Aktuální vydání

celé číslo

05

2021

Perspektivy automatizace, umělá inteligence v automatizaci; prostředky automatizace v době lockdownu
celé číslo

Nechte počítače mluvit jazykem obchodu

Automa 8/2000

Michal Černík,
Microsoft s. r. o.

Nechte počítače mluvit jazykem obchodu

Nástup internetu dal život celé dimenzi nových technologií – technologií, které jednotlivcům i organizacím umožňují fungovat v komerčním prostředí s větším výkonem a efektivitou. S tímto pokrokem přichází množství nových výzev, mezi něž patří také integrace a automatizace obchodních procesů uvnitř organizací a napříč organizacemi.

Potřeba integrace a automatizace obchodních procesů samozřejmě není novinkou. Tím, co z této oblasti dělá skutečnou technologickou výzvu, je rozměr této potřeby. Instituce, které dříve řešily problém s propojením řádově jednotek aplikací, nyní mluví o elektronických tržištích, o propojených dodavatelsko-odběratelských řetězcích, o integraci desítek a stovek obchodních procesů a s nimi souvisejících aplikací. Profesionála z oblasti IT okamžitě začnou napadat otázky:

  • Jakými technologiemi lze řešit tento problém?
  • Co udělat s obchodními partnery, jejichž systémy takové technologie nepodporují?
  • Jak pracné bude zapojení nových obchodních partnerů?
  • Lze v takovém prostředí rozumně vyřešit bezpečnost?
  • Jak pracná a nákladná bude pozdější vynucená změna obchodních procesů?

Historicky bylo vyvinuto a prosadilo se více technologií umožňujících interoperabilitu v heterogenním prostředí – např. CORBA IIOP, DCOM, Java RMI. Avšak ani jedna z těchto technologií se neprosadila jako jednoznačný vítěz. Mají totiž jeden společný nedostatek, alespoň z hlediska integrace. Všechny tyto technologie totiž byly primárně navrženy jako způsob komunikace v distribuovaném prostředí pro konkrétní objektovou infrastrukturu. Jedním z důsledků je i částečná závislost na objektové infrastruktuře v pozadí. Nelze od sebe oddělit způsob komunikace a zapouzdření přenášených dat. Žádná z těchto technologií tedy nefunguje jako obecný integrační nástroj, který by propojil všechny existující aplikace a systémy.

Jaké jsou možnosti integrace v prostředí internetu, kde spousta subjektů používá nejrůznější mechanismy pro vzájemnou komunikaci? V zásadě existují tři možnosti:

  1. Naučit každý subjekt rozumět všem způsobům komunikace. Nejenže je to řešení velmi drahé, ale také neproveditelné. Některé existující systémy prostě nejsou otevřené natolik, aby umožnily rozšíření libovolným způsobem.
  2. Definovat protokol pro předávání zpráv, který bude zcela nezávislý na existující aplikační infrastruktuře, na objektových technologiích, na způsobu použití. Takový protokol byl skutečně navržen – Simple Object Access Protocol (SOAP) – a začíná se využívat v praxi.
  3. Oddělit od sebe způsob komunikace (transport) a přenášená data. Pak lze vytvořit komunikační směrovač (router), který umí přijmout data pomocí libovolného transportu a na místo určení je dodat způsobem srozumitelným pro cílový subjekt. Jedním z výsledků iniciativy Biztalk je definice tzv. serveru Biztalk s touto funkcí.

SOAP
Simple Object Access Protocol (SOAP) je jednoduchý protokol navržený pro komunikaci volně propojených systémů v heterogenním prostředí internetu, která je nezávislá na použité platformě. Cílem návrhu byla nezávislost na sémantice aplikací a sémantice transportu. Specifikace SOAP definuje tři hlavní věci:

  • obálku zprávy (co je ve zprávě, kdo má zprávu zpracovat, zda je zpracování povinné),
  • sadu kódovacích pravidel umožňujících výměnu datových typů definovaných v aplikaci,
  • konvenci pro volání vzdálené funkce (jak volat a odpovídat).

Navíc specifikace obsahuje způsob transportu pomocí protokolu HTTP, což je zatím nejpoužívanější scénář aplikace SOAP.

V současné době prochází SOAP standardizačním procesem organizace WWW Consortium (W3C). Pod verzí 1.1, předanou W3C 8. května 2000, jsou podepsáni odborníci ze společností IBM Corp., Lotus Development Corp., Microsoft Corp., Develop- Mentor a UserLand Software.

Podrobné informace o protokolu SOAP lze nalézt na těchto adresách:

Integrace v prostředí internetu
Zdaleka nejpoužívanějšími aplikacemi nad rodinou protokolů TCP/IP jsou elektronická pošta (SMTP) a web (HTTP). Ty lidem poskytovaly a poskytují nový způsob komunikace a výměny informací. Bohužel možnosti těchto technologií pro výměnu strukturovaných dokumentů a dat jsou omezené. Jazyk HTML byl původně navržen pro popis rozložení a formátování textových informací a obrázků na stránce zobrazované prohlížečem (browser) – v podstatě pro desktop publishing pro web. Protokol SMTP umožňuje uživatelům posílat si vzájemně texty a k nim připojené informace. Žádná z těchto technologií nebyla navržena pro automatizovanou výměnu strukturovaných dokumentů, např. nákupních objednávek v prostředí internetu mezi různými firmami a různými aplikacemi.

Obr. 1.

