|
Nové trendy v odbavování cestujících
Příspěvek upozorňuje na nové trendy odbavování cestujících ve veřejné dopravě u nás, ale i v zahraničí. Vymezuje pojem integrovaného dopravního systému z pohledu odbavování cestujících a zapojení dopravců. Vzhledem k určitým nevýhodám stávajících technologií odbavování cestujících v těchto systémech se hledají jiné možnosti. Nadějné se jeví aplikace využívající jako jednotné platební médium čipovou kartu. Postupně se začínají prosazovat i aplikace typu e-ticketing, přenos dat pomocí GSM apod. V závěru článku je uveden výčet realizovaných projektů integrovaných systémů odbavování cestujících na bázi čipových karet.
1. Integrované dopravní systémy
Integrované dopravní systémy (IDS) v současné době prožívají, alespoň v ČR, období renesance. Vedle nejrozvinutějšího a největšího IDS v Praze, dále IDS v Ostravě a v Olomouci se v nedávné době podařilo uvést do provozu IDS v Českých Budějovicích. Na mnoha dalších místech se projekty IDS připravují a zdá se, že tento trend má rostoucí tendenci. Vždyť IDS přináší množství pozitiv nejen dopravci, ale především cestujícímu.
Co je hnacím motorem rozvoje IDS? Odpověď je možné najít v jeho definici.
IDS je založen především na principu jednotného tarifního systému, umožňujícího uskutečnit cestu na jeden jízdní doklad s potřebnými přestupy, a to bez ohledu na zvolený dopravní prostředek (prostředky) a dopravce. Z pohledu cestujícího by to měl být systém nabízející nejen kvalitní dopravní obsluhu regionu s dostatečným komfortem, ale též uživatelsky příjemný a pokud možno alternativní způsob odbavení. Z pohledu dopravce lze IDS definovat jako platformu, na níž jsou vytvořeny podmínky pro tržní a konkurenční prostředí na tomto trhu. Základními podmínkami jsou zachování dopravní koordinace jednotného tarifu a jízdních řádů, v širším pojetí informačního systému pro cestující, jednotných přepravních podmínek a kooperace.
2. Standardní systémy odbavování cestujících
V současných IDS se pro odbavování cestujících v převážné míře používá „klasická“ technologie, která je výhodná zejména díky relativně nízkým pořizovacím nákladům, jednoduché kontrole dokladů, snadné dostupnosti jízdenek atp. Ovšem nese s sebou i určitá omezení. Z pohledu cestujícího lze uvést např. jednoúčelovost jízdenky a v případě složitějších dopravních situací také možné obtíže při volbě jízdenky potřebného druhu. Z pohledu dopravce chybí přehled o pohybu cestujících, ve složitějších IDS se obtížněji orientuje při volbě tarifu a také je patrná těžkopádnost při změně tarifů. Nelze opomenou i menší míru bezpečnosti.
Z uvedených důvodů se čím dál více začínají prosazovat odbavovací systémy na bázi čipových karet, které nabízejí např. multifunkčnost a zabezpečení a tím odstraňují některé nedostatky klasických systémů.
3. Odbavovací systémy založené na čipových kartách
Systémy založené na čipových kartách jsou výhodné zejména pro cestující, kteří dopravu využívají často a pravidelně. Využití jejich čipových karet se postupem času rozšiřuje i mimo oblast dopravy formou kombinace s tzv. elektronickou peněženkou. Tato kombinace může být využita např. pro zajištění celého systému městských služeb (doprava, obchod, služby). V dopravě jde o městskou hromadnou dopravu, parkování (systémy park and ride), poplatky na dálnicích, taxíky apod. Ve sféře obchodu a služeb patří do oblasti vhodného využití veřejné telefonní automaty, trafiky, občerstvení, kulturní a sportovní zařízení atd., a to vše zajištěné prostřednictvím jediné čipové karty.
