Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Jan Snoeij, předseda MESA Europe, při své návštěvě konference MESA 2008 European P2E Conference v Praze poskytl časopisu Automa rozhovor. Hovoří v něm o sdružení MESA, jeho historii i současných aktivitách a o perspektivách vývoje systémů řízení výroby MES.
Můžete nám prosím říci pár slov o sdružení MESA, o jeho historii a současnosti?
Sdružení MESA International (Manufacturing Enterprise Solutions Association) vzniklo počátkem devadesátých let minulého století v USA. Zpočátku byly jeho členy pouze američtí dodavatelé softwaru MES. Sdružení vyvíjelo vzdělávací činnost: publikovalo technické zprávy (white papers) a pořádalo konference a semináře.
Tak, jak se systémy MES stávaly populárními v celém světě, rozrůstalo se i sdružení. V roce 2001 jsem se o něm dozvěděl také já a stal jsem se jeho členem. Oficiální aktivity MESA se v té době omezovaly pouze na USA, avšak v Evropě sílilo přesvědčení, že i zde je třeba systémy MES aktivně propagovat. Proto vzniklo sdružení MESA Europe, součást MESA International, odpovědné za aktivity MESA na evropském kontinentu. V roce 2001 jsme uspořádali první evropskou konferenci v Amsterodamu. Původně jsme zamýšleli tyto konference pořádat pravidelně, ale následující léta systémům MES nepřála a MESA jako nezisková organizace si nemůže dovolit pořádat konference bez zajištěné podpory klíčových partnerů. Další evropská konference proto byla až v roce 2007 v Utrechtu (Nizozemí) a teď, v roce 2008, následuje Praha.
MESA nechce být platformou pro konkurenční boj mezi dodavateli systémů MES ani kanálem pro šíření komerčních sdělení. Chce být místem pro sdílení zkušeností a znalostí o MES a o jejich uplatnění v praxi.
Jaké aktivity MESA vyvíjí?
Již jsem se zmínil, že každoročně pořádáme konference v USA a nyní i v Evropě. Už nyní hledáme řečníky, sponzory a prostory pro evropskou konferenci, která se bude konat na podzim 2009. Do konce ledna se rozhodneme, kdy a kde konference bude.
Kromě konferencí pořádáme setkání pracovních skupin, zaměřená na určité téma, obor nebo geografickou oblast. Na těchto setkáních se sejde mezi dvaceti a třiceti odborníky, kteří diskutují o aktuálních otázkách. Diskusí se nejlépe tříbí názory. Malé skupinky odborníků jsou interaktivnější než velké konference, a mnoho lidí proto považuje za užitečnější zúčastnit se takových malých setkání, specializovaných na určitý obor, např. farmacii, potravinářství, metalurgii apod., nebo věnujících se trhu v určité geografické oblasti, než se účastnit velké konference.
Podstatnou část naší práce tvoří také publikační aktivity. Letos (pozn. red.: v roce 2008) vydala MESA několik průvodců (guidelines) podrobně představujících jednotlivé strategické iniciativy MESA.
Myslím, že nejdůležitější je vysvětlovat přínosy systémů MES koncovým uživatelům. Jak s nimi MESA komunikuje?
MESA je otevřená nejen dodavatelům systémů MES, ale i jejich uživatelům. Je nutné najít cestu nejen k lidem s rozhodovacími pravomocemi, ale i k technikům, kteří budou s MES denně pracovat. Na jejich vztahu k novému systému záleží, zda bude zavedení MES úspěšné.
Otázka, jak ozřejmit přínosy MES jejich uživatelům, bývá často diskutována na setkáních pracovních skupin. Jsou to diskuse velmi otevřené a podnětné.
Jak MESA organizuje a rozšiřuje svoje aktivity? Jaké jsou aktivity MESA v České republice?
Rozšiřování našich aktivit je velmi prosté. Například nyní máme kontakt s odborníky z Jihoafrické republiky, kteří mají zájem založit svou pracovní skupinu. Proč ne? Chtějí-li uspořádat svoje lokální setkání zájemců o MES, projednáme to s nimi, podpoříme je, budeme o jejich setkání informovat na našich webových stránkách a v e-mailovém zpravodaji. A jestli se napoprvé sejde jen pět nebo deset lidí? Nevadí, vždyť je to začátek.
Další formou, jak rozšiřovat naše aktivity, je aktivní účast na odborných setkáních a konferencích, kde seznamujeme posluchače se systémy MES a aktivitami MESA. Například příští týden, po mém odjezdu z Prahy, budu na toto téma přednášet na konferenci v Bělehradě v Srbsku na konferenci SPIN 2008, která se věnuje operačnímu řízení a evropské integraci.
