|
Měřiče tepla předaného vodní párou – poznatky z uvádění do provozu
Ve svém příspěvku chci jako vedoucí metrologického střediska zabývajícího se návrhy, dodávkami, montážemi a ověřováním měřidel upozornit na některé poznatky z oblasti montáže a označování členů měřičů průtoku a tepla předaného vodní párou. Tyto poznatky lze v určité míře aplikovat i na jiná média, např. vzduch nebo technické plyny.
Primární prvky
Požadavky na clonové měřicí tratě jsou přesně definovány v normě ISO 5167-1 (český ekvivalent: ČSN EN ISO 5167-1: Měření průtoku tekutin pomocí snímačů diferenčního tlaku vložených do zcela zaplněného potrubí kruhového průřezu. Část 1: Obecné principy a požadavky. Vydána v listopadu 2003, účinnost od 1. 12. 2003). Závislost průtoku na rozdílu tlaků na cloně je kvadratická. Při menších průtocích se projevují i další odchylky od kvadratického průběhu statické charakteristiky clony. Největší chybou při návrhu clonové měřicí tratě je většinou nevhodně zvolený rozsah měření.
Přesně definované měřicí tratě jsou však nutné i pro ostatní primární prvky, jako vírové průtokoměry nebo rychlostní sondy. Vnitřní průměr potrubí musí být shodný s jmenovitým průměrem měřidla. Protože tento průměr není shodný s normovanými průměry potrubí, a v důsledku toho vzniká nedefinovatelná nepřesnost měření, doporučuji výrobu těchto tratí svěřit specializovaným firmám.
Snímače tlaku a rozdílu tlaků
Kromě povinných údajů by na snímačích tlaku umístěných pod primárním prvkem měl být (v souladu s technickými požadavky na měřidla – normou Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ÚNMZ TPM 4654-01: Měřicí převodníky tlaku; technické a metrologické požadavky; ÚNMZ 2002) také údaj o korekci na tzv. vodní sloupec. U některých snímačů tlaku totiž lze tuto korekci nastavit pouze v metrologickém středisku. Některé matematické vyhodnocovací jednotky umožňují tuto korekci zadat, ale nastavit ji lze rovněž jen v metrologickém středisku. Není-li korekce provedena, zvyšuje se nepřesnost vyhodnocení tlaku a následně i průtoku a tepla. Ze stejného důvodu doporučuji používat snímače absolutního tlaku. TPM uvádí, že musí být možné samostatné zajištění nastavovacích prvků nuly a rozpětí. Tuto podmínku nelze u některých snímačů (i když mají platné schválení typu) splnit. Řešení je spíše otázkou dohody; jednotlivé případy zde nebudu popisovat.
Dovolené nejistoty snímačů tlaku podle TPM 3723-03 (Měřiče tepla dodávaného vodní párou; technické a metrologické požadavky, požadavky na montáž a provoz. ÚNMZ, 2003.) jsou 0,2 % a lepší. Současně platí i schválení typu jednotlivých snímačů s vyšší třídou přesnosti. Přesto doporučuji při nových aplikacích používat snímače s nejistotou 0,2 % a lepší. Jde o snímače s delší životností a pohodlnějším nastavováním.
Matematická jednotka
Jednou z nejnovějších změn je upřesnění podmínky blokace měření tepla přesně na mezi sytosti. Je nepřípustná jakákoliv odchylka od této meze. Je samozřejmé, že musí být splněna také podmínka samostatného vyhodnocení tepla v páře a v kondenzátu.
Závěr
Tento příspěvek je velmi stručný. S dalšími dotazy je možné se obrátit přímo na metrologické středisko, jehož adresa je uvedena za článkem.
Pavel Vostrý,
vedoucí metrologického střediska K40
Pavel Vostrý – REGOTHERM
autorizované metrologické středisko K40
Karlovarská 30
301 00 Plzeň
e-mail: pavel.vostry@worldonline.cz
tel.: 602 406 491
tel. a fax: 377 541 121
|