|
Metoda ke hledání námětů pro automatizaci firemních procesů
Současná praxe při výběru námětů pro automatizaci je většinou založena na nahodilosti a momentální intuici. Problematika českých firem je navíc specifická v tom směru, že jen v málo případech se automatizace navrhuje jako součást komplexního návrhu procesů nově stavěných výrobních objektů. Ve většině případů jde o automatizaci v rámci inovace stávajících výrob a firem. Přitom teprve se tvořící segment poradenských firem v ČR neumožňuje dost dobře využít subdodavatelské zajištění (outsourcingu) těchto činností.
Proto je v Ústavu automatizace a informatiky v rámci výzkumného záměru MŠMT „Automatizace technologií a výrobních procesů“ řešen úkol vytvořit metodu, která by na základě systémového přístupu podpořila vyhledávání vhodných námětů pro firemní automatizační projekty.
Hlavní východiska
Inspirací pro návrh metody byly dobře známé metody SSADM a IDEF, používané v oblasti automatizovaných informačních systémů a v systémech reálného času.
Z oblasti automatizace řídicích a komunikačních systémů bylo zkoumáno řešení první fáze metody, která byla vyvinuta pro vlastní potřeby pobočky firmy Siemens v Rakousku. Tato první fáze se týká specifikace požadavků na automatizované řídicí systémy.
Mnohé firmy, které navrhují a realizují automatizační projekty, potvrdily, že používají vlastní interní postupy, které představují firemní know-how (Autec Brno, Aura Brno, Mikrosys Brno).
Ústav automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství vypracoval metodu MAPA, podporující návrh aplikací automatizace s programovatelnými automaty, a metodu RIPRAN, určenou k analýze rizik projektů. Poznatky z tvorby obou metod byly využity při návrhu metody k vyhledávání automatizačních záměrů.
Poznamenejme, že v případě, kdy se firma rozhodne pro realizaci BPR (Business Process Reengineering), mohou být vyhledané náměty pro automatizaci vhodným řešením ke zlepšování firemních procesů.
Metoda MOAP
Cílem bylo vytvořit jednoduchou metodu, která by dovolovala řešit jak rozsáhlou analýzu a návrh frontálním způsobem u celé firmy, tak účelově zaměřené analýzy a návrh při naléhavých situacích, kdy je k dispozici málo času i finančních prostředků. Pro frontální přístup k vyhledávání námětů k automatizaci je vhodné využít systematické postupy systémové analýzy, pro urychlené vyhledání námětů je vhodnější heuristický přístup.
Systematické postupy jsou založeny na systematickém vyhodnocování modelů výrobních procesů podle zásad systémového přístupu. Metoda MOAP doporučuje tyto postupy:
Postup založený na mapování hlavních procesů firmy (označení MAP)
Tento postup vyžaduje sestavit procesní model firmy a s jeho pomocí zjistit, které procesy jsou hlavní pro existenci firmy a které se rozhodujícím podílem účastní při tvorbě přidané hodnoty, aby firma prosperovala.
Postup založený na mapování kritických klíčových činností firmy (označení KEY)
Postup předpokládá sestavení procesního modelu firmy se zvláštním zaměřením na jednotlivé činnosti a následně hledání těch kritických činností, které limitují dosažení vyšších zisků ve firmě.
Postup založený na eliminaci nejvýznamnějších problémů ve firmě (označení PAR)
Známé pravidlo italského ekonoma Pareta poukazuje na skutečnost, že často 20 % problémů způsobuje 80 % potíží. Prostřednictvím Paretovy analýzy se snažíme sestavit seznam problémů a jejich negativních následků. Pak automatizujeme ty, jejichž odstranění představuje největší přínos.
Postup založený na dosažení zadaných kritérií (označení CRI)
Je založen na dosažení zadaných kritérií, např. zkrácení průběžné doby výroby, minimalizaci nákladů, zvýšení produktivity, radikálního zlepšení jakosti apod.
Heuristické postupy jsou založeny na praktických zkušenostech mnoha automatizačních aplikací. Proto vyžadují určitou praxi v zavádění automatizace.
V současné době je v rámci výzkumného záměru MSM 260000013 zpracována první verze metody. V roce 2002 je plánováno rozsáhlejší ověření metody v několika firmách a zřízení www stránek. V závěru roku bude uspořádán seminář uživatelů metody s potenciálními zájemci o metody, který bude sloužit k výměně zkušeností a poznatků o metodě. Na základě získaných námětů bude metoda doplněna a zlepšena.
doc. Ing. Branislav Lacko, CSc.,
Ústav automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně
|