pro změnu výuky matematiky a zlepšení její kvality neudělalo nic. Místo toho chce nyní vláda povinnou maturitu rušit. Je to nekoncepční přístup,“ říká viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková. 

Zvyšování platů učitelům

Stát ve svých strategiích, ať už jde o Národní strategii pro umělou inteligenci, nebo Inovační strategii, klade důraz na modernizaci školství. „Učitelé jsou klíčem k české konkurenceschopnosti. Proto požadujeme, aby vláda dodržela svůj slib a v příštím roce zvýšila platy učitelům o 15 % a do roku 2021 průměrný plat učitelů zvedla minimálně na 45 tisíc korun,“ sděluje Jaroslav Hanák. 

Digitalizace státní správy

Přestože existuje deklarovaná politická podpora pro zavedení prvků e-governmentu, jejich zavádění v praxi stále naráží na odpor jednotlivých rezortů a úředníků. „Nyní velmi diskutovaný zákon o právu na digitální služby prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Na jeho vypracování jsme se podíleli a jeho rychlé přijetí podporujeme. Ale i tento zákon inicioval sektor informačních technologií, a nikoliv vláda či státní správa. V brzké době je potřeba dořešit také digitalizaci stavebního řízení a digitální technické mapy,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Plnění slibů místo sepisování strategií

Od roku 2016 Svaz průmyslu spolupracoval na tvorbě několika vládních akčních plánů pro rozvoj digitálního trhu a pro společnost 4.0, na státní strategii Digitální Česko, Inovační strategii, Národní strategii umělé inteligence a mnoha dalších národních strategiích souvisejících s digitalizací. Svaz se velmi aktivně podílel na přípravě těchto dokumentů a konstruktivně do nich přispíval, nicméně vládních strategií neustále přibývá, místo aby se naplňovaly ty, které již byly přijaty. Ve chvíli, kdy mají na strategii navázat konkrétní kroky, napíše se strategie nová.

„Je správné mít představu, jaké Česko v budoucnosti chceme a jakými cestami toho dosáhnout. Vládní dokumenty jako Národní strategie umělé inteligence, Inovační strategie, Digitální Česko – společnost 4.0 jsou ambiciózní, obsahují správné cíle. Teď se vláda musí soustředit na to, jak převede tyto dobré nápady do reality. Tam pokulháváme. Zatímco stát sepisoval strategie, propadlo se Česko ve světovém žebříčku digitální konkurenceschopnosti, které sestavuje švýcarský institut IMD, z loňské 33. pozice na letošní 37. místo,“ uvádí Milena Jabůrková. 

Autorské právo

Evropská unie letos přijala směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Teď přijde na řadu česká vláda, která ji bude muset do dvou let převést do českého práva. Na evropské úrovni se Svazu průmyslu podařilo vyjednat, aby byly do textu zapracovány povinné výjimky pro vytěžování textu a dat pro komerční účely, což je základ pro rozvoj umělé inteligence.

„Vyzýváme vládu, aby při převodu směrnice do českého práva nekomplikovala dojednaná unijní pravidla. Nesmí omezit prostor firem pro využívání a vytěžování textů a dat pro vývoj strojového učení a umělé inteligence,“ doplňuje Milena Jabůrková. 

Nařízení o e-privacy

Na evropské úrovni se připravuje nařízení o soukromí v telekomunikacích zvané e-privacy. Bude-li přijato v podobě, jak ho navrhuje Evropská komise, bude pro firmy velmi obtížné investovat do nových technologií, např. v oblasti komunikace mezi stroji. Takto získaná data totiž firmy nebudou moci snadno a levně využívat. To je v přímém rozporu se snahami firem o investice do nástrojů průmyslu 4.0. „Apeluji na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby v prosinci na Radě pro telekomunikace důrazně vystoupil proti zrychlenému posunu v projednávání nařízení a aby na politické úrovni podpořil tvorbu koalice stejně smýšlejících států, která by prosazovala reálně použitelný text,“ uvádí Milena Jabůrková.

(Bk)