Ohlédnutí za konferencí ARaP 2016

Ve dnech 29. a 30. listopadu 2016 se v Praze konala odborná konference ARaP. Již dvanáctý ročník nabídl bohatý program s přednáškami z různých oblastí průmyslové výroby, ale i akademického výzkumu a vzdělávání.

Dopoledne prvního dne bylo věnováno tématu Průmysl 4.0. Ostatně to byl i podtitul konference: Průmysl 4.0 – vzdělávání a trendy. Ačkoliv vystoupilo mnoho významných přednášejících, ukazuje se, že téma Průmysl 4.0 je v současné době tak všudypřítomné, že většina přednášek jsou v podstatě recyklované prezentace (sám v současné době jednu takovou chystám pro Fórum automatizace, které budeme pořádat na veletrhu Amper v hale V, ale slibuji, že se poučím a budu se snažit neopakovat obecné fráze – můžete se přijít přesvědčit, zda se mi to povedlo).

Paradoxně z mého pohledu nejpřínosnější a nejaktuálnější příspěvek k tématu průmyslu 4.0 zazněl až druhý den – Úvod do modelu RAMI 4.0 a modelu Industry 4.0 Component od prof. Františka Zezulky z VUT v Brně a Vlastimila Brauna a Iva Veselého z firmy Compas Automatizace. Ale abych se vrátil ještě k prvnímu dni, přece jen bych jednu přednášku na téma průmyslu 4.0 ocenil, ovšem z odpolední sekce: Problematika integrace výrobních řídicích systémů v souvislosti se zaváděním Industry 4.0 od Radima Novotného a Miloslava Duba z firmy Sidat – čtenáři časopisu Automa ostatně tyto autory dobře znají. Později odpoledne zaznělo několik zajímavých přednášek na téma kybernetické bezpečnosti, tedy zabezpečení informačních a řídicích systémů a komunikačních sítí, z hlediska jak technického (např. přednáška Kybernetická bezpečnost v průmyslu od Dobromila Nenutila z firmy Unicontrols), tak právního (Milan Press, EZÚ – Certifikace kybernetické bezpečnosti systémů). Z tématu vzdělávání mě nejvíce zaujala přednáška doc. Josefa Kokeše Veřejné a soukromé vysoké školství – specifika a nové možnosti v Průmyslu 4.0. Doc. Kokeš má zkušenosti z obou typů vysokých škol a jejich srovnání bylo velmi podnětné.

Večer byl zakončen ukázkou kolaborativního robotu YuMi od firmy ABB, koncertem Škampova kvarteta (sponzorovaným naším časopisem) a rautem, kde mohli účastníci konference diskutovat o probíraných tématech a o všem, co je zajímá.

Dopoledne druhého dne bylo z mého pohledu na celé konferenci nejzajímavější. Upozorňuji, že jde o můj subjektivní pohled, protože téma snímačů a měřicí techniky a obecně automatizace procesní výroby je mi blízké. Proto mě potěšily přednášky doc. Karla Kad­lece z VŠCHT v Praze a odborníků z firem Endress+Hauser a Emerson Process Mana­gement. Jediné, co mě mrzelo, byla skutečnost, že Milan Goldmann nepřinesl na ukázku akustický Rosemount 3D Scaner (Emerson). Jde o zařízení měřící skutečný objem sypkých látek v nádobě, a protože pracuje na akustickém principu, vydává prý zvuky podobné ptačímu zpěvu.

O přednášce prof. Zezulky a odborníků z firmy Compas Automatizace už jsem psal, ale velmi zajímavá byla také přednáška Vývoj asistenčních funkcí automobilu a použití systému pro rapid prototyping v praxi Ondreje Kozáka a Martina Štěpánka z firmy Valeo. Přednášející totiž nepředstavili asistenční systémy automobilů formou běžné komerční prezentace, jak ji nabízejí automobilky, nebo futuristické vize, kterou si mohou čtenáři přečíst v sobotní příloze svého oblíbeného deníku, ale po technické stránce, tedy tak, jak je nám to nejbližší.

Odpoledne jsem opět musel odjet, ale velmi nerad, protože i v pestrém odpoledním programu bylo několik zajímavých přednášek, např. Validace procesních dat v chemickém průmyslu a energetice (Vít Madron, ChemPlant Technology) nebo přednášky o vývoji a trendech interakcí člověka a robotu ve výrobě (Tomáš Prchal, B+R automatizace), vážním modulu Siwarex (Filip Tůma, Sie­mens) či o analogovém měření činných výkonů dieselagregátů (prof. Ivan Uhlíř, Adam Kouba, Milan Daneček, FSI ČVUT v Praze).

Bližší informace o konferenci se čtenáři dozvědí na její webové stránce www.arap.cz. Tam najdou rovněž kompletní program. Některé příspěvky ve spolupráci s přednášejícími také postupně zpracujeme (nebo jsme již zpracovali) do podoby článků pro naše čtenáře. Ovšem možnost poslechnout si přednášejícího „naživo“, popř. mu i klást otázky, článek nenahradí. Stejně tak možnost osobně navazovat nové kontakty a diskutovat s kolegy je na konferencích jedinečná. Jestliže jste se tedy konference ARaP nezúčastnili loni, doporučuji uvažovat o účasti letos. Bude opět v tradičním podzimním termínu a její téma bude letos digitalizace výroby; o postupu příprav budeme čtenáře včas informovat.

 Petr Bartošík