Technologií, která byla navržena pro jednoduchou a standardizovanou výměnu dokumentů, je XML (eXtended Markup Language). Mnoho lidí se domnívalo, že XML je posledním krokem ke spuštění komerčních aplikací na internetu. Ve skutečnosti je XML prvním krokem k vytvoření integrační infrastruktury nad již existující komunikační infrastrukturou. XML je v podstatě dohoda o standardizovaném strukturování dat tak, aby jim rozuměly příslušné aplikace. Rychle se ukázalo, že jsou třeba další dohody pro smysluplnou výměnu dokumentů. Jednou z takových dohod byla schémata XML, která umožňují formátovat XML pro specifický účel (např. jako objednávku). Schémata byla akceptována velmi rychle a v současné době i jich existuje velké množství pro každou oblast průmyslu a obchodu. Zcela přirozeně vznikly i veřejné knihovny schémat XML, např. http://www. biztalk.org.

Samozřejmě ani použití takových standardů nezaručuje, že se integrační systém nestane „vlkem samotářem“ mezi sobě rovnými. Je rozumné vytvořit smečku – spojit se s dalšími zainteresovanými a vypracovat veřejný „standard“, který bude zohledňovat potřeby celé smečky. Takto vznikla v roce 1998 iniciativa Biztalk (její motto je Enable software to speak the language of business). Směřování iniciativy je řízeno Steering Committee. Jejími členy jsou American Petroleum Institute, Ariba, Baan, BP/Amoco, Boeing, Clarus, CommerceOne, Compaq, Concur, Dell, DISA, Intellysis, I2, JD Edwards, Merrill Lynch, NEON, Open Applications Group, Pivotal, RosettaNet, SAP, Siebel Systems, UPS. Mezi účastníky jsou společnosti vytvářející obchodní aplikace – dodavatelé, společnosti provozující tyto aplikace – zákazníci plus organizace a seskupení pro standardizaci. Informace o aktivitách iniciativy Biztalk je možné nalézt na internetu na adrese http://www.biztalk.org.

Tyto aktivity lze rozdělit do tří souvisejících oblastí:

  • Biztalk Framework – souhrn doporučení a návodů pro výměnu, směrování a transformace dokumentů XML, umožňuje spolehlivou interoperabilitu Biztalk serverů.
  • Biztalk.org Community and Library – komunita zabývající se návrhem a tvorbou standardních obchodních dokumentů XML a centrální veřejná knihovna schémat obchodních dokumentů. Knihovna umožňuje vyhledat, správně používat a publikovat standardní obchodní dokumenty (více než 150 organizací registrovalo více než 400 obchodních dokumentů).
  • Biztalk Platform – SDK vycházející ze standardů XML a sada nástrojů pro tvorbu řešení založeného na předávání zpráv ve formátu XML, to vše včetně zdrojových kódů (Biztalk JumpStart Toolkit).

Obr. 2.

Microsoft Biztalk Server 2000
Biztalk Server je prvním produktem, který navazuje na Biztalk JumpStart Toolkit a výrazně rozšiřuje jeho možnosti. Patří do nově vzniklé kategorie serverů pro B2B. Podporuje nejen přenos zpráv ve formátu XML, ale i napojení na systémy používající EDI (formáty EDIFACT a X12), soubory s oddělovačem apod. Navíc poskytuje také bezpečnostní mechanismy – šifrování nebo podepisování přenášených dokumentů. Z transportních mechanismů podporuje HTTP, HTTPS, FTP, SMTP, souborový systém, MSMQ apod.

Biztalk Server ale není jen směrovačem dokumentů XML. Obsahuje nástroje pro návrh, popis a sestavení obchodního procesu. Lidsky řečeno, umožňuje z jednoduchých výměn dokumentů sestavit a poté pod kontrolou uskutečňovat velmi složitou komunikaci mnoha aplikací. Příkladem může být proces nákupu pracovních potřeb zaměstnancem velké firmy (obr. 1).

Takový nákup je sám o sobě obchodním procesem, kterého se účastní více zaměstnanců firmy, množství existujících aplikací a také externí dodavatelé. Tento proces lze popsat vytvořením diagramu pomocí nástroje Biztalk Application Designer (obr. 2, levá polovina). Diagram je možné doplnit o vazby na implementace jednotlivých kroků obchodního procesu (obr. 2, pravá polovina).

Výsledný popis je uložen v jazyce XLANG, což je jazyk pro popis procesů definovaný s využitím XML. Při každém spuštění nákupního procesu XLANG Scheduler – součást Biztalk Serveru – načte popis požadovaného obchodního procesu a zajistí jeho korektní uskutečnění.

Možnost navrhnout a zdokumentovat obchodní proces zahrnující velké množství různorodých aplikací je samozřejmě cenná. Ovšem nejcennější je oddělení definice a implementace obchodního procesu. Při vynucené změně obchodního procesu (při rozšiřování kapacit firmy, splynutí dvou firem, změně legislativního prostředí apod.) již není nutné měnit hotové, implementované bloky funkcí. Stačí změnit definici obchodního procesu, popř. doplnit nové implementační bloky. Důsledkem tohoto postupu je velmi znatelné zrychlení reakce obchodní firmy na změny vnějších podmínek, což má přímý dopad na její konkurenceschopnost. Současně má flexibilita obchodního procesu příznivý vliv na cenu provozování informačních systémů.

Nově vzniklému trhu s řešeními B2B předpovídají analýzy velmi rychlý růst. Analytici se ve svých odhadech mohou mýlit. Prohlášení vedoucích firem v různých oblastech trhu se systémy ERP (SAP, Navision apod.) a současně obrovský zájem zákazníků o tyto technologie ale potvrzují, že jde o jedinečnou příležitost pro všechny.