V centru pozornosti těchto systémů by měl být cestující, který by měl zejména v procesu testování a implementace čipového systému vystupovat jako partner a měl by mít i vliv na konečnou podobu systému. Právě s ohledem na poskytnutí co největšího komfortu cestujícímu jsou hledány různé alternativy, jak operativně doplňovat obnos na čipové kartě tak, aby cestující nebyl odkázán na několik málo speciálně určených míst. Jedním z perspektivních způsobů je např. e-ticketing, což pro cestujícího znamená možnost pomocí internetu např. „uložit“ do čipové karty potřebnou finanční částku. Dalším způsobem zvyšujícím pohodlí cestujícího, zřejmě nejmodernějším, je systém walk-in walk-out, který by bylo možné stručně charakterizovat jako „nejdříve jedeš a potom platíš“. Právě tyto pokrokové metody by měly do IDS přivést co nejvíce cestujících a IDS zpopularizovat. Ovšem např. při e-ticketingu vyvstává problém se zabezpečením rychlého a kvalitního přenosu dat mezi řídicím centrem IDS a jednotlivými vozidly. V současné době se pro tyto účely zkouší využití vysokorychlostního přenosu dat pomocí technologie GSM (HSCSD, GPRS), která, vzhledem k velmi vysokému stupni pokrytí území, v dostatečné míře zajišťuje dosažitelnost vozidel. Navíc lze s vozem, potažmo řidičem, komunikovat obousměrně, a to nejen datově, ale i hlasově. Technologie GSM navíc umožňuje cestujícím nabídnout množství dalších zpříjemňujících prvků, např. nákup jízdenky s využitím mobilního telefonu prostřednictvím SMS. V tomto případě má mobilní telefon též funkci elektronické jízdenky, přičemž zákazník mobilní sítě za dopravu zaplatí současně s následujícím telefonním účtem. Dopravce poté od provozovatele sítě obdrží svůj podíl, snížený o prodejní provizi. Nedílnou součástí této služby je poskytování informací o jízdních řádech, také ve formě SMS.
Vlastní proces nákupu má pět základních etap. Jsou to:
- Poptávka od cestujícího.
- Nabídka.
- Objednávka.
- Doručení platné jízdenky – digitální jízdenka je zaslána do mobilního telefonu jako SMS.
- Vyúčtování.
V současnosti se již zkouší zařízení, které bude kombinací mobilního telefonu a bezkontaktní čipové karty. Je vyvíjen modul, který bude možné přidat do současného mobilního telefonu, který pak bude sloužit i jako bezkontaktní čipové zařízení. Zákazník si uloží on-line hotovost do čipové části a poté bude moci platit na místech vybavených čtečkou bezkontaktních čipových karet (automaty na výdej jízdenek apod.).
Dalším velmi zajímavým trendem v karetních systémech je použití duálních karet. Ty totiž dovolují využívat rozvinutou infrastrukturu terminálů vybavených kontaktní čtečkou čipových karet, jako např. bankomatů, také pro bezkontaktní aplikace. Bezkontaktní rozhraní je využíváno v dopravě, na parkovištích a stanovištích mýtného. Kontaktní rozhranní současně umožňuje bezpečné a pohodlné placení plateb a identifikaci v obchodě a ve službách. Taková karta může být použita i k elektronickým nákupům (e-commerce), jelikož jednotlivé transakce jsou zabezpečeny elektronickým podpisem. V nejnovějších aplikacích duálních karet lze převádět elektronickou hotovost prostřednictvím bankomatů, kiosků na zastávkách autobusů nebo vlastního PC se zabudovanou čtečkou čipových karet po internetu. Uplatnění může takováto karta nalézt i ve státní správě, kde lze s její pomocí rychle, efektivně a nezávisle na úřední době vyřizovat své administrativní záležitosti.
4. Příklady realizovaných odbavovacích systémů
V ČR firma Mikroelektronika spol. s r. o. realizovala moderní odbavovací systémy např. v Praze, Ostravě, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Kladně, Děčíně, Kyjově a ve Znojmě.
V zahraničí byly zkoušeny nebo realizovány např. tyto projekty:
- testován projekt tick.et (Německo, Dopravní svaz Berlín – Branderburg),
- testován projekt ChipTicket (Německo, Dopravní svaz Rhein – Sieg),
- projekty Francile, Calypso (Francie, oblast Ile-de-France),
- duální karta Digital Pusan Card (Jižní Korea, Pusan),
- GSM prodej jízdenek (Rakousko, Spolkové železnice).
5. Závěr
Nejen v ČR se dopravci potýkají s odklonem veřejnosti od veřejné hromadné dopravy a odborníci hledají cesty, jak odlivu cestujících zabránit. V systémy založené na čipových kartách jsou v této souvislosti vkládány obrovské naděje, a dokonce se hovoří o revoluci. Zároveň je třeba si uvědomit náročnost implementace takového systému.
Příspěvek je redigovanou a o obrazový doprovod rozšířenou verzí stejnojmenného příspěvku předneseného na konferenci ITS ’01 Praha, pořádané Sdružením pro dopravní telematiku ČR v Praze v květnu 2001.
Ing. Jindřich Nádvorník,
Mikroelektronika spol. s r. o.
(info@mikroelektronika.cz)
|