Zde, v České republice a na Slovensku, máme také několik členů a zájemců o MES. Z firemních členů mohu jmenovat např. slovenskou firmu Ipesoft, která má v oboru MES velké zkušenosti. Navázali jsme též kontakt s panem Radimem Adamem. Víme o jeho konferencích na téma výrobních informačních systémů (pozn. red.: jde o konferenci IS4 Industry Forum; letos se bude konat 4. a 5. března v Nymburce) a já osobně budu podporovat, aby tyto konference, jež mají, jak jsem slyšel, dlouhou tradici a dobrou úroveň, byly začleněny do kalendáře MESA. Pan Adam je nejen organizátor konferencí, ale vím, že je to i odborník a zasloužil se o popularizaci normy S-95 v České republice a na Slovensku.
Mohu potvrdit obojí, i to, že konference Industry Forum jsou zajímavé, i to, že pan Adam je jedním z předních odborníků na systémy MES i na normu S-95.
Velmi oceňujeme spolupráci místních odborníků. Každý trh má svá specifika, které my na evropské úrovni nemůžeme detailně znát. Lidé jako pan Adam jsou pro nás proto velmi užiteční. Máme podobné kontakty v Rusku, ve Skandinávii... Je velmi zajímavé sdílet zkušenosti z různých geografických oblastí, kde se MES používají, ať je to v USA, v EU, v Rusku nebo v Číně. Výměna zkušeností je velmi přínosná, přestože se většinou uskutečňuje jen e-mailem nebo v internetových diskusích.
MESA je založena na dobrovolnících, kteří mají zájem o obor. Také já jsem dobrovolník, mým zaměstnavatelem je společnost Logica. Jsem vděčný svým nadřízeným, že mi umožňují věnovat část mého času práci pro MESA. Mám práci pro MESA rád a naplňuje mě uspokojením, když vidím, že se pod hlavičkou MESA setkávají lidé, aby sdíleli svoje zkušenosti a aby vzájemně spolupracovali.
Kdo jsou členové MESA, lidé, nebo firmy?
Obojí. Detaily o tom, jak se stát členem MESA, jsou na našich webových stránkách
www.mesa.org. Poplatky za členství nejsou podle mého nijak vysoké a celé jsou věnovány na činnost MESA. Pro nás jako pro neziskové sdružení jsou tyto příspěvky a sponzorské dary jediným příjmem.
Dovolte ještě závěrečnou otázku: jaká je podle vás budoucnost MES?
Systémy MES budou stále důležitější. Inovační cykly produktů se zkracují, stále více zboží se personalizuje − vyrábí se na zakázku podle specifikace zákazníka. Úkolem je dodat správné zboží ve správnou dobu na správné místo. Pro to, aby se to podařilo, nelze přistupovat k výrobě jako k černé skříňce, do níž se na začátku vloží suroviny a na konci bude hotový výrobek. Manažeři musí mít přehled o tom, co a jak se ve výrobě odehrává. To jim umožní rozšířit sortiment, zlepšit efektivitu, snížit náklady a sledovat kvalitu výrobků. A k tomu potřebují MES.
Zvláště důležité jsou systémy MES ve farmacii a v potravinářství, kde je třeba plnit přísné regulatorní požadavky. Ne že by to nešlo bez podpory MES, ale s MES je to mnohem jednodušší a efektivnější.
Z hlediska technického vývoje pokládám za důležité využití SOA (Service Oriented Architecture). SOA je ovšem užitečný nástroj jen tehdy, jestliže se všichni zúčastnění dohodnou na přesné terminologii, aby si navzájem rozuměli.
Protože změny sortimentu a objemu výroby jsou stále častější, budoucnost patří konfigurovatelným systémům, které jsou schopny přizpůsobit se novým podmínkám, a to bez nutnosti cokoliv znovu programovat, jen novým nastavením parametrů, popř. pomocí funkce drag and drop. Tyto systémy jsou výhodné i jinak. V současné době jsou na denním pořádku akvizice firem − podniky mění majitele a sdružují se. Není-li MES dostatečně flexibilní, je při takové změně obtížné přizpůsobit jej novému organizačnímu schématu.
Nesmí se zapomínat, že správná implementace MES je z velké části závislá na lidech. Technická implementace softwaru může být snadná a rychlá, ale změnit navyklé postupy lidí ve výrobě a ve vedení firmy bývá mnohem obtížnější práce.
Klíčovým úkolem moderních informačních systémů je integrovat provozní řízení výroby s ekonomickým. Právě tato integrace, označovaná zkratkou P2E, Plant To Enterprise, která je i podtitulem této konference, je výrazným příkladem toho, že nestačí naučit komunikovat jen informační systémy, ale že předpokladem úspěchu je najít společnou řeč také pro komunikaci mezi lidmi z provozní a ekonomické úrovně řízení výroby.
Děkuji vám za rozhovor.
rozhovor vedl Petr Bartošík
Obr. 1. Jan Snoeij, při přednášce na konferenci v Praze